Supia veža
Supia veža (česky Supí věž, polsky Sępia Turnia, německy Chmielowski-spitze, maďarsky Chmielowskicsúcs) je ostře špičatá věž v hlavní ose rozsochy, mezi Supí štěrbinou (Větrným štítem) a Štěrbinou pod Střapatou věží ve Vysokých Tatrách.[1]
| Supia veža | |
|---|---|
 Supia veža z Malé Studené doliny | |
| Vrchol | 2540 m n. m. |
| Poznámka | výstup jen s horským vůdcem |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Pohoří | Vysoké Tatry |
| Souřadnice | 49°11′55″ s. š., 20°12′20″ v. d. |
  Supia veža Poloha v rámci Slovenska  Supia veža Poloha v rámci Tater | |
| Povodí | Poprad |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
Jméno věže nemá nic společného ze supy. Sup se nikdy ve Vysokých Tatrách neusadil. Když se velmi dávno masivně vypásali tatranské stráně, pastýři vídali supa hnědého, který sem přilétal z podunajských nížin nakrmit se uhynulým dobytkem. Tehdy ještě Supí věž neměla pojmenování. Pastýři si supa zaměňovaly s orlem a neměli pro něj ani jméno. Supí věž první pojmenovali polští horolezci, stejně tak i Supí štěrbinu. sępia v polském jazyce znamená „Zachmuřená“. Na Slovensku se vžil nesprávný překlad. Německé a maďarské jména jsou na památku Janusze Chmielowského (1878–1968), od roku 1901 předního polského horolezce, který byl autorem různých technických horolezeckých pomůcek a byl i literátem.[1]
První výstupy
- Alfred Martin a Johann Franz, 17. července 1907 – v létě
- Radovan Kuchař a Jiří Šimon, 27. prosince 1953 – v zimě
Turistika
Věž je přístupná pouze v doprovodu horského vůdce.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Supia veža na slovenské Wikipedii a Sępia Turnia na polské Wikipedii.
- ↑ a b BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)