Český egyptologický ústav
Český egyptologický ústav (ČEgÚ) je ústav věnující se vědecké a pedagogické činnosti v oblasti egyptologie. Je součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zpracovává a publikuje výsledky vlastního bádání na archeologických lokalitách v Egyptě a egyptologii popularizuje.
Založení editovat
Ústav byl založen pod názvem Československý egyptologický ústav FF UK v roce 1958. O rok později bylo založeno pracoviště v Káhiře. Od založení ČEgÚ do své smrti v roce 1971 vedl ústav Zbyněk Žába, který byl žákem Františka Lexy, zakladatele české egyptologie na Karlově univerzitě v Praze.
Podnětem k založení byla akce UNESCO v oblasti dnešní Asuánské přehrady. Ústav zde prováděl záchranný výzkum Núbijských památek na dvou asi padesátikilometrových úsecích nilského údolí.
Výzkum editovat
1958–1960 editovat
V letech 1958–1960 prováděl ústav záchranný výzkum památek ohrožených vodami dostavované Asuánské přehrady. ČEgÚ získal dvě koncese na dva úseky nilského údolí. Oba úseky byly dlouhé asi padesát kilometrů a byly nazvány Severní a Jižní koncese. Severní koncese začínala u Naga el-Birba poblíž Kaláby a končila u Gerf Husein. Jižní koncese sahala od Naga el-Dóm po Naga Abú Šanak.
ČEgÚ zde dokumentoval skalní kresby a nápisy kultur starověké Núbie od raně dynastického po římské období. Také archeologicky prozkoumal pohřebiště kamenných mohyl Wádí Qitna a Kalábša z pozdně římské až byzantské doby. Znovu objevil římský Jižní chrám v Táfě, který byl ztracen v 19. století pod nánosy nilského bahna, a prozkoumal římskou pevnost v Kertásí. Ta byla součástí římského opevnění v Núbii.
1960–1974 editovat
V letech 1960–1974 prováděl ČEgÚ v Abúsíru výzkum mastaby vezíra Ptahšepsese. Ptahšepses žil v období 5. dynastie a vzal si za manželku dceru faraona Niuserrea. Jeho hrobka patří mezi největší dochované nekrálovské pohřební stavby a její architektura obsahuje i některé prvky používané pouze u královských pyramidových komplexů. Je to například otevřený dvůr, místnost sluneční bárky a sedlová střecha v pohřební komoře.
1976–dosud editovat
Od roku 1976 provádí ústav výzkum na pyramidovém Jižním poli v Abúsíru poblíž hlavního města staré říše Mennoferu. Získaná koncese byla rozdělena na tři části – Východní, Centrální a Západní.
V Abúsíru jsou realizovány tři dlouhodobé výzkumné projekty ústavu. Prvním projektem je výzkum pyramidových komplexů nacházejících se v Centrální části. Byl zde odkryt pyramidový komplex královny Chentkaus II., která po předčasné smrti svého manžela faraona Neferirkarea vládla jako regentka místo svého syna Raneferefa. Proto si mohla v malých rozměrech postavit pyramidový chrám jako panovník. V chrámu královny Chentkaus II. byly nalezeny pozůstatky papyrových chrámových archivů (označované jako Abúsírský archiv I, II a III) obsahující dokumenty především hospodářského a administrativního charakteru a informace o abúsírských stavbách, které prozatím nebyly objeveny.
V 80. letech se výzkum ústavu soustředil na pyramidový komplex panovníka Raneferrefa a na doposud anonymní pyramidy L XXIV a L XXV, které zřejmě patřily královnám 5. dynastie. V chrámu faraona Raneferrefa byly nalezeny papyrové soubory s administrativními texty z doby provozu chrámu, královské sochy, dřevěné sochy zajatců, otisky pečetí a hmotný inventář chrámu. Výzkum jeho Nedokončené pyramidy a pohřební komory, který poskytl informace o stavbě této pyramidy byl dokončen v roce 1998. V roce 1995 byl dokončen výzkum pyramidy č. L XXIV.
Druhým dlouhodobým projektem je výzkum soukromých hřbitovů úředníků a kněží z období Staré říše. První zkoumané pohřebiště se nacházelo na Východním sektoru a patřilo členům královské rodiny faraona Džedkarea Isesiho z konce 5. dynastie. ČEgÚ zde zkoumal mastabu princezny Chekeretnebti, dcery Džedkarea Isesiho, mastabu prince Neserkasuhora, písaře Idua a jeho manželky Chenut a mastabu správce královského paláce Mernefua. Později zde byla nalezena hrobka paní Nebtiemneferes, princezny Hedžetnebu a bezejmenná mastaba „L“.
Na počátku 90. let byla v oblasti Jižního Abúsíru objevena další pohřebiště z 4. až 6. dynastie. Nejvýznamnějšími nálezy jsou hrobka velmože Iteje, který byl správcem královských sýpek na počátku 4. dynastie, písaře z počátku 5. dynastie Kaapera a vezíra Kara s rodinou ze 6. dynastie. Nalezeno bylo také pohřebiště kněží rané 6. dynastie nacházející se v okolí hrobky Fetektiho.
Třetím dlouhodobým projektem je výzkum sajsko-perského pohřebiště v Západním sektoru. Bylo zde objeveno nejméně šest šachtových hrobů. První zkoumanou hrobkou byl hrob generála Udžahorresneta, který svou zradou umožnil dobytí Egypta Peršany v roce 525 př. n. l. Dalším významnou činností byl výzkum hrobu z 5. století př. n. l. kněze ze sají jménem Iufaa. Podařilo se objevit nepoškozenou pohřební komoru s pohřební komorou ozdobenou Texty pyramid, Texty rakví, Knihy mrtvých a tzv. Knihy dne a noci. V roce 1998 byl vyzvednut zcela neporušený pohřeb Iufaa.
Další práce editovat
Český egyptologický ústav provádí mimo archeologického výzkumu též stavební rekonstrukce objevených památek. Bylo zrekonstruováno 10 metrů vysoké průčelí Ptahšepsesovy mastaby a nad pohřební komorou Iufaa byla vybudována železobetonová ochranná konstrukce.
Vedoucí ústavu editovat
- 1958–1960 – František Lexa
- 1960–1971 – Zbyněk Žába
- 1971–1974 – František Váhala
- 1975–2000 – Miroslav Verner (od roku 1981 ředitelem)
- 2000–2005 – Břetislav Vachala
- 2006–2012 – Ladislav Bareš
- 2013–2019 – Miroslav Bárta
- 2019–dosud – Jiří Janák
Publikace o výzkumu editovat
- Žába Z.: The Rock Inscriptions of Lower Nubia, Czechoslowak Concession, Univerzita Karlova v Praze, Československý egyptologický ústav, Praha 1974 – o skalních nápisech v Núbii
- Verner M.: Some Nubian Petroglyphs on Czech Concessions. Univerzita Karlova v Praze, Československý egyptologický ústav, Acta Universitatis Carolinae, Philologia Monographia XLV 73, Praha 1973 – o skalním umění v Núbii
- Žába Z., Verner M.: Preliminary Report on Czechoslovak Excavations in Mastaba of Ptahshepses at Abusir. Univerzita Karlova v Praze, Československý egyptologický ústav, Praha 1976 – o výzkumu Ptahšepsesovy mastaby
- Charvát P.: The Mastaba of Ptahshepses. The Pottery (Czechoslovak Excavations at Abusir). Univerzita Karlova v Praze, Praha 1981 – nálezy keramiky v ptahšepsesově mastabě
- Strouhal E.: Wadi Qitna and Kalabsha South 1: The Archaeology. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Český egyptologický ústav, Praha 1984 – výzkum ve Wádí Quitna a v okolí Kalábše
- Verner M.: Unearthing Ancient Egypt (Objevování starého Egypta) 1958–1988. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Český egyptologický ústav, Praha 1990 – výzkum Československého egyptologického ústavu v letech 1958 až 1988
- Verner M.: Abusir I. The Mastaba of Ptahshepses: Reliefs, sv. I-II. Univerzita Karlova v Praze, Praha 1982 – reliéfy nacházející se v Ptahšepsesově mastabě
- B. Vachala: 77 zajímavostí ze starého Egypta, Praha 1989, str. 100–126 – o výzkumu ve východní části Abúsíru
- Verner M.: Abusir II. Baugraffiti der Ptahschepses Mastaba. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Český egyptologický ústav, Praha 1992 – stavební graffiti nacházející se v Ptahšepsesově mastabě
- Verner M.: Abusir III. The Pyramid Complex of Khentkaus. Univerzita Karlova v Praze – Academia, Praha 1995 – monografie o pohřebním komplexu královny Chentkaus II.
- Verner M.: Ztracené pyramidy, zapomenutí faraoni. Abúsír, Academia, Praha 1994, 243 s., ISBN 80-200-0507-2 – shrnutí činnosti ústavu na pyramidovém poli v Abúsíru do poloviny 90. let
- Bareš L.: Abusir IV. The Shaft Tomb of Udjahorresnet. Univerzita Karlova v Praze, Karolinum, Praha 1999 – výzkum šachtového hrobu Udžahorresneta
- Verner M., Callender Vivienne G.: Abusir VI. Djedkare’s Family Cemetery. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Český egyptologický ústav – Set Out, Praha 2002 – o výzkumu pohřebního komplexu faraona Džedkarea Isesiho a jeho rodiny
- Verner M.: Abusir IX: The Pyramid Complex of Raneferef, I: The Archaeology. Český egyptologický ústav, Praha 2006 – o výzkumu pyramidového komplexu faraona Ranefera
- Verner M., Bareš L., Vachala B.: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Karolinum, Praha 1997, 487 s., ISBN 80-7184-446-2 – činnost ústavu na pyramidovém poli v Abúsíru
- Verner M.: Objevování starého Egypta, Paseka, Praha – Litomyšl 2008, 408 s., ISBN 978-80-7185-896-6. – výzkum Československého a Českého egyptologického ústavu v letech 1958 až 2008
- Verner, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9
