Wikipedie

Sokolský ostrov

ostrov v Českých Budějovicích mezi rameny Vltavy, dnes i Malše

Sokolský ostrov (původně Dominikánský, později Schnarcherův),[1][2] je ostrov v centru Českých Budějovic, který leží u soutoku řek Malše a Vltava a se zbytkem města je spojen mosty a lávkami. Katastrálně patří celý k městské části České Budějovice 1 a jeho výměra činí přibližně 9 ha.

Sokolský ostrov
Sokolský ostrov
Sokolský ostrov
StátČeskoČesko Česko
• MěstoČeské Budějovice
• ČtvrťČeské Budějovice 1
Topografie
Zeměpisné souřadnice48°58′29″ s. š., 14°28′12″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Elektrárna u Jiráskova jezu stojí na ostrově

V roce 1265, kdy proběhlo vyměřování města, ostrov získal jako odpočinkovou zónu pro řeholníky Dominikánský klášter,[3] kteří louku využívali také k sušení a uskladnění sena.[2] V 16. století tam stála městská střelnice.[2] Od 17. století se díky výstavbě dvou malých trojúuhelníkových pevností[4] stal součástí opevnění města,[3] v 18. století patřil soukromým majitelům, od nichž město pozemek v letech 1923 a 1924 vykoupilo a část získalo výměnou za jiné pozemky.[5]

V minulosti běžným záplavám Sokolského ostrova, jež jeho smysluplné využití významně omezovaly, začaly bránit především regulace Vltavy z let 1928–1931, během nichž byl postaven Jiráskův jez a na pravém břehu, tedy u ostrova, bylo rozšířeno koryto řeky. Zemina z výkopu pak byla použita na navýšení terénu o cca jeden metr.[5]

 
Atletický stadion TJ Sokol

Už v roce 1924 byl v severní části ostrova podle návrhu na celkovou přestavbu ostrova od Karla Chocholy vybudován atletický stadion TJ Sokol České Budějovice[6] s tribunami pro 20 tisíc diváků,[1] součástí stadionu bylo i šest antukových tenisových kurtů.[5][7] O čtyři roky později začala výstavba sokolovny, která však byla kvůli hospodářské krizi[5] a válečným okolnostem dokončena a otevřena až v roce 1947.[6]

V letech 1965–1971 byl na Sokolském ostrově podle návrhu Bohumila Böhma vystavěn krytý plavecký stadion, od roku 2017 chráněný jako kulturní památka.[8] Letní plovárna byla na Sokolském ostrově již od roku 1933,[9] kdy ji tam po zrušení plovárny u Předního mlýna vybudovali sokolové. Hlavní betonový plavecký bazén měl rozměry 50 x 25 m, menší dodnes slouží především dětem a neplavcům.[5] Plovárna byla uzavřena v roce 1971 a opětovně se otevřela až po změně politického režimu. Velké rekonstrukce se budějovická letní plovárna dočkala až v letech 2006 a 2008–2010, kdy například přibyla obří skluzavka.[10][11] Rozměry většího bazénu jsou po rekonstrukci 48,5 x 20 m.[12]

Popis editovat

 
Šlapadla a kavárna na vodě
 
Die Tankstelle od Richarda Keťka

Sokolský ostrov je asi 500 metrů dlouhý a v nejširším místě, mezi plovárnou a koncem slepého ramene Malše, má šířku kolem 270 metrů.[13]

Využití editovat

Ostrov se využívá především pro volnočasové aktivity, a to jak sportovní, tak kulturní. Předně je areál oblíbeným[14] parkem[15] s trávníkem a skupinami keřů a stromů, což se uvádí už v roce 1938.[5] Před plaveckým bazénem roste 25 metrů vysoká památná lípa srdčitá, obvod jejíhož kmenu měří 620 cm.[16]

Co se sportu týče, nachází se kromě výše zmíněného plaveckého bazénu, letní plovárny a sokolských sportovišť v blízkosti slepého ramene Malše jeden další tenisový kurt, které od TJ Sokol do vlastnictví získalo město.[17]

Park na ostrově je tradiční lokací soch každoroční výstavy Umění ve městě.[18] Od roku 2012 je v blízkosti dřevěné lávky v provozu kavárna Coffee on the GO, v roce 2017 přibyla plovoucí kavárna Vlnna,[19] jež provozuje půjčovnu šlapadel, veslic a paddleboardů[19] a od Sokolského ostrova organizuje vyhlídkové plavby k rezidenční zóně Luční jez na břehu Vltavy a k Malému jezu na Malši.[20] V létě se před plaveckým stadionem vedle sokolovny konají od roku 2014 koncerty Středy před K2,[21][22][23] přičemž K2 je hudební klub sídlící v budově sokolovny.[24] Od roku 2005 slouží především rodinným návštěvám dětské hřiště s hudebními motivy včetně akustických prvků.[25]

Doprava editovat

 
Dřevěná lávka s obloukovou mostovkou

Sokolský ostrov s okolím spojuje několik mostů a lávek. Zatímco železobetonová Dlouhá i dvaadvacetimetrová dřevěná[26] lávka jsou určeny pěším a cyklistům, motorová vozidla mají přístup umožněn přes mosty ulicemi vedoucími vedoucími buď na malé parkoviště u plovárny (ulicí Sokolský ostrov) nebo k parkovišti u sokolovny[27] (ulicemi Resslova a Hroznová). Tato dvě místa nejsou pro motorovou dopravu propojena.[13] Celý ostrov patří do oranžové parkovací tarifní zóny 2, kde je parkování umožněno nejdéle 24 hodin.[28]

Nejbližšími zastávkami městské hromadné dopravy jsou Piaristická na náměstí Přemysla Otakara II. a U Zelené ratolesti na Husově třídě. Slepé rameno Malše je od břehu Sokolského ostrova využíváno i jako přístaviště,[20] které v roce 2021 získalo v rámci podpory splavnění Vltavy rozšířený ponton.[29]

Vývoj editovat

Na začátku 20. let nového tisíciletí radnice plánovala na Sokolském ostrově provést řadu změn, a to včetně ukončení provozu kavárny na břehu, otevření dvou nových kaváren a dalších veřejných toalet,[30] nebo zrušení tenisového kurtu, který je v nevyhovujícím stavu.[31] Ten by měl být nahrazen zpevněným veřejným prostorem s novou budovou kavárny.[31] Proti návrhům byla aktivitou majítelů kavárny a hudebního klubu sepsána petice, již do poloviny prosince 2021 podepsaly téměř tři tisíce lidí, nicméně radnice se ohradila, že omezovat společenský a kulturní život na ostrově v plánu nemá.[32] Na jaře 2022 byl vypracovaný architektonický návrh vrácen k dopracování s požadavkem na provedení změn, projekt tedy se oproti původnímu plánu na dokončení na začátku léta zpozdil.[31]

Zajímavosti editovat

  • V roce 2019 se mezi návrhy obyvatel města objevila žádost o přejmenování Sokolského ostrova na ostrov Karla Gotta.[14] V roce 2022 si ostrov zachovával pojmenování z 20. století.[31]

Galerie editovat

  •  
    Park v jižní části
  •  
    Socha Oil Daily Richarda Keťka
  •  
    Pohled přes slepé rameno Malše
  •  
    Dlouhá lávka vede do parku
  •  
    Budova bazénu od řeky
  •  
    Památná lípa

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Sokolům válka sebrala úspory na novou tělocvičnu dvakrát. Českobudějovický deník. 2007-05-24. Dostupné online [cit. 2022-05-07]. 
  2. ↑ a b c Budějovičtí měšťané mohli koupit v dražbě majetek kláštera, mimo jiné i Sokolský ostrov. České Budějovice [online]. 2020-03-29 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Sokolský ostrov | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ opevnění města | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f MATYÁŠ, Stanislav. Sokolský ostrov v Českých Budějovicích – středisko tělovýchovy. In: Jihočeská technická práce. Redakce Miloš Vondruška. České Budějovice: Odbor Spolku československých inženýrů, 1938. 279 s. Dostupné online. S. 117–119.  Archivováno 7. 5. 2022 na Wayback Machine.
  6. ↑ a b Sokolům válka sebrala úspory na novou tělocvičnu dvakrát. Českobudějovický deník. 2007-05-24. Dostupné online [cit. 2022-05-07]. 
  7. ↑ ČUS. iscus.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ plavecký stadion a socha Odpočívající plavec - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Letní plovárna v Českých Budějovicích - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2011-06-03 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Letní plovárna České Budějovice - Kultura.cz. www.kultura.cz [online]. [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ KROUPA, Pavel. Budějovice se konečně dočkaly své plovárny. Českobudějovický deník. 2010-07-20. Dostupné online [cit. 2022-05-07]. 
  12. ↑ Letní plovárna už funguje, krytý bazén zůstává otevřený. E15.cz [online]. [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Odečteno z ortofotomapy mapy.cz. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Přejmenujte Sokolák na Ostrov Karla Gotta, navrhuje občan Budějovic. iDNES.cz [online]. 2019-10-22 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ Památné stromy. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ Sokolský ostrov v novém už na jaře. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. 
  18. ↑ Obří ženské nohy i klavíry na náměstí. Budějovice hostí Umění ve městě. iDNES.cz [online]. 2016-06-20 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b ZEMANOVÁ, Anna. Kafe na vlnách. Cíl je oživit břehy budějovických řek. Českobudějovický deník. 2017-09-13. Dostupné online [cit. 2022-05-01]. 
  20. ↑ a b Lodě na vltavské vodě. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  21. ↑ Středy před K2. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  22. ↑ Hudební klub K2. www.k2cb.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ Středy před K2. www.budejce.cz [online]. Budějce cz [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  24. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  25. ↑ Děti v Českých Budějovicích mají originální hřiště. České Budějovice [online]. 2005-06-07 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ Encyklopedie mostů -- České Budějovice. libri.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-17. 
  27. ↑ U Sokolovny - parkoviště pro osobní automobily. ceske.budejovice.info [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ Tarifní zóny. Parkování ČB [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ Přístaviště pro plavidla u Sokolského ostrova v centru Českých Budějovic bude větší. České Budějovice [online]. 2021-07-21 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  30. ↑ Město chce předělat Sokolský ostrov. Naráží na své limity, odůvodňuje plánované změny. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b c d Sokolský ostrov v Českých Budějovicích čeká proměna. Její termín se ale posouvá. www.jcted.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  32. ↑ Budějovická radnice chce proměnit část Sokolského ostrova. Naráží ale na odpor tisíců lidí, kteří podepsali petici. České Budějovice [online]. 2021-12-13 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • MATYÁŠ, Stanislav. Sokolský ostrov v Českých Budějovicích – středisko tělovýchovy. In: Jihočeská technická práce. Redakce Miloš Vondruška. České Budějovice: Odbor Spolku československých inženýrů, 1938. 279 s. Dostupné online. S. 117–119.  Archivováno 7. 5. 2022 na Wayback Machine.
  • Sokolský ostrov | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sokolský_ostrov&oldid=22927143“