Památka svaté Kateřiny Alexandrijské

Památka svaté Kateřiny Alexandrijské
	Oslava kateřinského svátku, titulní stránka Českých národních písní Ludvíka Rittera
Jiný název	Kateřinská
Slavený	Pravoslaví; Starobylé východní církve; Východní katolické církve; Římskokatolická církev; Anglikánství; Luteránství
Druh	liturgická památka
Datum	25. listopadu

Památka svaté Kateřiny Alexandrijské (Kateřinská) se slaví 25. listopadu. Připomíná svatou Kateřinu Alexandrijskou, která byla podle legendy křesťanskou mučednicí žijící kolem roku 300 a po staletí patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce.

Kateřina je považována za patronku panen, učenců, studentů, žáků a učitelů, námořníků a tiskařů, kolářů a dalších řemeslných profesí, ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých. Uctívání Kateřiny se uplatnilo také v životě na venkově: v den svaté Kateřiny končila pastva, na dvorech začínalo stříhání ovcí. Děvečky a čeledínové dostávali mzdu a mohli měnit dvůr, pokud nebyli vyplaceni již o svatém Martinu (11. listopadu).^[1]

Obyčeje editovat

V den sv. Kateřiny pekou se koláče povidlové, makové, tvarohové, buchty, a každá hospodyně hledí ostatní předčiti i chutností, i zevní lahodnou formou svých výrobků. Kolik hus a kachen padne za oběť — kdož by to vše spočítal? Pečivo moučné i masité odnáší se do hospody, kde se klade na veliký stůl, jehož střed ostává prázdný.

Ženy shromažďují se zatím v domě, v němž měly první porady, a prohlížení jedněch druhých a řečem by nebylo konce, kdyby se konečně nedostavila muzika. Ta zahraje před domem veselé zastaveníčko a ženy seřaďují se v průvod. Napřed jdou hudebníci hřmotně hrajíce pochod, za nimi nesou ženy opentlený věnec (pečivo), posléze jdou ženy párem a vše ubírá se hospodě mnohdy notnou oklikou. Teprve když vešly ženy do hospody, smějí tam i muži.

Po kávě následuje pečeně a pivo, a když se všichni i s muzikanty najedli, pustí se opět do tance, jehož se smí nyní účastniti i svobodná chasa, dosud očumující. Jen výjimkou účastní se se ženami některá svobodná slavnosti Kateřiny i před půlnocí. Ráno hudba vyprovází jednotlivé hospodyně domu.

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hans Michael. Rok se svatými. Vyd. v KN 1. Překlad Vojtěch Pola, Terezie Brichtová. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994, 702 s. ISBN 80-85527-75-8 [Str. 582, 607–609]

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Svátek svaté Kateřiny na Wikimedia Commons

Literatura editovat

J. V. Neudoerfl. Na sv. Kateřinu. Obrázek z Chotěbořska. // Český lid. Redaktor: Dr. Čeněk Zibrt. Praha : 1900, s. 83–84.
Čeněk Zibrt. Den se krátí, noc se dlouží. Praha : Nákladem F. Šimáčka, 1910, s. 18

Související články editovat

[1] SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hans Michael. Rok se svatými. Vyd. v KN 1. Překlad Vojtěch Pola, Terezie Brichtová. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994, 702 s. ISBN 80-85527-75-8 [Str. 582, 607–609]

[1]