Pavel (kněz): Porovnání verzí
nová stránka značka: editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 19. 7. 2021, 20:35
Pavel byl nejpravděpodobněji pražským archipresbyterem neboli zástupcem řezenského biskupa v Praze ve 20. a 30. letech 10. století. Též byl osobním knězem kněžny Ludmily. Někteří historici jej považovali za představitele slovanské liturgie v Praze.[1]
| Pavel | |
|---|---|
| Povolání | archipresbyter |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Působení v Čechách
V roce 895, poté, co se knížata Spytihněv a Vitislav podřídila Arnulfovi Bavorskému, se Čechy oficiálně přičlenily k řezenské diecézi a v Praze byl zřízen archipresbyterát. Ten byl následně obsazen právě knězem Pavlem, dříve působícím v klášteře sv. Jimrama v Řezně, jehož sem dosadil řezenský biskup Tuto.[2]
Roku 921 archipresbyter Pavel usiloval o přemluvení kněžny Ludmily, aby se Čechy poddaly spojenectví bavorského vévody Arnulfa a saského panovníka Jindřicha I. Později se Ludmila společně s knězem Pavlem odebrali na hradiště Tetín. Když 15. září 921 vrazi Tunna a Gommon Ludmilu na Tetíně uškrtili, Pavel pravděpodobně ještě předtím v noci utekl, soudil Dušan Třeštík.[3] Kněžna Drahomíra posléze ze země vykázala i kněží z Pavlova archipresbyterátu, poněvadž Drahomíra nepodporovala spojenectví bavorského Arnulfa a Jindřicha I. Ptáčníka.[4] Jakmile však na knížecí stolec usedl Václav, Pavel se na pražský dvůr vrátil a znovu zde začal působit.[5]
Po vraždě knížete Václava byl Boleslavem I. do Staré Boleslavi kněz Pavel poslán, aby vykonal nad mrtvým Václavem pohřební obřady, mínil Dušan Třeštík.[pozn. 1] Vratislav Vaníček předpokládá, že kněz Pavel dal popud k přenesení Václavových ostatků do Prahy.[7]
Sídlo
Sídlo kněze Pavla se nacházelo zřejmě v Praze, jak naznačuje Kristiánova legenda, která uvádí, že svatý Václav ve svém prorockém snu uviděl prázdný a zničený dům archipresbytera Pavla na pražském hradišti.[8] Dřevěný příbytek kněze Pavla byl patrně postaven za vlády knížete Vratislava I.[9] Kněz Pavel kvůli jeho zpustošení nejspíše odešel ze země, jak se domnívá Vratislav Vaníček.[10]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 175, 177. [dále jen Počátky Přemyslovců].
- ↑ Počátky Přemyslovců, s. 351
- ↑ Počátky Přemyslovci, s. 369–370
- ↑ Počátky Přemyslovců, s. 374
- ↑ Počátky Přemyslovců, s. 378
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4. S. 124. [dále jen Svatý Václav].
- ↑ Svatý Václav, s. 138
- ↑ SOBIESIAK, Joanna Aleksandra. Boleslav II. († 999). České Budějovice: Veduta, 2014. 280 s. ISBN 978-80-86829-97-5. S. 71.
- ↑ Svatý Václav, s. 59
- ↑ Svatý Václav, s. 83
Literatura
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530-935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
- VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4.