Otevřít hlavní menu
Království Svébů
Regnum Suevorum
 Západořímská říše 409–585 n. l. Vizigótská říše 
geografie
Mapa
Největší rozmach Svébské říše kolem roku 455
obyvatelstvo
národnostní složení:
Svébové, Římané
latina, germánské dialekty, vulgární latina
státní útvar
státní útvary a území
Předcházející:
kmen Svébů
Západořímská říše Západořímská říše
Nástupnické:
Vizigótská říše Vizigótská říše

Svébové (též Suebové, Svévové) bylo východogermánské etnikum, které na přelomu letopočtu žilo poblíž Baltského moře. Během období Stěhování národů překročili Pyreneje a na území Galicie založili vlastní Svébskou říši, resp. Svébské království (latinsky Regnum Suevorum) zvané též někdy Galicijské (Regnum Gallæciae).

HistorieEditovat

 
Stěhování Svébů z jejich původní domoviny (zelená) až na Pyrenejský poloostrov
 
Pyrenejský poloostrov mezi lety 530570, království Svébů (zeleně)

Začátkem letopočtu Římané nazývali Baltské moře Mare Suebicum, podle toho se tehdy všem východogermánským kmenům říkalo Svébové. Novější výzkumy však ukazují, že tento pohled je příliš nepřesný. Postupem času se Svébové přesunuli na jihozápad, do míst dnešního Německa. Zde se silně sblížili s Alamany a často s nimi podnikali válečné výpravy. Roku 406 se většina Svébů připojila k Vandalům a Alanům při překračování římské hranice u Mohanu a podnikáni nájezdů do Galie. Zatímco se Vandalové s Alany na čas usadili v Galii, Svébové překročili Pyreneje a roku 409 král Hermerich založil Svébskou říši (tj. Svébské neboli Galicijské království). Avšak v roce 416 přišli na Pyrenejský poloostrov Vizigóti a docházelo k příležitostním srážkám mezi Svéby a nimi. Svébové si zachovali samostatnost až do roku 584, kdy vizigótský král Leovigild Svéby napadl a porazil. Svébský král Andeka se vzdal až o rok později. Poté jejich království splynulo s vizigótským.

Svébové, kteří v roce 406 zůstali za hranicemi impéria, splynuli s Alamany, ačkoliv se dodnes oblast v Německu podle nich nazývá Švábsko.

Externí odkazyEditovat