Starý Hloubětín

lokalita v Praze

Starý Hloubětín je lokalita v katastrálním území Hloubětín na Praze 14 a malá část na Praze 9. Jedná se o původní jádro obce, ke které se váže první písemná zmínka z roku 1207. Do zrušení poddanství v roce 1848 byl hloubětínskou vrchností rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Od roku 1922 je Hloubětín součástí hlavního města Prahy.

Starý Hloubětín
Kostel sv. Jiří a Křižovnický dvůr
Lokalita
Městská částPraha 14 a Praha 9
ObvodPraha 9
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíHloubětín
PSČ19800
Starý Hloubětín
Starý Hloubětín
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vymezení

editovat

Širší

editovat

Starý Hloubětín leží mezi ulicí Poděbradskou a vrchem Lehovec (Hlohovec).[1] Východní hranici tvoří ulice Slévačská, západní hranici řeka Rokytka a Kejřův mlýn. Podstatu Starého Hloubětína tvoří vedle kostela a starých statků rodinné domy a vilky z meziválečného období, které byly postaveny na rozparcelovaných polích velkostatku a dalších dvorů.[1] Podle této definice je součástí Starého Hloubětína i lokalita Chaloupky a část sídliště Hloubětín z let 1961–1965 od architekta Miloslava Hudce, Josefa Poláka a Karla Štefce, protože některé budovy se nacházejí na jih od Poděbradské. Sídliště Hloubětín je však samostatný celek, stejně tak lze chápat i Chaloupky, proto existuje ještě užší vymezení.

Užší

editovat
 
Hloubětín (Hlaupětin) na císařském otisku mapy Stabilního katastru z roku 1841.

Podle tohoto vymezení je Starý Hloubětín pouze území původní vsi. Západní hranici tvoří řeka Rokytka a Kejřův mlýn. Lokalitu v této části připomíná tramvajová smyčka se zastávkou Starý Hloubětín. Severní hranici tvoří ulice Poděbradská, která kopíruje starou středověkou cestu. Východní hranici tvoří severní úsek ulice Soustružnické a dále se ubírá šikmo na jihozápad. A konečně jižní hranici tvoří stará škola (čp. 78) a ulice U Slavoje.

Na sever od Starého Hloubětína se nachází Nový Hloubětín, na východ sídliště Hloubětín, na východ a jih čtvrť rodinných domů se zahradami Chaloupky. Na západ je hloubětínská průmyslová zóna, například areál Tesla Hloubětín, jehož objekty však byly v roce 2021 strženy a který se od roku 2022 bude přeměňovat v rezidenční čtvrť Tesla Hloubětín.[2][3] Už v letech 2010–2012 byl postaven velký bytový dům Nademlejnská.[4]

Přirozeným centrem je náměstí Ve Starém Hloubětíně, hlavní dominanty jsou kostel svatého Jiří, Zámek Hloubětín a Křižovnický dvůr.

Nejstarší objekty

editovat

Nejstarší podobu Hloubětína známe z roku 1515. Zdrojem informací je křižovnický urbář, který dokládá, že v Hloubětíně bylo pět selských usedlostí (dnešní čp. 16, 17, 19 a zbořené čp. 3 a 4), naprava a krčma s kovárnou.[5] Domy byly očíslovány v roce 1770 (konskripční číslo).

V následující tabulce je přehled 22 nejstarších objektů očíslovaných vojáky za vlády Marie Terezie.[6] Kostely tehdy číslovány nebyly.

