Otevřít hlavní menu

Smrk omorika

taxon-druh, jehličnatý strom

Smrk omorika nebo též smrk Pančićův (Picea omorika, srbsky: Панчићева оморика, Pančićeva omorika) je vzácný druh smrku. Je endemický v západním Srbsku a východní Bosně v areálu s celkovou rozlohou jen asi 60 hektarů, v povodí řeky Driny.[2] Roste v nadmořské výšce 800–600 metrů. Objeven byl v roce 1875.

Jak číst taxoboxSmrk omorika
alternativní popis obrázku chybí
Smrk omorika (Picea omorika)
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod smrk (Picea)
Binomické jméno
Picea omorika
(Pančić) Purk.
Mapa rozšíření smrku omoriky (křížek označuje izolovanou populaci)
Mapa rozšíření smrku omoriky (křížek označuje izolovanou populaci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

Je charakteristický extrémně štíhlou korunou, nejvýše širokou 3,5 m. Jedná se o vždyzelený strom vysoký 20–35 metrů, výjimečně až 40 metrů, s kmenem o průměru až 1 metr. Jehlice jsou 10–20 mm dlouhé, tmavě zelené, na spodu se dvěma širokými stříbřitými pásky. Šišky jsou 4– 7 cm dlouhé, zprvu fialovopurpurové, později zbarvené do skořicova, na větvičce vyrůstají po dvou až pěti.

NárokyEditovat

Smrk omorika je jeden z nejotužilejších smrků. Je schopný růst na široké škále půd včetně kyselých a písčitých. Dokáže růst i na sušších štěrkových stanovištích (zde je v mládí třeba chránit před mrazivými a vysušujícími větry). Je to jeden z mála smrků, který přežije trvalé znečištění ovzduší, hodí se tedy i do městského prostředí. Většinou netrpí chorobami a škůdci. Jeho nevýhodami jsou pomalý růst a to, že nesnese zastínění.[L 1]

VýsadbaEditovat

Má velký význam v zahradnictví jako okrasný strom. Jeho habitus má úzký sloupovitý tvar (proto se hodí i na vysazování do menších ploch) a je vhodný spíše pro solitérní výsadby. Přesazování je možné do jeho 20 let. Ve větších krajinářských úpravách je vhodné ho vysazovat od 200 do 800 m n. m.[L 1]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. botany.cz [online]. botany.cz [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  1. a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. ISBN 000128363. 

Externí odkazyEditovat