Sud Aviation SE-116 Voltigeur

vojenský letoun

Sud Aviation SE-116 Voltigeur byl vojenský letoun poháněný dvojicí turbovrtulových motorů vzniklý ve Francii koncem 50. let 20. století jako stroj určený k provádění průzkumu a útoků na pozemní cíle. Vznikly tři kusy, ale sériová výroba typu nebyla zahájena.

SE-116 Voltigeur
SE-116 Voltigeur s motory Wright Cyclone
SE-116 Voltigeur s motory Wright Cyclone
Určenípozorovací a lehký bitevní letoun
VýrobceSud Aviation
ŠéfkonstruktérJean Poitu
První let5. června 1958
Charakterprogram zrušen
UživatelArmée de l'Air
Vyrobeno kusů3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj editovat

V roce 1958 se Francie nacházela uprostřed konfliktu v Alžírsku a pociťovala potřebu protipovstaleckého letounu, schopného pozorování bojiště, fotografického průzkumu i přímé podpory pozemních sil. Byl zahájen program, který vedl ke vzniku tří strojů: Sud Aviation SE-116 Voltigeur, SIPA S.1100 a o něco později také Dassault Spirale,[1]:s.191[2] vesměs dvoumotorové vrtulové letouny.

SE-116, původně známý jako Fonceur[3] (hráč), byl později pojmenován Voltigeur, podle voltižérů, druhu vojska z napoleonských válek. Jednalo se o samonosný dolnoplošník s lichoběžníkovým křídlem i vodorovnou ocasní plochou, svislá ocasní plocha byla vysoká a široká.

První prototyp byl poháněn dvěma hvězdicovými motory Wright Cyclone o výkonu 800 hp (596,56 kW), montovanými před náběžnou hranou křídla, s motorovými gondolami přesahujícími až za odtokovou hranu nosné plochy. U druhého prototypu byly pístové motory nahrazeny turbovrtulovými typu Turbomeca Bastan o výkonu 760 k (559 kW) v nových motorových gondolách s menším čelním průřezem. Stroj měl zatahovací příďový podvozek, jehož hlavní nohy se zatahovaly směrem dozadu do motorových gondol, příďová noha se zatahovala do přídě.[1]:s.187 Hlavní podvozkové nohy nesly zdvojená kola.[4]

Pilotní prostor byl konvenčního provedení s bohatým prosklením, včetně stanoviště v přídi trupu, nabízejícím osádce dobrý výhled i směrem dolů.[1]:s.187 Na bocích trupu za křídlem stroj nesl aerodynamické brzdy[4]. Výzbroj byla představována dvěma kanóny ráže 30 mm a šesti závěsníky pro pumy nebo rakety.[1]:s.187

Prototyp poháněný pístovými motory poprvé vzlétl 5. června 1958 pilotovaný Rogerem Carpentierem, který 15. prosince téhož roku také provedl zálet verze s turbovrtulovými motory. O několik týdnů později, 9. ledna 1959, testovací osádka ve složení Carpentier, Yves Crouzet a Marcel Hochet zahynula při nehodě, poté co během letu vysokou rychlostí došlo k třepetání ocasních ploch.[3]

Po zkouškách prvního exempláře předsériového provedení SE-117, provedených ve spolupráci s Marcelem Dassaultem, byl vývojový program opuštěn, spolu s plány na vývoj rychlé transportní verze SE-118 Diplomate.[1]:s.187

Varianty editovat

Údaje podle[1]:s.187

SE-116 Voltigeur
První dva prototypy, jeden s hvězdicovými motory Wright Cyclone a druhý s turbovrtulovými Turbomeca Bastan.
SE-117 Voltigeur
Třetí vyrobený kus, poháněný motory Bastan a představující produkční provedení, testovaný ve spolupráci s Marcelem Dassaultem.
SE-118 Diplomate
Nerealizovaný projekt rychlého transportního letounu.

Specifikace (SE-117 Voltigeur) editovat

Údaje podle[3]

Technické údaje editovat

  • Osádka: 2–3
  • Rozpětí: 17,97 m
  • Délka: 12,28 m
  • Nosná plocha: 41,72 m²[1]:s.187
  • Výška: 5,71 m
  • Prázdná hmotnost: 4200 kg
  • Vzletová hmotnost: 6520 kg
  • Pohonná jednotka: dva turbovrtulové motory Turbomeca Bastan pohánějící třílisté vrtule
  • Výkon motoru: 760 k (559 kW)

Výkony editovat

  • Maximální rychlost: 455 km/h
  • Délka rozjezdu: 200–290 m
  • Délka dojezdu: 200 m

Výzbroj editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sud Aviation SE-116 Voltigeur na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Gaillard 1990
  2. Tour d'Horizons. Flight. 27. února 1959, čís. 2614, s. 287. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Bridgman 1959
  4. a b Military Aircraft of the World. Flight. 20. června 1958, roč. 73, čís. 2578, s. 856. Dostupné online. ISSN [1]. (anglicky) 

Literatura editovat

  • BRIDGMAN, Leonard. Jane's All the World's Aircraft 1959-60. London: Sampson Low, Marston & Co, 1959. S. 144. (anglicky) 
  • GAILLARD, Pierre. Les avions français de 1944 à 1964. Paris: Éditions EPA, 1990. ISBN 2-85120-350-9. (francouzsky) 
  • TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. Dostupné online. ISBN 1-85170-324-1. S. 81. (anglicky) 

Externí odkazy editovat