Nejstarší světské stavby v Hloubětíně
Konskripční číslo přidělené v roce 1770 Ulice (nebo lokalita) a současné číslo popisné Budova Existence před 1515 Existence v současnosti Poznámky
NC 1 Poděbradská čp. 1/110 Panská hospoda. V roce 1770 v pronájmu šenkýře Jana Brože postavena v roce 1711 stojí dodnes
NC 2 Hloubětínská Pastouška – domek na obecním pozemku, v roce 1770 ji obýval obecní pastýř Jiří Syrovátka zbořena před rokem 1977 V pozdější době v ní byla hasičská zbrojnice
NC 3 Hloubětínská Lykařovský grunt, Lykařovi zde hospodařili do roku 1677.[7] Rodina Felixových ho obývala nepřetržitě v letech 1697–1975. V roce 1770 statek polovičního sedláka Jana Felixe. stál prokazatelně před rokem 1515 zbořen před rokem 1977 V současnosti (2018) čp. 3 v Hloubětíně není.
NC 4 Hloubětínská Bartoňovský grunt, v roce 1770 statek sedláka a rychtáře Jana Wagnera stál prokazatelně před rokem 1515 zbořen před rokem 1977 V současnosti (2018) čp. 4 v Hloubětíně není.
NC 5 Hloubětínská čp. 5/28 Křižovnický dvůr, v roce 1770 panský dvůr. Po jistou dobu v něm byl špitál, fara a škola. stál prokazatelně před rokem 1515 stojí dodnes Majetek křižovniků s červenou hvězdou
NC 6 Šestajovická Wagnerovská chalupa, v roce 1770 chalupa na pozemku rychtáře Jana Wagnera zbořena před rokem 1977 V současnosti (2018) čp. 6 v Hloubětíně není.
NC 7 Chaloupky Panský ovčín zbořen po roce 1864 V současnosti má čp. 7 dům V Chaloupkách č. o. 52
NC 8 Chaloupky Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obýval Jan Balbín zanikl po roce 1864 V 70. letech 20. století měl čp. 8 závod Zukov na Hutích. V současnosti (2018) čp. 8 v Hloubětíně není.
NC 9 Chaloupky Panský domek, v roce 1770 obydlí deputátníků panského dvora zbořen, až po roce 1977? V současnosti (2018) čp. 9 v Hloubětíně není.
NC 10 V Chaloupkách čp. 10/76 Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obývala žebračka Smutná stojí dodnes
NC 11 Čertouská čp. 11/1 Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obýval Vojtěch Modler stojí dodnes
NC 12 Hloubětínská Škola na církevním pozemku zbořena před rokem 1977 V současnosti (2018) čp. 12 v Hloubětíně není.
NC 13 Hloubětínská čp. 13/3 Hloubětínský zámek ze 70. let 19. století. V roce 1770 statek polovičního sedláka Jakuba Schwaba. sídlo tam bylo prokazatelně před rokem 1515 novější stavba z roku 1873 na stejném místě – zámek dodnes stojí
NC 14 Hloubětínská čp. 14/9 Chalupa na obecním pozemku, v roce 1770 ho obýval Martin Holec stojí dodnes
NC 15 K Náhonu čp. 15/2 Kejřův mlýn, panský mlýn byl v roce 1770 pronajatý vrchnostenskému mlynáři Jakubu Svobodovi. První mlynář se jmenoval Václav Houser, poslední Josef Kejř. nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1544 značně přestavěná budova mlýna stojí dodnes
NC 16 Hloubětínská čp. 16/11 Brogovský grunt, Millerův dvůr. Rytíř Jan Miller ze Zlaté Koruny ho koupil v roce 1629, v roce 1648 byl velitelem dobrovolníků a vojáků bránících Karlův most před Švédy.[8] V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Tomáš Most. Za socialismu zde byla Mototechna U Maškové. stojí dodnes
NC 17 Hloubětínská čp. 17/13 Grunt Čtverákovský či Jelinkovský. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák František Král stál prokazatelně před rokem 1515 stojí dodnes
NC 18 Poděbradská čp. 18/104 Wagnerovský grunt. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Tomáš Novák. stál prokazatelně před rokem 1515 stojí dodnes
NC 19 Poděbradská čp. 19/106 Antochův grunt. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Martin Kotnaur. stál prokazatelně před rokem 1515 stojí dodnes
NC 20 Hloubětínská čp. 20/17 Wagnerův statek. V roce 1770 statek čtvrtinového sedláka Jakuba Wagnera stojí dodnes Od roku 2007 zde funguje hotel.
NC 21 K Hutím čp. 996/20 Samota Huť, louhovna dolu Antonín kamencový důl otevřeli v roce 1767 Johann Šimon Krenn a Kryštof Berger[9] už nestojí, v současnosti je na pozemku trafostanice V současnosti (2018) čp. 21 v Hloubětíně není.
NC 22 Mezitraťová čp. 343/26 Samota vinice, stavení na panské vinici. původní stavení zaniklo, v současnosti tam stojí Jiránkova vila (po změně hranic katastrálního území v Hrdlořezích) V současnosti má čp. 22 objekt Nehvizdská 8, kde v 70. letech 20. století bývaly jesle.

Z přehledu vyplývá, že ve smyslu trvání objektu jsou v Hloubětíně nejstarší kostel, křižovnický dvůr čp. 5, bývalý mlýn čp. 15 a bývalé statky čp. 16, 17 a 19.[10] Tyto objekty jsou prokazatelně více než 400 let staré. Šest objektů je prokazatelně starších než 200 let, a sice čp. 18 a 20, které byly postaveny kolem roku 1700, krátce po nich stará hospoda čp. 1 v roce 1711. Konečně čp. 10, 11 a nádvorní chalupa u čp. 14, které prokazatelně existovaly v roce 1770.[10]

Reference

editovat
  1. a b Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. S. 9–10. 
  2. STROUHAL, Jan. Bagry se zakously do Tesly. Továrna v Hloubětíně se po sto letech mění v bydlení [online]. Forbes, 2021-03-23 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  3. HOLAJOVÁ, Denisa. Na místě areálu hloubětínské Tesly má vyrůst obří obytná čtvrť pro tisíce lidí [online]. Pražský deník.cz, 2018-11-08 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  4. SVJ Nademlejnská [online]. SVJ Nademlejnská [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  5. Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 12. 
  6. Dějiny Hloubětína, s. 42–43
  7. Dějiny Hloubětína, s. 24
  8. Dějiny Hloubětína, s. 30
  9. Dějiny Hloubětína, s. 42
  10. a b Dějiny Hloubětína, s. 47

Literatura

editovat
  • Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. 
  • Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. 

Externí odkazy

editovat