Spasimo di Sicilia

malba Raffaela Santiho

Lo Spasimo di Sicilia či jen Lo Spasimo, italsky také Andata al Calvario, je obraz od italského malíře vrcholné renesance Raffaela Santiho z let 1515–1516, který se stal v 19. století součástí sbírek v madridském Museo del Prado.[1]

'Spasimo di Sicilia'
AutorRaffael Santi
Rok vzniku1515–1516
Technikaolej na dřevo převeden na plátno
Rozměry318 cm × 229 cm
UmístěníMuseo del Prado, Madrid
(P00298)

Popis editovat

Námětem obrazu se stal pašijový motiv nesení kříže Ježíšem Kristem na své ukřižování ve chvíli, kdy pod jeho tíhou vysílený padl k zemi. Ruce k němu vztahuje smutkem zkroušená matka, Panna Marie omdlévající, v italštině zvaná „Lo Spasimo“.[2][3] Toto vyobrazení bylo u renesančních autorů populární, ovšem v bibli pro takovou událost neexistuje žádný podklad.[4] Výjev omdlévající Panny Marie přinesli až kazatelé v pozdním středověku a mystičtí autoři, když zkoumali její utrpení a podle nich měla omdlít třikrát. Poprvé právě během cesty na Kalvárii. Na Raphaelově obrazu je však míra utrpení Panny Marie zachycena pouze v nižší intenzitě pokleku, nikoli ve stavu často znázorňovaného omdlení.[5][4]

Všechny emotivní výjevy a hlavní figury jsou soustředěny do dvou diagonál v popředí střetávající se v postavě Krista.[1] Naopak zadní scenérie je minimalizována na nevýrazné skupiny osob a vztyčené kříže.[6]

Muž nalevo vpředu připomína postavu z Raphaelovy malby Šalamounův soud, nacházející se v Raffaelových sálech vatikánského Apoštolského paláce, až na zrcadlové otočení. Šimon z Kyrény přispěchal pozvednout Kristův kříž a přísně hledí na stráže. V pravém dolním kvadrantu jsou vyobrazeny čtyři Marie a na každé straně kompozice dominují strážci sedící na koních.[6]

Umělec dílo signoval na plochu spodního kamene obrazu jako RAPHAEL URBINAS.[1]

Historie obrazu editovat

Malba byla u Raphaela zadána sicilským klášterem Santa Maria dello Spasimo, sídlícím v Palermu. Od jeho zkráceného pojmenování „Lo Spasimo“, respektive téhož názvu pro Pannu Marii omdlévající, je také odvozen jeden z názvů obrazu. Dílo vzniklo v Římě kolem roku 1517. Renesanční umělec a životopisec Giorgio Vasari popsal osud nové malby, která byla převážena do kláštera po moři. Loď podle Vasariho ztroskotala v bouři a celá posádka i s nákladem zmizely, vyjma Raphaelova obrazu, který jako zásahem Božím moře vyplavilo nepoškozené u janovských břehů.[7] Palermští mniši po dílu pátrali a až díky intervenci papeže Lva X. jej měli získat převozem po souši.[8] Již v roce 1517 malbu reprodukoval Agostino Veneziano.

V roce 1661 malbu odkoupil místokrál Ferrando de Fonseca, jménem španělského krále Filipa IV., který byl vášnivým sběratelem Raphaelova díla. Panovník obraz použil jako hlavní oltářní obraz v kapli pevnosti Real Alcázar de Madrid. Odtud byl zachráněn před ničivým požárem roku 1734, jenž pohltil pevnost. Mezi lety 1813–1822 se dílo ocitlo v Paříži, když se stalo součástí válečné kořisti Napoleonova španělského tažení. Ve francouzské metropoli došlo k jeho převedení ze dřeva na plátno, v té době často používané metodě. Následně byl obraz vrácen do Španělska, začleněn do královských sbírek a stále v 19. století přemístěn do madridského muzea Prado.[9] Jeho restaurace proběhla v roce 2012.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christ Falling on the Way to Calvary na anglické Wikipedii.

  1. a b c Christ Falls on the Route to Calvary [online]. Museo del Prado [cit. 2018-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Penny, ss. 25–28
  3. Hall, J. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha: Mladá Fronta, 1991. S. 92. 
  4. a b PACALOVÁ, Veronika. Křížová cesta aneb poslední cesta Ježíše Krista. České Budějovice, 2007 [cit. 2018-03-25]. 64 s. diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy. Vedoucí práce doc. PaedDr. Radko Chodura, CSc. s. 23. Dostupné online.
  5. Penny, s. 26
  6. a b P. Franzese, Raffaello, Mondadori Arte (2008), s. 120.
  7. G. Vasari (1568): Lives of the Most Excellent Painters, Sculptors, and Architects, s. 183.
  8. Vasari, s. 183
  9. P. De Vecchi, Raffaello, Rizzoli (1975), s. 116.

Literatura editovat

  • De Vecchi, Pierluigi, Raffaello, Rizzoli, Milán (1975). (italsky)
  • Franzese, Paolo, Raffaello, Mondadori Arte, Milán (2008). (italsky)
  • Gherardi, Pompeo, Della Vita E Delle Opere Di Raffaello Sanzio Da Urbino (1874), Kessinger Publishing (2010). (italsky)
  • Hoeniger, Cathleen, The Afterlife of Raphael's Paintings, Cambridge University Press (2010). (anglicky)
  • Penny, Nicholas, National Gallery Catalogues: The Sixteenth Century Italian Paintings, Volume I, 2004, National Gallery Publications Ltd, ISBN 1-85709-908-7 (anglicky)

Externí odkazy editovat