Sninský kameň (přírodní památka)

Sninský kámen je přírodní památka, nacházející se v severovýchodní části sopečného pohoří Vihorlatské vrchy nad obcí Zemplínske Hámre.

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Sninský kameň (přírodní památka)
Základní informace
Nadm. výška1 006 m n. m.
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Sninský kameň (přírodní památka)
Sninský kameň (přírodní památka)
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památka Sninský kámen v létě

Je součástí Chráněné krajinné oblasti Vihorlat a území Vihorlatský prales, které je Světovým přírodním dědictvím UNESCO . Zároveň je zahrnuta do lokality Mořské oko (SKUEV0209),[1] která je územím evropského významu soustavy Natura 2000.

Nachází se ve Vojenském obvodu Valaškovce v katastrálním území Valaškovce-Sever v okrese Humenné. Zabírá vrcholové části vrchu - Sninský kameň (1 006 m n. m.).

Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1982 na ploše 5,59 ha, z toho skalní plošiny tvoří 1,62 ha a ochranné pásmo tvoří 3,97 ha. Předmětem ochrany jsou dva výrazné skalní útvary ve formě plošinového lávového vrcholu (zbytek lávového proudu, který se zvětráváním zachoval ve formě andezitových útesů). Zároveň je významnou lokalitou s biocenózami xerotermní flóry (např. endemická kostřava ovčí Vihorlatská (Festuca ovina subsp. Vihorlatica), která roste jen na Sninském kameni a nikde jinde), ve skalních puklinách rostoucích mechorostů a více druhů kapradin (sleziník severní (Asplenium septentrionale), sleziník červený (Asplenium trichomanes), vudsia skalní (Woods ilvensis)), endemických druhů flóry ( rozchodník roční (Sedum annuum)) a jiných ohrožených druhů ( kolotočník ozdobný (Telekom speciosa), symbol Vihorlatských vrchů). [2] Platí v ní nejvyšší 5. stupeň ochrany (na ploše 1,62 ha, kterou tvoří skalní plošiny), v ochranném pásmu platí 4. stupeň ochrany.

Na vzniku Sninského kamene se podílela sopečná činnost. Konečnou podobu mu však vymodeloval mráz a voda. Samostatné andezitové bradla se nazývají Velký Sninský kámen (998 m n. m.), nižší ale plošně rozsáhlejší; a Malý Sninský kámen (1 006 m n. m.), který je plošně menší.

K zajištění ochrany v chráněném území - Přírodní památce Sninský kámen se zakazuje:

  • pohybovat se mimo vyznačeného turistického a naučného chodníku
  • zakládat oheň, tábořit, stanovat, znečišťovat prostředí odpadky a odpady
  • provádět horolezecký nebo skalolezecký výstup
  • sbírat rostliny, včetně jejich plodů

Rizika editovat

Mnoho turistů nerespektuje zákaz rozdělávání ohňů v chráněných územích, mezi které patří i Přírodní památka Sninský kámen. I přes mnohá upozornění, likvidace ohnišť strážci CHKO Vihorlat, mnozí turisté nadále během letní turistické sezóny 2015 nerespektovali zákaz rozdělávání ohně a ohniště byly i na Sninském kameni a Mořském oku .

Požár na vrcholu Sninského kamene v roce 2015 editovat

V roce 2015 v poslední srpnový týden pravděpodobně následkem špatného uhašení ohniště na vrcholu Sninského kamene vznikl požár. Požár zlikvidovali hasiči z Okresního ředitelství HZS Humenné. Požár spálil značnou část vegetace na Sninském kameni.

Veríme, že následky požiaru nebudú mať negatívne dôsledky a časť vegetácie sa opäť obnoví, no obnova si určite vyžiada dlhšie obdobie
— Ladislav Palko, botanik zo správy CHKO Vihorlat.[3]

Galerie editovat

Klikněte na obrázek pro jeho zvětšení.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sninský kameň (prírodná pamiatka) na slovenské Wikipedii.

  1. Morské oko [online]. Dostupné online. 
  2. Turistická mapa 126 Vihorlatské vrchy – Zemplínska šírava 1 : 50 000 – Textová časť. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-8042-594-4. 
  3. Plamene na Sninskom kameni. Noviny Slovenský východ [online]. 2016-08-05 [cit. 2022-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-05. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat