Wikipedie

Messier 81

galaxie

Messier 81 (také M81, Bodeho galaxie nebo NGC 3031) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, která byla objevena Johannem Elertem Bodem 31. prosince 1774 společně s nedalekou galaxií M82.[8] Obě galaxie jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M 81.[9] M81 je od Země vzdálená 12 miliónů světelných let[8] a se svou magnitudou 6,9[8] a úhlovými rozměry 24,9'x11,5'[7] patří mezi nejvýraznější galaxie.[8]

Messier 81
Messier 81 na amatérském snímku. Autor: Ken Crawford
Messier 81 na amatérském snímku. Autor: Ken Crawford
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typastronomický rádiový zdroj, zdroj infračerveného záření, zdroj rentgenového záření, Seyfert 2 galaxy, aktivní galaktické jádro, galaxie a hvězda
TřídaSA(s)ab[1]
ObjevitelJohann Elert Bode
Datum objevu31. prosince 1774
Rektascenze9h 55m 33,2s[1]
Deklinace69°3′55″[1]
SouhvězdíVelká medvědice (lat. UMa)
Zdánlivá magnituda (V)7,89[2], 6,94[2], 4,76[3], 4,09[3], 3,831[3], 11,673[4][5], 9,635[4][5], 8,708[4][5], 8,373[4][5], 7,921[4][5] a 15,130 657[6]
Úhlová velikost24,9'x11,5'[7]
Vzdálenost12,0 ± 1,5 Mly
(3,69 ± 0,46 Mpc)[1]
Plošná jasnost13,0 mag/sq arcmin[7]
Poziční úhel157°[7]
Rudý posuv-0,000113[1]
Kupa galaxiíSkupina galaxií M 81
Označení v katalozích
Messierův katalogM 81
New General CatalogueNGC 3031
IRASIRAS F09514+6918 a IRAS 09514+6918
Uppsala General CatalogueUGC 5318
Principal Galaxies CataloguePGC 28630
Jiná označeníM81, NGC 3031, UGC 5318, PGC 28630, MCG 12-10-10, IRAS09514+6918, KPG 218A,[1] ZWG 333.7[7]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.
M81 a 82 amatérským dalekohledem

Pozorování editovat

 
Poloha M 81 v souhvězdí Velké medvědice.

M81 je díky své blízkosti k Zemi velmi jasnou galaxií a za podmínek velmi příznivých astronomickému pozorování může být pozorována i obyčejným triedrem. Malé dalekohledy o průměru 60 až 80 mm ji ukážou jako světlou skvrnu dlouhou několik úhlových minut a protaženou od severo-severozápadu na jiho-jihovýchod. Střední dalekohled s průměrem 150 mm umožní pozorovat nějaké podrobnosti jádra, které je mnohem jasnější než okrajové oblasti, rozplývající se postupně v jasu oblohy. Dalekohledy o průměru 250 až 300 mm pak ukážou i základní tvar ramen jako proměnný jas hala kolem jádra.[10] Na fotografiích s dlouhou závěrkou nebo složených fotografiích je v okolí M81 a M82 vidět široká síť propletených mlhavých vláken – tato rozsáhlá soustava plynu a tmavého prachu je spojena i s mlhovinami, které patří k Mléčné dráze.

M82 je možné najít 35' severně od M81 a 45' jihovýchodně od M81 se nachází o něco slabší galaxie NGC 3077. Třetí výrazný člen této skupiny galaxií, NGC 2403, leží až v sousedním souhvězdí Žirafy.

Galaxie M81 má velkou severní deklinaci, proto je na velké části severní polokoule cirkumpolární, a to až za obratník Raka, tedy v celé Evropě a severní Americe. Naopak na jižní polokouli je pozorovatelná pouze blízko rovníku.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do srpna.

Historie pozorování editovat

Galaxii poprvé pozoroval Johann Elert Bode 31. prosince 1774[8] a na jeho počest po něm byla později pojmenována. Jejím dalším pozorovatelem byl Charles Messier, který ji roku 1781 přidal do svého katalogu, ve které ji popsal jako mírně oválnou mlhavou skvrnu a nejjasnější uprostřed. Max Wolf roku 1914 objevil, že se tato galaxie otáčí (byla tak první mezi spirálními galaxiemi) a rychlost jejího otáčení odhadl na 300 km/s.[10]

Vlastnosti editovat

 
Infračervený snímek M 81 ze Spitzerova vesmírného dalekohledu. Modrá barva představuje záření hvězd 3,6 µm.[12] Zelená barva ukazuje záření 8 µm pocházející z polyaromatických uhlovodíků v mezihvězdném prostředí[12] a červená představuje záření 24 µm z horkého prachu v mezihvězdném prostředí.[13] Autor: NASA/JPL-Caltech/K. Gordon/S. Willner/N.A. Sharp

