Stará hospoda
Stará hospoda je barokní budova zájezdního hostince ve Starém Hloubětíně v městské části Praha 14 na adrese Poděbradská čp. 1/110. Od roku 1958 je památkově chráněna.[1] V přízemí je dodnes restaurační zařízení.[2]
| Stará hospoda v Hloubětíně | |
|---|---|
.jpg) Zájezdní hostinec | |
| Poloha | |
| Adresa | Poděbradská 1/110, Praha 9–Hloubětín,  Česko |
| Ulice | Poděbradská čp. 1/110, Hloubětínská 38, Soustružnická 1 |
| Souřadnice | 50°6′20,27″ s. š., 14°32′8,13″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40713/1-1640 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Kde se nacházela původní hloubětínská krčma, o které máme zprávy z počátku 17. století, není známo. Snad stála na místě domu čp. 7 v ulici V Chaloupkách 52.[3]
Tento zájezdní hostinec s čestným číslem popisným jedna byl postaven v roce 1711. Někteří odborníci zastávají názor, že stavbu navrhl Kryštof Dientzenhofer.[4][3] Přestože fasáda je až pozdně barokní z konce 18. století, obvodové zdivo a klenby v přízemí jsou z prvotní fáze.[4] Pozornost upoutá sedlová střecha s barokními štíty a koulemi, průčelí a brána však odpovídají vkusu klasicismu.[5] Hostinec býval spolu se sklepy a stájemi od samého počátku křižovnickým řádem, který byl hloubětínskou vrchností, pronajímán. Soukromí majitelé byli v roce 1953 násilně vystěhováni, v roce 1961 byl hostinec vyvlastněn.[6][7] Po restituci v roce 1990 je opět v soukromých rukou a je tam provozována restaurace Na staré hospodě.[2]
Slavní hosté editovat
Mezi nejslavnější hosty, kteří se v hospodě občerstvili, patřili císař Karel VI. (30. června 1723 cestou na korunovaci[8]) nebo císař František I. Štěpán Lotrinský se svou chotí Marií Terezií (1743) a jejich syn císař Josef II. dokonce několikrát (1781–1784).[4][9][6] Josefa II. připomíná císařský pokoj v prvním patře, kde je krb s vročením 1783.[10]
Popis areálu editovat
Komplex tvoří zájezdní hostinec, hospodářská budova půdorysu písmene U, hospodářská budova ve východní části, vozová kolna, ohradní zeď a pilířová brána na západě, kterou zdobí piniové šišky.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Památkový katalog: Zájezdní hostinec [online]. NPÚ [cit. 2019-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Restaurace Na staré hospodě [online]. Restaurace Na staré hospodě [cit. 2019-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b MUDROVÁ, Ivana. Prahou s otevřenýma očima V.. Praha: NLN, 2015. 224 s. ISBN 978-80-7422-380-8. S. 169.
- ↑ a b c VLČEK, Pavel a kolektiv. Umělecké památky Praha. Velká Praha A/L. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 1111 památek a zajímavostí Prahy. [s.l.]: Kartografie Praha ve spolupráci Soukup & David, 2001. ISBN 80-7011-612-9. S. 179.
- ↑ a b Pohnutý osud Staré hospody. Čtrnáctka. Leden 2016, s. 25. Dostupné online. Archivováno 7. 12. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Prahou s otevřenýma očima V., s. 171
- ↑ VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 100.
- ↑ Prahou s otevřenýma očima V., s. 170
- ↑ Kniha o Praze 14: Hloubětín, Kyje, Černý Most a okolí. Příprava vydání Broncová Dagmar; redakce Šolcová Dominika, Spoustová Jitka, Horníčková Eva. Praha: Milpo, 2000. 104 s. ISBN 80-86098-16-8. S. 19.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zájezdní hostinec v Hloubětíně na Wikimedia Commons
