Otevřít hlavní menu

Snježana Kordićová

chorvatská lingvistka
(přesměrováno z Snježana Kordić)

Snježana Kordić (IPA: ˈsnjɛʒʌnʌ ˈkɔːrditʃ zvukposlech; * 29. říjen 1964, Osijek) je chorvatská lingvistka, slavistka a vysokoškolská pedagožka.

PhDr. Snježana Kordić, DrSc., Dr.habil.
Snježana Kordić na konferenci NIDV v MŠMT v Praze 2018[1]
Snježana Kordić na konferenci NIDV v MŠMT v Praze 2018[1]
Narození 29. října 1964 (55 let)
Osijek
Bydliště Záhřeb
Národnost Chorvatsko chorvatká
Alma mater Osijekská univerzita
Záhřebská univerzita
Münsterská univerzita
Povolání lingvistka
Aktivní roky 1990–
Zaměstnavatelé Strossmayerova univerzita v Osijeku
Univerzita v Záhřebu
Rúrska univerzita v Bochumu
Vestfalska Wilhelmova univerzita v Münsteru
Humboldtova univerzita v Berlíně
Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Funkce docent
Web snjezana-kordic.from.hr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Kordićová studovala jihoslovanské filologii v Osijeku a magisterský studijní program lingvistiky v Záhřebu. V roce 1990 pracovala na univerzitě v Osijeku a od roku 1991 pracovala na Katedře chorvatština Univerzity v Záhřebu. V roce 1993 obhájila disertační práci na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. V letech 1993–2007 pracovala v Německu: na univerzitě v Bochumi, univerzitě v Münsteru, kde se v roce 2002 habilitovala, Humboldtově univerzitě v Berlíně a univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Publikovala přes 150 lingvistické práce. Odborně se zajímá o gramatiku, syntax, pragmatiku, lexikologii, korpusová lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, a sociolingvistiku.[2] Co se problematiky jazykových vztahů mezi Chorvaty, Srby, Bosňáky a Černohorci týče, je názoru, že všichni hovoří jedním jazykem (viz srbochorvatština).[3][4]

Knižní publikaceEditovat

Recepce v českých slavistických časopisechEditovat

 
Frekvence relativizátorů (Kordić)

O knihy Relativna rečenica:

Monografie S. Kordićové je detalním popisem typů relativních vět v chorvatštině. [...] Monografie se může stát dobrým východiskem pro podrobnou konfrontaci relativních vět v slovan. jazycích.[5]
— Helena Běličová
 
Kniha Kordićové Riječi na granici punoznačnosti 2002

O knihy Riječi na granici punoznačnosti:

Představuje totiž důkladnou analytickou, informačné bohatou a vědecky spolehlivou práci. [...] Výkladová vyváženost, argumentační střízlivost a stylová jasnost charakterizuje tuto knihu stejně jako předchozí její monografii o relativních větách z r. 1995 (Kordić, S., Relativna rečenica, Zagreb 1995); ta byla v mezinárodních slavistických kruzích příznivě přijata (pro čtenáře Slavie ji recenzovala H. Běličová, Slavia 66, 1997, č. 1, s. 98–l00) a přeložena do němčiny. Z monografie Kordićové mohou s prospěchem čerpat nejen kroatisté, ale všichni, kdo se zabývají konfrontačním a typologickým studiem slovanských jazyků.[6]
— Ludmila Uhlířová

O knihy Jezik i nacionalizam:

A stejně tak podle Kordićové a na základě vědeckých argumentů, které na čtyřech stovkách stránek autorka trpělivě snáší, objektivně a reálně existuje i srbochorvatština, bez ohledu na to, jak horlivě se nacionalisticky smýšlející lingvisté na slovanském jihu snaží dokázat pravý opak. Ať už na celý problém máme názor jakýkoliv, kniha je bezesporu jednou z nejzásadnějších a nejpřínosnějších publikací, které se k analyzované otázce vyslovují.[7]
— Pavel Krejčí

ReferenceEditovat

  1. U Pragu konferencija o jeziku. tacno.net. 2018-10-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. (srbochorvatsky) 
  2. VLAŠIĆOVÁ, Marija. Tradice purizmu v chorvatské jazykovědě. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, březen 2010. 162 s. (Disertační práce). Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  3. MAPPES-NIEDIEK, Norbert. Die Sprache Serbokroatisch: Kein Narrenrabatt. fr-online.de. 2011-01-17, s. 31. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-25. (německy) 
  4. A.Be./VLM. Jezik i nacionalizam - Lingvistica Kordić: Hrvati, Srbi i Bošnjaci govore istim jezikom [online]. Večernji.hr, 2010-08-15 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  5. BĚLIČOVÁ, Helena. Knižní recenze „Relativna rečenica“ od Snježane Kordićové. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 1997, roč. 66, čís. 1, s. 98–100. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-30. ISSN 0037-6736. BibCzechLing 1995CZ021302. 
  6. UHLÍŘOVÁ, Ludmila. Knižní recenze „Riječi na granici punoznačnosti“ od Snježane Kordićové. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 2003, roč. 72, čís. 3, s. 334–336. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-30. ISSN 0037-6736. BibCzechLing 2002CZ031794. 
  7. KREJČÍ, Pavel. Knižní recenze „Jezik i nacionalizam“ od Snježane Kordićové. Opera Slavica: slavistické rozhledy. 2012, roč. 22, čís. 4, s. 59–63. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-19. ISSN 1211-7676. Repo 16091/79373. 

Externí odkazyEditovat