Počet hvězd v galaxii M81 se odhaduje na přibližně 250 miliard a je tedy trochu menší než Mléčná dráha. Spolu se sousední nepravidelnou galaxií M82 jsou nejdůležitějšími členy skupiny galaxií M 81, ve které je M81 ústředním členem. Vypadá to, že před několika desítkami milionů let se obě galaxie střetly a M82 má z toho důvodu pokřivený vzhled. Od té doby se obě galaxie navzájem vzdálily a dělí je asi 150 tisíc světelných let.[8] Vzdálenost galaxie je dobře známa a odhaduje se na 12 milionů světelných let.[8] K přesnému odhadu vzdálenosti přispěl velký počet objevených cefeid – mnoho jich našel Hubbleův vesmírný dalekohled – a také upřesnění žebříčku vesmírných vzdáleností díky satelitu Hipparcos.[10]

Mezihvězdný prach editovat

Většina infračerveného záření galaxie pochází z mezihvězdného prachu.[13][14] Tento prach se nachází zejména v galaktických spirálních ramenech a bylo zjištěno, že s jeho umístěním souvisí oblasti tvorby hvězd.[13][14] Právě zrozené mladé jasné modré hvězdy ohřívají tmavý prach a ten poté infračerveně září.

Supernovy editovat

V této galaxii se 28. března 1993[15] objevila supernova typu IIb s názvem SN 1993J a největší magnitudou 10,2.[16] V té době byla v absolutním měřítku druhou nejjasnější objevenou supernovou typu II.[17] Vlastnosti spektra této supernovy se postupem času měnily. Na začátku mělo spektrum typické vlastnosti supernov typu II s výraznými spektrálními čarami vodíku, ovšem postupně tyto čáry zeslábly a objevily se čáry helia, takže se spíše podobalo spektru supernovy typu Ib.[17][18] Navíc se časový průběh jasu této supernovy lišil od průběhu pozorovaného u jiných supernov typu II[19][20] a připomínal spíše typ Ib.[21] Byla proto zatříděna jako typ IIb, tedy přechod mezi typem II a typem Ib.[18] Vědecké závěry odvozené z jejího pozorování naznačují, že supernovy typu Ib a Ic vznikají výbuchem obřích hvězd, a to podobným způsobem jako supernovy typu II.[18][22] Tato supernova byla také použita k upřesnění vzdálenosti galaxie M81.[17]

Ústředí astronomických telegramů vydalo seznam nov, které byly v této galaxii objeveny po roce 2000.[23]

Sousední galaxie editovat

 
M81 (vlevo) a M82 (vpravo). M82 je jedna z dvojice galaxií silně vázaných k M81. Tou druhou je NGC 3077 a nacházela by se nad horním okrajem snímku. Autor: Scott Anttila.
Podrobnější informace naleznete v článku Skupina galaxií M 81.

M81 je největším členem skupiny galaxií M 81, skupiny čítající 34 galaxií v souhvězdí Velké medvědice.[24] Průměrná vzdálenost této skupiny je asi 11,7 milionů světelných let (3,6 milionů parseků) a patří tak mezi galaktické skupiny nejbližší k Místní skupině galaxií.[24]

