Stařečka

část obce Třebíč v okrese Třebíč

Stařečka (zvuk Stařečka, s předložkou 4. pád na Stařečku, 6. pád na Stařečce) je část města Třebíče, historicky mimo Podklášteří nejstarší část města. V roce 2016 třebíčský modelář Stanislav Vrška pracoval na modelu části Stařečka, ten dokončil v únoru roku 2017.[2] V části obce žije 567[1] obyvatel.

Stařečka
Východní část Stařečky a bazilika
Východní část Stařečky a bazilika
Lokalita
Charakter místní část
Obec Třebíč
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 567 (2011)[1]
Katastrální území Třebíč (0,5 km²)
Nadmořská výška 400 m n. m.
PSČ 674 01
Počet domů 211 (2011)[1]
Stařečka na mapě
Stařečka
Stařečka
Další údaje
Kód části obce 169757
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

UmístěníEditovat

Stařečka je ohraničena ulicemi Pražskou, Koželužskou a Řípovskou. Protéká jí i Stařečský potok a nachází se zde Máchovo jezírko. Nachází se zde Dělnické náměstí a ZŠ Bartuškova, své sídlo zde mají i továrny bývalého BOPA. Vede zde trať vlaku.

HistorieEditovat

Stařečka je jednou z nejstarších částí Třebíče. S největší pravděpodobností je zmiňována ve výčtu klášterního majetku z roku 1104 jako Starici. V té době měla nejspíše podobu jako osady, příp. vesnice.[3]

Někdy kolem roku 1220 zde vznikla trhová vesnice, jež byla nástupce tržiště v Podklášteří, které již nedostačovalo svou velikostí a kvůli řece Jihlavě nemělo příliš možností se rozšiřovat. Tržiště na Stařečce bylo také předchůdcem města Třebíče, které později vzniklo o něco východněji. Tržní část Stařečky se do dnešních časů nedochovala, protože jižní část tržiště musela v 80. letech 20. století ustoupit výstavbě autobusového nádraží a průtahu silnice I/23 městem.

Součástí je i Poušov, kde se nachází tzv. Baileyho most, který byl v roce 2018 rekonstruován.[4] Stavba byla v květnu roku 2018 přerušena, neboť došlo k problémům s podložím, kdy nelze instalovat piloty nového mostu. Stavba byla dokončena na konci srpna 2018.[5] V roce 2020 bylo oznámeno, že je možné, že most bude nahrazen dřevobetonovým mostem z kůrovcového kalamitního dřeva. Most této technologie, který by měl být postaven by měl být nejdelší v Evropě.[6] Most by měl dosáhnout celkové délky 22 metrů, je to hraniční délka pro stavbu mostu touto technologií. Jádro mostu by mělo být z kůrovcového dřeva, na něm má být vozovka z betonu. Cena mostu by měla dosáhnout zhruba třetinových nákladů na stavbu mostu jinými technologiemi (tj. třetinu z částky 40 milionů Kč). Nosnost současného mostu je 2 tuny, nový most by měl mít omezenou nosnost na 3 tuny, fakticky ale unese více. Most by měl být stavěn jako přelivný, tj. při povodni bude smontováno zábradlí a voda přes most přeteče. Most by měl vydržet z důvodu použití mrtvého dřeva více než 100 let.[7]

Vývoj počtu obyvatel Stařečky[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1465 1834 2532 2905 2897 3121 3241 . . . 771 564 539

Zajímavosti a pamětihodnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. ČTK. Modelář pracuje na modelu nejstarší třebíčské čtvrti Stařečka | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. 2016-10-22 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. 
  3. Třebíč - Z historie benediktinského opatství/ Rudolf Fišer – Edice Vysočiny - Fibox Třebíč, 2004 – 183 s.; str. 76
  4. JAKUBCOVÁ, Hana. Oprava mostu, nové záchodky, stavba podchodu. To vše je v plánu v Třebíči. Třebíčský deník. 2018-01-18. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. (česky) 
  5. JAKUBCOVÁ, Hana. V Poušově se nestaví kvůli podloží. Most bylo nutné přeprojektovat. Třebíčský deník. 2018-05-04. Dostupné online [cit. 2018-05-08]. (česky) 
  6. KARBAN, Pavel. Most z kůrovcového dřeva a betonu? Ostravští odborníci věří, že je to možné - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. 
  7. JAKUBCOVÁ, Hana. FOTO: Mrtvé kůrovcové dřevo poslouží ke stavbě unikátního mostu v Třebíči. Třebíčský deník. 2020-02-26. Dostupné online [cit. 2020-05-28]. (česky) 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  Roky 1869–1930 zahrnují i Borovinu, roky započteny 1950–1970 u Vnitřního Města.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat