Wikipedie

Stařečka

část města Třebíče

Stařečka (zvuk Stařečka, s předložkou 4. pád na Stařečku, 6. pád na Stařečce) je část města Třebíče, historicky mimo Podklášteří nejstarší část města. V roce 2016 třebíčský modelář Stanislav Vrška pracoval na modelu části Stařečka, ten dokončil v únoru roku 2017.[3] V části obce žije 531[1] obyvatel.

Stařečka
Východní část Stařečky a bazilika
Východní část Stařečky a bazilika
Lokalita
Charaktermístní část
ObecTřebíč
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°12′33″ s. š., 15°51′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel531 (2021)[1]
Katastrální územíTřebíč (0,5 km²)
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ674 01
Počet domů211 (2011)[2]
Stařečka na mapě
Stařečka
Stařečka
Další údaje
Kód části obce169757
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umístění

editovat

Stařečka je ohraničena ulicemi Pražskou, Koželužskou a Řípovskou. Protéká jí i Stařečský potok a nachází se zde Máchovo jezírko. Nachází se zde Dělnické náměstí a ZŠ Bartuškova, své sídlo zde mají i továrny bývalého BOPA. Vede zde trať vlaku.

Historie

editovat

Stařečka je jednou z nejstarších částí Třebíče. S největší pravděpodobností je zmiňována ve výčtu klášterního majetku z roku 1104 jako Starici. V té době měla nejspíše podobu jako osady, příp. vesnice.[4]

Někdy kolem roku 1220 zde vznikla trhová vesnice, jež byla nástupce tržiště v Podklášteří, které již nedostačovalo svou velikostí a kvůli řece Jihlavě nemělo příliš možností se rozšiřovat. Tržiště na Stařečce bylo také předchůdcem města Třebíče, které později vzniklo o něco východněji. Tržní část Stařečky se do dnešních časů nedochovala, protože jižní část tržiště musela v 80. letech 20. století ustoupit výstavbě autobusového nádraží a průtahu silnice I/23 městem.

Most v Poušově

editovat

Součástí je i Poušov, kde se nachází tzv. Baileyho most, který byl v roce 2018 rekonstruován.[5] Stavba byla v květnu roku 2018 přerušena, neboť došlo k problémům s podložím, kdy nelze instalovat piloty nového mostu. Stavba byla dokončena na konci srpna 2018.[6] V roce 2020 bylo oznámeno, že je možné, že most bude nahrazen dřevobetonovým mostem z kůrovcového kalamitního dřeva. Most této technologie, který by měl být postaven by měl být nejdelší v Evropě.[7] Most by měl dosáhnout celkové délky 22 metrů, je to hraniční délka pro stavbu mostu touto technologií. Jádro mostu by mělo být z kůrovcového dřeva, na něm má být vozovka z betonu. Cena mostu by měla dosáhnout zhruba třetinových nákladů na stavbu mostu jinými technologiemi (tj. třetinu z částky 40 milionů Kč). Nosnost současného mostu je 2 tuny, nový most by měl mít omezenou nosnost na 3 tuny, fakticky ale unese více. Most by měl být stavěn jako přelivný, tj. při povodni bude smontováno zábradlí a voda přes most přeteče. Most by měl vydržet z důvodu použití mrtvého dřeva více než 100 let.[8] Most bude osazen chytrými technologiemi, jako je například váha pro vážení nadměrných vozidel či automatická kamera.[9] V listopadu roku 2022 byl Baileyho most uzavřen pro silniční dopravu.[10]

Cílová cena zakázky by měla dosáhnout 17 milionů Kč, stavba by měla proběhnout mezi srpnem a listopadem roku 2023.[11] Na počátku září roku 2023 byl původní most konstrukce Bailey sejmut a byl nabídnut k odprodeji spolkům a muzeím.[12]

V září roku 2023 bylo oznámeno, že stavba potrvá déle, protože se musel upravit projekt, neboť byl zjištěn špatný stav původních piířů.[13] V říjnu roku 2023 bylo oznámeno, že dokončení nového mostu se přesune až na červen roku 2024. Důvodem je horší stav mostních pilířů, než se čekalo a nutnost úpravy předpolí mostu.[14] V listopadu roku 2023 bylo zjištěno, že poškození pilířů je horší a tak byly odstraněny a bylo nutno založit pilíře nové.[15] Nové pilíře byly umístěna v březnu a v dubnu byla na místo dopravena konstrukce nového mostu. Je složena z dřevěných trámů z lepeného dřeva a železobetonovou deskou.[16] Ta byla betonována ve vyvýšené polože a až po jejím dozrání a zpevnění byla uložena definitivně.[17]