M81 a sousední galaxie M82 a NGC 3077 na sebe vzájemně působí.[25] Tímto působením bylo ze všech tří galaxií strženo malé množství plynného vodíku, které vytvořilo vláknité útvary spojující tyto galaxie.[25] Zpětný pád části tohoto plynu do galaxií M82 a NGC 3077 v nich spustil velkou hvězdotvornou činnost.[25]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Galassia di Bode na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 81 [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli, Robert Rich, Alex Szalay, Mark Seibert, Todd A. Small, Bruno Milliard, Tim Conrow, Soo-Chang Rey, Sukyoung Yi, Young-Wook Lee: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
  3. ↑ a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  4. ↑ a b c d e Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 7. 2009.
  5. ↑ a b c d e Dimitri Pourbaix, Tara Murphy, David W. Hogg, István Csabai, Daniel B. Zucker, Eric F. Bell, Eva Grebel, Paola Re Fiorentin, Martin C. Smith, Avery Meiksin, Jarle Brinchmann, James R. A. Davenport, Marcos Lima, Linhua Jiang, Rachel Mandelbaum, Francisco J. Castander, Myung Gyoon Lee, Myungshin Im, Young Sun Lee, Evalyn Gates, Max Tegmark, Hans-Walter Rix, Donald Schneider, R. French Leger, Adam Riess, J. P. Ostriker, Thirupathi Sivarani, Christy Tremonti, James E. Gunn, Dmitry Bizyaev, Kaike Pan, Timothy Heckman, Robert Lupton, David J. Schlegel, Željko Ivezić, Michael Blanton, Timothy Beers, Branimir Sesar, Will Percival, Viktor Malanushenko, Jon Holtzman, Xiaohui Fan, Matthias Steinmetz, Idit Zehavi, Daniel Eisenstein, Jennifer A. Johnson, Stefano Zibetti, Sadanori Okamura, Heidi Jo Newberg, Constance M. Rockosi, Suzanne Hawley, Stephanie Snedden, Paula Szkody, M. Jordan Raddick, Jan Vandenberg, Alex Szalay, Robert C. Nichol, Richard Kessler, Bruce Bassett, Carlos Allende Prieto, Deokkeun An, Eugene A. Magnier, Peregrine M. McGehee, Jennifer K. Adelman-McCarthy, Takahiko Matsubara, Mario Jurić, Changbom Park, David Martínez-Delgado, John Peoples, John C. Barentine, Masataka Fukugita, Donald G. York, Mamoru Doi, Michael Vogeley, Mark SubbaRao, Neta Bahcall, Jon Loveday, Jonathan Brinkmann, Daniel J. Oravetz, Axel D. Schwope, Kevork Abazajian, Andreas Berlind, Albert Stebbins, Istvan Szapudi, Jeffrey Munn, Jeffrey R. Pier, Michael G Richmond, Daniel E. Vanden Berk, Brian Yanny, Gregory Hennessy, Chris Stoughton, Michael Harvanek, Jurek Krzesinski, Atsuko Nitta, Paul C. Czarapata, Aniruddha R. Thakar, Robert Brunner, Richard G. Kron, Marcel Agüeros, Sahar Allam, Kurt Anderson, Andrew Becker, Eileen F. Berman, Mariangela Bernardi, Steven J. Bickerton, John Bochanski, William N. Boroski, Tamas Budavari, Larry Carey, Samuel Carliles, David Anthony Cinabro, Ben Dilday, Boris T. Gänsicke, John I Hendry, Robert B. Hindsley, Svetlana Lebedeva, Craig P. Loomis, Olena Malanushenko, Bruce Margon, John P. Marriner, Fergal Mullally, Eric Neilsen, Tom Nicinski, Maria Nieto-Santisteban, Norbert Purger, Masao Sako, Matthias R Schreiber, Erin Sheldon, Kazu Shimasaku, Valena C. Sibley, Vernesa Smolcic, Yasushi Suto, Douglas Tucker, Alan Uomoto, Yogesh Wadadekar, Brian C. Wilhite, Tom Quinn, Ralf-Dieter Scholz, Michael Abram Strauss, Gillian R. Knapp, Howard J. Brewington, Scott L. Friedman, John P. Blakeslee, Kohki Konishi, Hubert Lampeitl, James Annis, Joshua A. Frieman, Sebastian Jester, Timothy A. McKay, D. R. Yocum, Nikhil Padmanabhan, S. White, Craig Hogan, Uroš Seljak, J. Allyn Smith, Gerard F. Gilmore: The seventh data release of the Sloan Digital Sky Survey. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. 18. května 2009. DOI 10.1088/0067-0049/182/2/543.
  6. ↑ Gaia Early Data Release 3. 3. prosince 2020.
  7. ↑ a b c d e FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 3031 [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e f g FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 81 [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ POWELL, Richard. Atlas of the Universe: The M81 Group [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  11. ↑ Deklinace 69° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 21° od severního nebeského pólu. Severně od 21° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 21° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  12. ↑ a b WILLNER, S. P.; ASHBY, M. L. N.; BARMBY, P., et al. Infrared Array Camera (IRAC) Observations of M81. Astrophysical Journal Supplement Series [online]. Září 2004 [cit. 2017-11-08]. Roč. 154. Dostupné online. arXiv astro-ph/0405626. DOI 10.1086/422913. Bibcode 2004ApJS..154..222W. (anglicky) 
