Nový Hloubětín

Nový Hloubětín
	Bývalé náměstí V Novém Hloubětíně
Lokalita
Městská část	Praha 14
Obvod	Praha 9
Obec	Praha
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′27″ s. š., 14°31′59″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Hloubětín
PSČ	19800
	Nový Hloubětín
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Hloubětín je lokalita v katastrálním území Hloubětín na Praze 14. Vznikl na sever od původního jádra obce, to znamená Starého Hloubětína.

Vymezení editovat

Širší editovat

Nový Hloubětín leží mezi ulicí Poděbradskou a železniční tratí Praha–Turnov (070).^[1] Na jih od Poděbradské se rozprostírá Starý Hloubětín, na sever se nad tratí nachází Bažantnice. Podle této definice je součástí Nového Hloubětína i sídliště Hloubětín z let 1961–1965 od architekta Miloslava Hudce, Josefa Poláka a Karla Štefce.^[1] Sídliště Hloubětín je však samostatný celek a nachází se i na jižní straně Poděbradské, proto existuje ještě užší vymezení.

Užší editovat

Západní hranici tvoří ulice Kbelská, za ní se už nachází Praha 9, kde dominuje Vozovna Hloubětín. Lokalitu v této části připomíná autobusová i tramvajová zastávka Nový Hloubětín. Severní hranici tvoří zeleň u ulice Kolbenova. Východní hranici měla tvořit ulice Zálužská, ale fakticky dnes Nový Hloubětín ohraničuje ulice Nehvizdská. Východním směrem leží sídliště Hloubětín. Na jihu tvoří hranici mezi Starým a Novým Hloubětínem ulice Poděbradská.

Domy byly stavěny především v meziválečném období, nicméně některé budovy v jižní části jsou z prvních desetiletí 20. století.^[2] Přirozeným centrem lokality je bývalé náměstí V Novém Hloubětíně.^[3] V době nacistické okupace se lokalita německy nazývala Neutiefenbach.

Zástavba editovat

V Novém Hloubětíně jsou čtyři druhy zástavby. Nejstarší je bloková zástavba přízemních a jednopatrových domů, některé z nich mají zajímavé fasády ve stylu secese, např. v ulici Konzumní a Pod Turnovskou tratí. Na ně navázaly rodinné domy se zahradami z 20. a 30. let 20. století v okolí náměstí V Novém Hloubětíně, které jsou podstatou lokality. V 60. letech 20. století sem zasáhla výstavba sídliště Hloubětín, např. v ulici Zelenečská a Sadská. Vývoj završil pětipodlažní bytový dům z let 2007–2008 v ulici Nehvizdská. V Novém Hloubětíně bývalo také kino Cíl.

Galerie editovat

1. typ: bloková zástavba (roh ulic Konzumní a Pod Turnovskou tratí).
2. typ: rodinné domy se zahradami (V Humenci).
3. typ: domy blokopanelové soustavy T02B ze 60. let 20. století (Sadská).
4. typ: bytový dům z počátku 21. století (Nehvizdská).

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ ^a ^b Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. S. 9.
↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 69.
↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 496.

Literatura editovat

Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s.
Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s.

[nástin-1] Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. S. 9.

[2] ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 69.

[3] LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 496.

[1]

[2]

[3]