Alex Cukierman: Porovnání verzí
Založení článku. |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 6. 11. 2019, 00:55
Alex Cukierman (* 5. července 1938 Paříž) je izraelský ekonom, který od roku 1984 působil jako profesor pro oblast ekonomie na univerzitě v izraelském Tel Avivu.[1] Počínaje rokem 1994 je samostatným vědeckým pracovníkem univerzity v nizozemském Tilburgu.[2]
| Alex Cukierman | |
|---|---|
 Alex Cukierman (2011) | |
| Narození | 5. července 1938 Paříž |
| Úmrtí | 5. října 2023 (ve věku 85 let) |
| Povolání | ekonom |
| Zaměstnavatelé | Telavivská univerzita Reichman University |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Roku 1963 dokončil na Hebrejské univerzitě svá bakalářská studia a tamtéž o čtyři roky později (1967) rovněž magisterská. Následně se přesunul do Spojených států amerických na Massachusettský technologický institut, kde pokračoval v doktorandském studiu, které zdárně dokončil roku 1972.[2]
Poté se vrátil zpět na Blízký východ, do Izraele, kde na telavivské univerzitě mezi roky 1972 a 1979 vyučoval ekonomii. Během toho se stal hostujícím profesorem na amerických vysokých školách, a sice na Severozápadní univerzitě v Evanstonu (1972), dále coby mimořádný hostující profesor na Univerzitě v New Yorku (1977–1978), na Univerzitě Carnegieho–Mellonových (1978–1979 a opětovně 1984–1985), na Princetonské univerzitě (1989–1990) a na Chicagské univerzitě (1995). V letech 1986 až 1988 zastával pozici vedoucího katedry ekonomie na své domovské vysoké škole v Tel Avivu. Roku 1990 hostoval ve Světové bance coby výzkumný pracovník a během let 1996 a 1997 stál v čele Izraelské ekonomické asociace, ve funkci jejího prezidenta.[2]
Výzkum
Svá odborná bádání zaměřil na otázku cen, cenových cyklů a jejich možných výkyvů. Zaobíral se také monetární politikou a problematikou centrálního bankovnictví. Zaměřil se i na makroekonomii a veřejnou ekonomii. Do poloviny osmdesátých let 20. století zkoumal vazby změn relativních cen a inflace během rovnovážného rámce ve stavu neutrality peněz. Přičinil se o rozpracování modelů hospodářského cyklu založeného na vývoji makroekonomických zásob.[2] Ve spolupráci s Allanem Meltzerem publikoval roku 1983 ekonomický model zachycující hypotézu přesunu daňového břemene mezi jednotlivými generacemi lidské společnosti.[3]
Po zbytek osmdesátých let se zaměřil na otázku strategií centrálních bank a na důvěryhodnost a nezávislost těchto veřejných institucí. Probíral rovněž problematiku dopadů asymetrických informací na fiskální politiku a současně na působení politických faktorů.[2]
Posléze se věnuje vazbám a vztahům mezi finančními institucemi a subjekty na trhu práce. Bádal i nad Evropskou měnovou unií (ECU) a nad postavením národních bank v prostředí transformační ekonomiky.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ SOJKA, Milan. Světoví a čeští ekonomové. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 327 s. (Kdo byl kdo). ISBN 80-7277-055-1. Heslo Cukierman Alex, s. 58. [Dále jen Sojka].
- ↑ a b c d e f Sojka, s. 59.
- ↑ DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2008. 343 s. (Beckova edice ekonomie). ISBN 978-80-7400-075-1. Kapitola Hypotéza přesunu daňového břemene mezi generacemi, s. 58.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alex Cukierman na Wikimedia Commons
