Wikipedie

Strunjan

přímořská obec ve Slovinsku

Strunjan (italsky Strugnano) je přímořská obec ležící ve Slovinsku mezi obcemi Izolou a Piranem. Nalézá se v příhraničním území, kde kromě Slovinců žijí též Italové; úředním jazykem je zde vedle slovinštiny také italština.

Strunjan
Poloha
Souřadnice45°32′2″ s. š., 13°36′24″ v. d.
Nadmořská výška37,7 m n. m.
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Strunjan
Strunjan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,5 km²
Počet obyvatel652 (2020)[1]
Hustota zalidnění185,8 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba05
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obecně editovat

Jako turistické středisko je Strunjan v porovnání s nedalekou Portoroží méně rozvinut a jeho hotely jsou určeny především hostům, kteří vyhledávají klidnější odpočinek. Místní obyvatelé se zde živí zahradnictvím a sadařstvím, hodně se pěstují olivovníky a založeny jsou zde vinohrady. Území má velmi dlouhou tradici solinářství a rybolovu.

V obci stojí farní kostel Zjevení Matky Boží (slovinsky cerkev Svete Marije od Prikazanja) s někdejším benediktinským klášterem. Nad kostelem na severním pobřeží je umístěn mohutný kříž z roku 1600[2], odkud je výhled na celý Terstský záliv.

V místě jsou dvě základní školy, slovinská a italská.

Geografie editovat

Obec je rozložena u Strunjanského zálivu v údolí Strunjanského potoka, ale též na přilehlých návrších a pahorcích hory Ronek (116 m n. m.). Ta se na severu prudce spouští do moře vytvořeným klifem. Obec sestává z malých osad Karbonar, Marčane, Pretski Grič, Ronek a Sv. Duh.

Ochrana přírody editovat

Území je chráněno chráněnou krajinnou oblastí Strunjan (slovinsky Krajinski park Strunjan), která zahrnuje části:

Na území obce se též nachází nejsevernější solná pánev na Jaderském moři Strunjanské soliny (slovinsky Strunjanske soline) ležící na konci Strunjanského zálivu.

Pamětihodnost editovat

550 metrů dlouhý tunel zvaný Valeta mezi Strunjanem a Portoroží je dnes určen pěším, běžcům a cyklistům v rámci zřízené trasy pro sportovní aktivity nazvané Parenzana – Cesta zdraví a přátelství. V minulosti byl tunel součástí úzkorozchodné železnice nazývané Parenzana nebo Parenzaner Bahn, která byla zbudována v letech 1900–1902. Trať dlouhá 123 km procházela Chorvatskem, Slovinskem a Itálií a spojovala Poreč s Terstem v letech 1902–1935, tedy v době, kdy tyto země byly součástí Rakousko-uherské monarchie.[3]

Fotogalerie editovat

  •  
    Část obce Strunjan rozptýlená po úbočích, září 2017
  •  
    Strunjanský kříž, červen 2017
  •  
    Kostel Zjevení Panny Marie, září 2016
  •  
    Strunjanský záliv, v pozadí část obce, říjen 2012
  •  
    Část maríny v zálivu, září 2016
  •  
    Strunjanské soliny, v pozadí část obce, únor 2016
  •  
    Měsíční záliv, srpen 2006
  •  
    Detail pobřeží, květen 2014
  •  
    Přírodní památka Piniová alej, březen 2014
  •  
    Tunel Valeta mezi obcemi Strunjan a Portorož, duben 2011

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strunjan na slovinské Wikipedii a Krajinski park Strunjan na slovinské Wikipedii.

  1. ↑ Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Dostupné online. [cit. 2021-04-28]
  2. ↑ S.R.O, Turistika cz. Strunjan. www.turistika.cz [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Tunel Valeta – Parenzana [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strunjan&oldid=20411972“