  13. ↑ a b c GORDON, K. D.; PÉREZ-GONZÁLEZ, P. G.; MISSELT, K. A., et al. Spatially Resolved Ultraviolet, Hα, Infrared, and Radio Star Formation in M81. Astrophysical Journal Supplement Series [online]. Září 2004 [cit. 2017-11-08]. Roč. 154. Dostupné online. arXiv astro-ph/0406064. DOI 10.1086/422714. Bibcode 2004ApJS..154..215G. (anglicky) 
  14. ↑ a b PÉREZ-GONZÁLEZ, P. G.; KENNICUTT JR., Robert C.; GORDON, Karl D., et al. Ultraviolet through Far-Infrared Spatially Resolved Analysis of the Recent Star Formation in M81 (NGC 3031). Astrophysical Journal [online]. Září 2006 [cit. 2017-11-08]. Roč. 648. Dostupné online. arXiv astro-ph/0605605. DOI 10.1086/506196. Bibcode 2006ApJ...648..987P. (anglicky) 
  15. ↑ RIPERO, J.; GARCIA, F.; RODRIGUEZ, D., et al. Supernova 1993J in NGC 3031. IAU Circ. [online]. 1993-03-30 [cit. 2017-11-08]. Roč. 5731. Dostupné online. Bibcode 1993IAUC.5731....1R. (anglicky) 
  16. ↑ List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2017-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b c SCHMIDT, Brian P.; KIRSCHNER, Robert P.; EASTMAN, Ronald G., et al. The unusual supernova SN1993J in the galaxy M81. Nature [online]. Srpen 1993 [cit. 2017-11-08]. Roč. 364, čís. 6438. Dostupné online. DOI 10.1038/364600a0. Bibcode 1993Natur.364..600S. (anglicky) 
  18. ↑ a b c FILIPPENKO, Alexei V.; MATHESON, Thomas; HO, Luis C. The Type IIb Supernova 1993J in M81: A Close Relative of Type Ib Supernovae. S. L103. Astrophysical Journal Letters [online]. Říjen 1993 [cit. 2017-11-08]. Roč. 415, s. L103. Dostupné online. DOI 10.1086/187043. Bibcode 1993ApJ...415L.103F. (anglicky) 
  19. ↑ BENSON, P. J.; HERBST, W.; SALZER, J. J. Light curves of SN 1993J from the Keck Northeast Astronomy Consortium. S. 1453–1460. Astrophysical Journal [online]. Duben 1994 [cit. 2017-11-08]. Roč. 107, s. 1453–1460. Dostupné online. DOI 10.1086/116958. Bibcode 1994AJ....107.1453B. (anglicky) 
  20. ↑ WHEELER, J. C.; BARKER, E.; BENJAMIN, R. Early Observations of SN 1993J in M81 at McDonald Observatory. S. L71. Astrophysical Journal Letters [online]. Listopad 1993 [cit. 2017-11-08]. Roč. 417, s. L71. Dostupné online. DOI 10.1086/187097. Bibcode 1993ApJ...417L..71W. (anglicky) 
  21. ↑ RICHMOND, Michael W.; TREFFERS, Richard R.; FILIPPENKO, Alexei V. UBVRI photometry of SN 1993J in M81: The first 120 days. S. 1022–1040. Astrophysical Journal [online]. Březen 1994 [cit. 2017-11-08]. Roč. 107, čís. 3, s. 1022–1040. Dostupné online. DOI 10.1086/116915. Bibcode 1994AJ....107.1022R. (anglicky) 
  22. ↑ FILIPPENKO, Alexei V.; MATHESON, Thomas; BARTH, Aaron J. The peculiar type II supernova 1993J in M81: Transition to the nebular phase. S. 2220–2225. Astronomical Journal [online]. Prosinec 1994 [cit. 2017-11-08]. Roč. 108, s. 2220–2225. Dostupné online. DOI 10.1086/117234. Bibcode 1994AJ....108.2220F. (anglicky) 
  23. ↑ M81 (Apparent) Novae Page [online]. Central Bureau for Astronomical Telegrams [cit. 2017-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ a b KARACHENTSEV, I. D. The Local Group and Other Neighboring Galaxy Groups. S. 178–188. Astronomical Journal [online]. Leden 2005 [cit. 2017-11-08]. Roč. 129, čís. 1, s. 178–188. Dostupné online. arXiv astro-ph/0410065. DOI 10.1086/426368. Bibcode 2005AJ....129..178K. (anglicky) 
  25. ↑ a b c YUN, M. S.; HO, P. T. P.; LO, K. Y. A high-resolution image of atomic hydrogen in the M81 group of galaxies. S. 530–532. Nature [online]. Prosinec 1994 [cit. 2017-11-08]. Roč. 372, čís. 6506, s. 530–532. Dostupné online. DOI 10.1038/372530a0. Bibcode 1994Natur.372..530Y. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 81 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 81 [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 81 [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 81 [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Velká medvědice [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Jasná spirální galaxie M81 [online]. astro.cz, 2017-09-17 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online. 

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messier_81&oldid=20346434“