Četnost je v matematické statistice veličina, která udává, jak často se ve statistickém souboru vyskytuje určitá hodnota daného znaku. Pokud jde o znak dichotomický (též alternativní, který vyjadřuje přítomnost určité vlastnosti – má hodnoty „ano“ a „ne“), mluvíme jednoduše o četnosti ni znaku i.

Absolutní četnost udává, kolikrát se ve statistickém souboru vyskytuje určitá hodnota daného znaku, tedy počet výskytů této hodnoty znaku.

Relativní četnost je četnost vztažená k celkovému počtu prvků souboru[1] (rozsahu souboru). Má hodnotu v intervalu neboli 0 až 100 %. Relativní četnost se někdy nazývá empirická pravděpodobnost.

Relativní četnost i-tého znaku fi se vypočte pomocí vzorce

kde ni je absolutní četnost i-tého znaku a N je rozsah souboru.

PříkladEditovat

Máme celkem 109 vzorků, což je absolutní četnost. Relativní četnost je tedy 100 %. Typ vzorku A se v celkovém počtu vzorků vyskytl 81krát, čili relativní četnost se vypočítá 81 / 109 = 74 %. Typ vzorku A má tedy relativní četnost 74 %. Stejně tak se postupuje i u typu vzorku B.[2]

Vzorek Absolutní četnost Relativní četnost
celkem vzorků 109 100 %
typ vzorku A 81 74 %
typ vzorku B 61 56 %

Vzhledem k tomu, že součet relativních četností typu A a B je větší než 100 %, je zřejmé, že některé vzorky patří do obou typů.

Znázornění četnostíEditovat

Četnosti lze znázornit pomocí histogramu nebo koláčového diagramu:

 
Histogram trvání cesty do zaměstnání podle sčítání lidu v USA z roku 2000. Histogram znázorňuje rozdělení absolutních četností hodnot určitého znaku do několika podintervalů
 
Znázornění relativních četností pomocí koláčového diagramu

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frequency (statistics) na anglické Wikipedii.

  1. Základy statistiky Archivováno 5. 1. 2013 na Wayback Machine, matweb.cz
  2. SEDLÁKOVÁ, Renata. Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. 1.. vyd. Praha: Grada, 2014. 539 s. ISBN 978-80-247-3568-9. S. 327. 

Externí odkazyEditovat