Johann Leopold Köffiller

Johann Leopold Köffiller (1743-1814) byl bankéř, textilní podnikatel a rakousko-uherský státní úředník.

Bývalý Dům u Zlaté koule (Náměstí Svobody v Brně), bydliště Köffillerových

Narodil se v Brně, kde jeho otec (původem z Korutan) působil jako bankéř. Johann byl zaměstnán v letech 1761-1763 jako praktikant v jedné pražské bankovní filiálce a potom pobyl na různých místech v Evropě "na zkušenou". Když v roce 1767 zdědil majetek zemřelého otce, byl současně povolán habsburským císařem jako rytíř do šlechtického stavu.

Jako podnikatel nejdřív propachtoval v roce 1768 ve společensktví s několika brněnskými obchodníky ve městě nerentabilní státní soukenickou manufakturu a manufakturu na výrobu plyšů. Plyšařská manufaktura brzy zanikla, ale výrobu sukna Köffiller po značných počátečních potížích rozšířil až na 120 tkalcovských stavů a v roce 1781 převzal podnik do osobního vlastnictví. V manufaktuře zaměstnával asi 750 lidí a dalším více naž 1000 domáckým výrobcům dával práci přes faktory. Na všech vedoucích místech ve výrobě angažoval cizozemské odborníky (z Nizozemska, Německa a Francie), jako dělníci pro něj také pracovalo až 150 sirotků (jejichž plné zabezpečení zajištoval s podporou státu). Výroba sukna (v cca 30 různých operacích) se provozovala v několika dílnách rozmístěných po celém tehdejším Brně. Technické vybavení manufaktury bylo na velmi dobré úrovni, tomu přiměřená kvalita zboží zajištovala zvýšený odbyt. V 80. letech se zvýšil prodej až na 60 tisíc metrů tkanin ročně. Rentabilita výroby však nebyla dostačující a když koncem této dekády došlo pod vlivem nepříznivých okolností ke snížení konjunktury, Köffiller se značně zadlužil a v letech 1792/93 přišla manufaktura do dražby (státní půjčka na manufakturu obnášela 400 000 zlatých).

Ještě několik let před ztrátou majetku se však materielně zajistil tím, že se stal jako státní úředník pro celou Moravu správcem nově zřízené tzv. Židovské spotřební daně.

Johann Leopold Köffiller byl prvním soukromým podnikatelem v brněnské vlnařské velkovýrobě. O úspěch tohoto oboru se zasloužil zejména tím, že přivedl do Brna zahraniční odborníky jako např. Vilém Mundy nebo Johann Heinrich Offermann starší, kteří se zde později stali zakladateli významných textilních podniků.