Otevřít hlavní menu
Tkaný plyš s kombinací řezaných a celých smyček (italský Janov ze začátku 17. století)

Plyš je vlasová textilie s povrchem z celých nebo řezaných smyček.

Vlas plyše je zpravidla delší, řidčí a hebčí než u sametu, špičky vlasu mají odstávat od základní plochy nejméně 3 mm[1] (podle některých odborníků nejméně 5 mm[2]).

Výraz plyš pochází ze střední Francie, kde se začal používat koncem 16. století. Je odvozen od slova peluchier = česat, které se vztahuje k počesávání vlasových nití při finální úpravě plyše.[3]

Pojem plyš není jednoznačně definován. V popisech omaku a vzhledu jsou mezi jednotlivými druhy vlasových textilií jen nepatrné rozdíly, resp. hodnocení jsou vzájemně zaměnitelná.

Jedna z definicí pro přiřazení podle na délky vlasu je např.: samet – do 2 mm, velur 2-4 mm, plyš - nad 4 mm[2]

Druhy plyšeEditovat

Tkaný plyšEditovat

Způsob výroby plyšů je téměř shodný se tkaním sametů. Podrobnosti jsou popsány v článku Samet.

Pletený plyšEditovat

[4] [5]

  • Na osnovních stávcích: Smyčky z vlasových nití se tvoří s pomocí speciálních kladení niti kladecích jehel, které mohou být řízeny žakárové vzorování textilií žakárem. Některé osnovní stávky jsou vybaveny stříhacím zařízením, u většiny pletenin se vlas krátí (na délku pod 2 mm) na postřhování textiií postřhovacích strojích.
  • Na rašlech je instalována jedna lišta s jazýčkovými pletacími jehlami a jedna lišta s kolíky, kolem kterých se ovinují vlasové niti před tvorbou smyčky. Smyčky jsou spojeny se základní vazbou ve formě očka, chytové kličky nebo útku. Smyčky se mohou rozřezávat přímo na rašlu (instalovanými jehlami s nožíky) nebo na postřihovacím stroji.
 
Dlouhovlasý pletený plyš (líc vlevo, rub vpravo)
Na rašlech se zhotovují (obzvlášť pestrobarevné) plyše také tak, že smyčky se tvoří z vlasových nití spojujících dva sloupce oček v řetízkové vazbě. Spojení se provádí s pomocí žakárového ústrojí.

- jednolícní technikou z jedné základní a jedné plyšové niti s pomocí platiny nebo s pomocí zvláštního kolečka, jehož kolíky zapadají do zářezů pletací jehly.

Velmi husté nebo vícebarevné plyše se pletou s pomocí žakárového ústrojí a dvou odděleně ovládaných platin

- oboulícní technikou se zhotovují plyše ze dvou nití s použitím speciálního vodiče nití a platiny. Niti se kladou na dvoudílnou pletací jehlu tak, že se na platině tvoří plyšové smyčky.

Plyšové propletyEditovat

Ve 2. polovině 20. století bylo vyvinuto několik technologií výroby vlasových netkaných textilií. Např.:

  • Malipol byla technologie a konstrukce stroje východoněmecké firmy MALIMO.
Princip: Tkanina (pletenina, folie aj) se proplétá vlasovými nitěmi s pomocí dvoudílných jehel s hustotou do 5/cm a tvoří plyšové kličky s výškou do 3 mm.[6]
Podobným způsobem se vyráběly plyše na stroji Araloop vynalezeném v Československu[7]
Plyše se používaly na oděvy a nábytkové potahy. V 21. století je malipol (a araloop) známý jen z odborných slovníků.[2]
 
Vlněný wiltonský koberec asi z roku 1928
  • Voltex (vynález belgického původu) pracuje na principu proplétání tkaniny vlákny z mykané pavučinky, která se k ní kontinuálně přivádí. Na tkanině se vytváří s pomocí řady dvoudílných jehel až 5 mm vysoký vlas s hustotou do 10/cm rychlostí do 1500 řádků/min. Zařízení se staví s pracovní šířkou do 2500 mm.[6]
  • Kunit a Multiknit byly vyvinuty v Německy v 90. letech 20. století. (Podrobnosti jsou na stránce Kunit).

Plyšové koberceEditovat

Plyšový koberec je souhrnný pojem pro koberce se stříhaným vlasem.[2] Do této skupiny patří: axminsterský koberec, wilton, všechny ručně vázané koberce a všechny všívané koberce

ReferenceEditovat

  1. Tortora/Johnson: The Fairchild Books Dictionary of Textiles, A&C Black 2013, ISBN 9781609015350, str. 466
  2. a b c d Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-05466, str. 293 a 395
  3. plish (n.) [online]. Online Etymology Dictionary, 2001-2019 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Maschentechnik, Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1979, str. 130-132
  5. K.P.Weber/M.O.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, ISBN 3-87150-792-X, str. 113-118 a 193-195
  6. a b Karthik/|Karan/Rathinamoorthy: Nonwovens: Process, Structure, Properties and Applications, CRC Press 2017, ISBN 9781315341347, str. 51-52
  7. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 816