Skin efekt
Skin efekt (povrchový jev) je fyzikální děj, při kterém dochází k vytlačování elektrického proudu k povrchu vodiče.[1] Elektrický střídavý proud procházející vodičem uzavírá kolem sebe siločáry magnetického (indukčního) toku (též toku magnetické indukce). Část tohoto toku prochází i tím samým vodičem a indukuje v něm uzavřené vířivé proudy. Tyto vířivé proudy mají blíže ke středu vodiče opačný směr než původní elektrický proud a odečítají se od něj, kdežto blíže k povrchu jsou směry souhlasné a proudy se sčítají.
K povrchovému jevu nedochází při průchodu stejnosměrného proudu vodičem, při frekvenci 50 Hz používané v síťových rozvodech je obvykle zanedbatelný. V silnoproudé elektrotechnice využívají skin efekt pro rozběh asynchronní motory s Boucherotovou klecí.
Výrazně se skin efekt projevuje například na vysokofrekvenčních rozvodech vysílačů a u běžných rozvodů televize. Aby byl efekt minimalizován, používají se vlnovody - technicky jde o trubku, u které je třeba maximalizovat povrch, jenž se často dále zušlechťuje pokovením (například stříbrem). Dochází tak k minimalizaci ztrát způsobených vedením proudu pouze v povrchové vrstvě materiálu. Stejný technický princip využívá koaxiální kabel.
Při kmitočtu 50 Hz (průmyslový kmitočet) je zvýšení odporu hliníkových vodičů skin efektem malé - nepředstavuje více než 1,5 %. U měděných vodičů do průřezu 240 mm2 nepřesahuje hodnoty větší než 1 %.[zdroj?]
Skin efekt je tím větší, čím je větší:
- frekvence proudu.
- průřez vodiče
- vodivost materiálu vodiče
- relativní permeabilita materiálu vodiče
Poměr odporu při průchodu střídavého proudu a odporu při průchodu stejnosměrného proudu vodičem můžeme zohlednit součinitelem zvětšení odporu.
Kde je odpor vodiče při průchodu střídavého proudu, (Kappa) součinitel zvětšení odporu, a odpor při průchodu stejnosměrného proudu.
Hloubka vniku
editovatStřídavá proudová hustota J ve vodiči exponenciálně klesá od hodnoty JS na povrchu vodiče až k hodnotě v hloubce d:
kde koeficient δ se nazývá hloubka vniku. Hloubka vniku je tedy definována jako hloubka pod povrchem vodiče, kde proudová hustota klesne na 1/e (asi 0,37) JS. Obvykle se odhaduje jako:
- .
kde
- = konduktivita (měrná vodivost)
- ω = úhlová rychlost proudu = 2π × frekvence
- μ = absolutní magnetická permeabilita vodiče
Permeabilitu μ lze určit z relativní permeability vynásobením , tj. permeabilitou vakua: .
Tento výpočet hloubky vniku platí pouze pro dobré elektrické vodiče, u špatných vodičů se skin efekt téměř neuplatňuje.
Odpor vodiče
editovatEfektivní odpor vodiče při skin efektu (když je výrazně tlustší než δ) odpovídá tomu, jako by proud procházel pouze vrstvou s tloušťkou δ. Můžeme tedy zhruba uvažovat průřez δ krát průměr vodiče. Válcový vodič s průměrem D velkým ve srovnání s δ má odpor přibližně rovný válcové trubce s tloušťkou stěny δ. Při měrném odporu vodiče platí pro odpor při průchodu střídavého proudu vodičem délky L:
Druhá aproximace předpokládá .
Někdy se pro součinitel zvětšení odporu uvádí také vztah
Kde d je průměr vodiče [mm], μr je relativní permeabilita, f frekvence [Hz] a ϱ měrný odpor daného materiálu vodiče [Ohm·mm2/km]
Reference
editovat- ↑ KLÍMA, Petr. Skin efekt ve vysokootáčkových elektrických strojích.. 2018/19 [cit. 2022-08-21]. 61 s. Diplomová práce. VUT Fakulta Elektrotechniky a komunikačních technologií. Vedoucí práce Ing. Martin Mach, Ph.D.. Dostupné online.
Literatura
editovat- BEZOUŠEK, Pavel; SCHEJBAL, Vladimír; ŠEDIVÝ, Pavel. Elektrotechnika. 2. přepracované. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008. 238 s. ISBN 978-80-7395-101-6. S. 66.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu skin efekt na Wikimedia Commons