Otevřít hlavní menu

Stanislav Thurzo, plným jménem Stanislav Thurzó, hrabě de Béthlenfalva (cca 1470, Krakov1540, Olomouc, ve starých textech někdy uváděn jako Stanislav Tuří), byl v letech 14961540 třicátým pátým olomouckým biskupem.[1]

Stanislav I. Thurzo
Portrét
Narození 1470
Krakov
Úmrtí 17. dubna 1540 (ve věku 69–70 let)
Olomouc
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Narodil se asi roku 1470Krakově, kam se jeho rodiče pocházející z Uher (z německého kupeckého rodu Thurzů) odstěhovali. Jeho otcem byl Jan III. Turzo, kremnický komorní hrabě, obchodník, podnikatel evropského významu. Stanislav studoval v italské Padově teologii a práva a hned po návratu se stal olomouckým kanovníkem.

Stanislav Thurzo udržoval kontakty s řadou evropských humanistů včetně Erasma Rotterdamského a patřil k jeho blízkým přívržencům. "Kníže humanistů" mu dedikoval některé ze svých děl.

Biskupská činnostEditovat

Když papežové Inocenc VIII. a Alexandr VI. ignorovali právo olomoucké kapituly na svobodnou volbu biskupa a dosadili na biskupství italské kněze, kapitula protestovala a poslala do Říma Stanislava Thurzu. Ten nešetřil ani času, ani peněz, až nakonec přiměl biskupa Borgiu k rezignaci. Právo volby bylo papežem olomoucké kapitule vráceno a ta jednomyslně zvolila Thurzu v roce 1496 biskupem.

Biskup Thurzo svolal v roce 1498 diecézní synodu do Vyškova, odkud vyšla Statuta synodalia Stanislai. Roku 1500 vykoupil ze zástavy Kroměříž a zahájil přestavbu gotického hradu na zámek. Někdy na počátku 16. století zřídil u vyškovského zámku zahradu a v Olomouci nechal postavit biskupskou rezidenci. V roce 1511 vykoupil zastavený hrad Hukvaldy a dal ho znovu opevnit. Svou rozsáhlou stavební činnost korunoval v letech 15151516 výstavbou vysokého gotického chóru olomouckého dómu.

Dne 11. března 1509 korunoval v katedrále sv. Víta spolu se svým bratrem Janem, vratislavským biskupem, Ludvíka Jagellonského za českého krále. 24. února 1527 korunoval na českého krále Ferdinanda I.

V roce 1538 svolal další diecézní synodu.[2] Dva roky na to biskup Stanislav umírá v noci z 16. na 17. dubna 1540. Byl pohřben v olomoucké katedrále sv. Václava.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • BALETKA, Tomáš. Dvůr olomouckého biskupa Stanislava Thurza (1497–1540), jeho kancelář a správa biskupských statků. Sborník archivních prací. 2004, roč. 54, s. 3–236. ISSN 0036-5246. 
  • Martin Rothkegel, Der lateinische Briefwechsel des Olmützer Bischofs Stanislaus Thurzó. Eine ostmitteleuropäische Humanistenkorrespondenz der ersten Hälfte des 16. Jahrhundert. Hamburg 2007. ISBN 9783825898687.
  • Baletka Tomáš, Dvůr olomouckého biskupa Stanislava Thurza 1497–1540, in: Aristokratické dvory a rezidence v raném novověku, OH 7, České Budějovice 1999, 361–382.
  • Milan M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, Logik s.r.o. Praha, 2000. ISBN 80-902811-0-9.
  • Peřinka František Vácslav, Kroměříž za doby biskupa Stanislava Tuřího, ČMM 36 (1912).

ReferenceEditovat

  1. Stanislav Thurzo, hrabě | Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-24. 
  2. Stanislav Thurzo, hrabě | Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-24.