Cibetka malá: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
N
(Žádný rozdíl)

Verze z 28. 11. 2020, 21:40

Cibetka malá[2] (Viverricula indica) je cibetka přirozeně se vyskytující v jižní a jihovýchodní Asii. Na Červeném seznamu IUCN patří mezi málo dotčené taxony, díky svému rozsáhlému rozšíření, množství obývaných habitatů a zdravé populaci obývající i zemědělskou krajinu v mnoha zemích.[3]

Jak číst taxoboxCibetka malá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďcibetkovití (Viverridae)
Podčeleďcibetky (Viverrinae)
RodViverricula
Binomické jméno
Viverricula indica
(Étienne Geoffroy Saint-Hilaire, 1803)
Rozšíření cibetky malé
Rozšíření cibetky malé
Rozšíření cibetky malé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Cibetka malá má hrubší srst hnědavě šedé až plavohnědé barvy obvykle s několika podélnými černými nebo hnědými pruhy na zádech a podélnými řadami skvrn po stranách. Obvykle jde o čtyři až pět řad skvrn na každé straně. Někteří jedinci mají nejasné linie či skvrny u jiných chybějí pruhy na hřbetě. Hlava je šedá nebo hnědavě šedá, brada je často hnědá. Uši jsou krátké a zaoblené s tmavou skvrnou za každým uchem. Nohy jsou hnědé nebo černé. Ocas je černo-bíle pruhovaný. Délka od hlavy k ocasu je 53 až 58 cm, ocas dosahuje délky 38 až 43 cm.[4]

Výskyt

Cibetka malá žije na většině území Indie, na Srí Lance, v Myanmaru, Thajsku, Laosu, Kambodži, Vietnamu, ve střední a jižní Číně a na Tchaj-wanu. Historické záznamy hovoří o jejich výskytu i v Bhútánu, Bangladéši, na Malajském poloostrově, na Jávě a na Bali, ale o jejich současném výskytu záznamy nejsou. Nejasný je i jejich výskyt v Singapuru.[3]

V nepálském Národním parku Čitvan jsou hojně rozšířeny na lučinách a v porostech damarovníku obrovského. V roce 2008 byl jejich výskyt poprvé zaznamenán v oblasti lužních lesů Národního parku Dachigam ležícím v oblasti Džammú a Kašmíru ve výšce 1770 m n. m.[5] V severovýchodní Indii žijí až do nadmořské výšky 2500 m.[6] V Myanmaru žijí ve smíšených a bambusových lesích Národního parku Hlawga,[7] v údolí Hukawng a v Národním parku Alaungdaw Kathapa.[8]

V Thajsku cibetky malé žijí v Národních parcích Kaeng Krachan a Khao Yai, v galeriových lesích Přírodní rezervace Thung Yai v sekundárních lesích a porostech dvojkřídláčovitých v Přírodní rezervaci Huai Kha Khaeng.

Výskyt ve východní Africe

Cibetky malé byly zavlečeny na Madagaskar. Jejich výskyt byl zaznamenán v Národním parku Ranomafana v jihovýchodní části ostrova, v nechráněných suchých listnatých lesích poblíž Mariarana v severozápadní části ostrova a v chráněných územích Masoala-Makira na severu.[9][10] Dostaly se do volné přírody také na ostrovech Pemba a Mafia v Zanzibarském souostroví, kde se původně chovaly v zajetí pro své pižmo, které se využívá v tradiční africké medicíně a také jako vůně do parfémů.[11]

Ekologie a chování

Cibetky malé jsou noční živočichové. Obývají díry v zemi, najdeme je pod kameny a v hustém křoví.[4] Netvoří trvalé páry, párující se pouze za účelem páření či lovu. Pohybují se převážně po zemi, ale dokáží i obratně šplhat. Spí v norách či v dutých kmenech. Nory si vyhrabávají vlastní nebo zabírají opuštěné nory jiných druhů. Na předměstích používají jako provizorní nory i různé žlaby a jiné tmavé duté prostory.[12] Živí se hlodavci, ptáky, plazy, ale také kořínky, ovocem a mršinami.[13] Samičky mívají obvykle čtyři až pět mláďat.[4] Cibetky malé se dožívají osmi až devíti let.[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Small Indian civet na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ZICHA, Ondřej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  3. a b TIMMINS, Rob; GROUP, William Duckworth (IUCN SSC Small Carnivore Specialist; GROUP), IUCN SSC Deer Specialist. IUCN Red List of Threatened Species: Viverricula indica. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2015-03-03 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  4. a b c BLANFORD, William Thomas. Mammalia. [s.l.]: London, Taylor and Francis 668 s. Dostupné online. 
  5. Charoo, S. A.; Sharma, L. K.; Sathyakumar, S.; Naqash, R. Y. (2010). "First record of Small Indian Civet Viverricula indica in the Kashmir Himalaya, India". Small Carnivore Conservation (43): 42–43. Dostupné online
  6. CHOUDHURY, ANWARUDDIN, 1958-. The mammals of north east India. Guwahati: [s.n.] 431 pages s. Dostupné online. ISBN 978-93-80652-02-3, ISBN 93-80652-02-X. OCLC 858135710 
  7. Su Su; Sale, J. B. (2007). "Niche differentiation between Common Palm Civet Paradoxurus hermaphroditus and Small Indian Civet Viverricula indicain regenerating degraded forest, Myanmar". Small Carnivore Conservation(36): 30–34. Dostupné online
  8. Than Zaw; Saw Htun; Saw Htoo Tha Po; Myint Maung; Lynam, A. J.; Kyaw Thinn Latt; Duckworth, J. W. (2008). "Status and distribution of small carnivores in Myanmar". Small Carnivore Conservation (38): 2–28 Dostupné online
  9. GERBER, Brian; KARPANTY, Sarah M.; CRAWFORD, Charles. An assessment of carnivore relative abundance and density in the eastern rainforests of Madagascar using remotely-triggered camera traps. Oryx. 2010/04, roč. 44, čís. 2, s. 219–222. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1365-3008. DOI 10.1017/S0030605309991037. (anglicky) 
  10. Evans, B.; Rakotondraparany, F.; Cole, L.; Graham, S.; Long, P.; Gandola, R. (2013). "The carnivores of Mariarano forest, Madagascar: first insights". Small Carnivore Conservation (49): 15−19 Dostupné online
  11. Kock, D.; Stanley, W. T. (2009). "Mammals of Mafia Island, Tanzania". Mammalia. 73 (4): 339–352. doi:10.1515/MAMM.2009.046. S2CID 83780678
  12. NOWAK, RONALD M. Walker's carnivores of the world. Baltimore: Johns Hopkins University Press 313 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8018-8033-5, ISBN 978-0-8018-8033-9. OCLC 55494937 
  13. a b Lekalul, B. and McNeely, J. A. (1977). Mammals of Thailand. Association for the Conservation of Wildlife, Bangkok.

Externí odkazy