Most byl dán do provozu v polovině června. U mostu vzniklo i odpočinkové místo s lavičkou a jedním dílem původního Baileyho mostu, přes který lze pozorovat most nový. Původní most byl rozmontován, jeden díl byl umístěn k novému mostu, tři díly získalo Letecké muzeum v Koněšíně a tři díly Spolek vojenské historie.[18] Most byl odprodán symbolicky za 2 koruny.[19] Nosnost mostu byla později zvýšena z 2 tun na 3,5 tuny.[20]

Vývoj počtu obyvatel Stařečky[21]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1465 1834 2532 2905 2897 3121 3241 . . . 771 564 539

Zajímavosti a pamětihodnosti

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ ČTK. Modelář pracuje na modelu nejstarší třebíčské čtvrti Stařečka | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. 2016-10-22 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Třebíč - Z historie benediktinského opatství/ Rudolf Fišer – Edice Vysočiny - Fibox Třebíč, 2004 – 183 s.; str. 76
  5. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Oprava mostu, nové záchodky, stavba podchodu. To vše je v plánu v Třebíči. Třebíčský deník. 2018-01-18. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. 
  6. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. V Poušově se nestaví kvůli podloží. Most bylo nutné přeprojektovat. Třebíčský deník. 2018-05-04. Dostupné online [cit. 2018-05-08]. 
  7. ↑ KARBAN, Pavel. Most z kůrovcového dřeva a betonu? Ostravští odborníci věří, že je to možné. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. FOTO: Mrtvé kůrovcové dřevo poslouží ke stavbě unikátního mostu v Třebíči. Třebíčský deník. 2020-02-26. Dostupné online [cit. 2020-05-28]. 
  9. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Most v Třebíči-Poušově bude mít několik nej. Kromě toho bude i chytrý. Třebíčský deník. 2023-12-11. Dostupné online [cit. 2024-03-12]. 
  10. ↑ KAŠPÁREK, Jiří. Uzavřou most v Poušově: je v havarijním stavu, podívejte se. Třebíčský deník. 2022-11-09. Dostupné online [cit. 2023-03-20]. 
  11. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Nový most v Poušově postaví Třebíč bez dotací, omezí se vjezd velkých aut. Třebíčský deník. 2023-06-09. Dostupné online [cit. 2023-09-18]. 
  12. ↑ PEŠOUTOVÁ, Tereza. Most v Poušově u Třebíče nahradí nová konstrukce, hotovo má být za tři měsíce. Český rozhlas Vysočina [online]. Český rozhlas, 2023-09-03 [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Rekonstrukce „zimáku“ v Třebíči vyjde na půl miliardy. Opravy začnou v dubnu. Třebíčský deník. 2023-09-22. Dostupné online [cit. 2024-03-11]. 
  14. ↑ KRČMÁŘ, Milan. U mostu v Třebíči-Poušově nemůže být ani lávka pro pěší a cyklisty. Třebíčský deník. 2023-10-10. Dostupné online [cit. 2024-03-11]. 
  15. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Místo mostu hluboké jámy. V Třebíči-Poušově budují základy pro nové pilíře. Třebíčský deník. 2023-11-09. Dostupné online [cit. 2024-03-12]. 
  16. ↑ VONDRÁK, František. Most v Poušově otevřou v červnu. Bailey bridge dostane památník. Třebíčský deník. 2024-04-09. Dostupné online [cit. 2024-10-27]. 
  17. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Most v Třebíči-Poušově: dělníci se vrátili, podle radnice se otevře v termínu. Třebíčský deník. 2024-05-21. Dostupné online [cit. 2024-10-27]. 
  18. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Most v Třebíči-Poušově: Prohlédli si ho odborníci, řidiči si ještě musí počkat. Třebíčský deník. 2024-06-14. Dostupné online [cit. 2024-10-27]. 
  19. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Za most v Poušově dostane Třebíč dvě koruny. Na místě bude i lavička. Třebíčský deník. 2024-05-31. Dostupné online [cit. 2024-10-27]. 
  20. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Dvě tuny nestačí. Na most v Třebíči-Poušově budou moci i těžší auta, víme odkdy. Třebíčský deník. 2024-08-07. Dostupné online [cit. 2024-10-27]. 
  21. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  Roky 1869–1930 zahrnují i Borovinu, roky započteny 1950–1970 u Vnitřního Města.
  22. ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. V Třebíči na Vysočině se můžete vydat na kozí stezku. Kozu samozřejmě dostanete s sebou. ČRo Region [online]. Český rozhlas, 2021-11-07 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stařečka&oldid=24346212“