Wikipedie

Sjón

islandský spisovatel
Sigurjón Birgir Sigurðsson je islandské jméno, v němž Sigurðsson je patronymum, nikoliv klasické příjmení. Tato osoba je v islandském prostředí označována pouze jako Sigurjón Birgir.

Sjón,[pozn. 1] vlastním jménem Sigurjón Birgir Sigurðsson (* 27. srpna 1962 Reykjavík) je současný islandský spisovatel. Těžiště jeho díla spočívá v románech, při jejichž tvorbě se často nechává inspirovat starými islandskými ságami. Kromě prózy se věnuje i poezii a dramatické tvorbě; je jedním z nejpřekládanějších islandských autorů a jeho díla byla přeložena do přibližně třiceti jazyků.[2]

Sjón
Narození27. srpna 1962 (61 let)
Reykjavík
Povoláníspisovatel, básník, scenárista, dramatik, hudební skladatel, textař, hudebník, autor dětské literatury, filmový scenárista a filmový herec
Témataliteratura, surrealismus, poezie, hudba, písňový text, filmová scenáristika a filmové herectví
Významná dílaSkugga Baldur
Rökkurbýsnir
OceněníIcelandic Literary Prize
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

editovat

Literárně debutoval ve svých patnácti letech sbírkou poezie Sýnir (1978).[2] V téže době spoluzakládal reykjavické umělecké sdružení Medúsa, jež bylo inspirováno některými avantgardními uměleckými směry, zejména surrealismem a dadaismem;[3] podle vlastních slov byl inspirován kromě jiného i českým poetismem a poezií Vítězslava Nezvala.[1][3]

V 70. a 80. letech napsal několik básnických sbírek, koncem osmdesátých let publikoval svůj první román Stálnótt (1987). V 90. letech se věnoval zejména próze, po roce 2000 začal psát i divadelní hry. Průlomem v jeho tvorbě byl román Syn stínu (2003), za který v roce 2005 získal Literární cenu Severské rady; kniha byla přeložena do mnoha jazyků a kromě toho nominována na několik dalších literárních cen.[2] Dalším románem, jenž vzbudil širší pozornost a byl také přeložen do češtiny, je Měsíční kámen: Příběh chlapce, který nikdy nebyl (2013).

Od počátku 80. let spolupracuje s místními hudebními umělci. V roce 1987 byl pod jménem „Johnny Triumph“ hostujícím vokalistou na dvanáctipalcovém singlu skupiny The Sugarcubes Luftgitar. Pravidelně spolupracuje s islandskou zpěvačkou Björk;[1] v roce 2000 byl nominován na Oscara a Zlatý glóbus za text písně I've Seen It All z filmu Tanec v temnotách (2000).[2] V současnosti působí pod islandským labelem Smekkleysa.

Podle vlastních slov k jeho inspiracím patří i někteří další čeští autoři, například Bohumil Hrabal.[3] V roce 2016 opakovaně navštívil Českou republiku; poprvé u příležitosti dramatizace knihy Syn stínu divadlem Studio Hrdinů, později byl jedním ze severských hostů na pražském veletrhu Svět knihy.[4]

Je předsedou islandského PEN klubu.[2] Žije v Reykjavíku, je ženatý a má dvě děti.[2]

Tvorba (výběr)

editovat

Próza

editovat
  • 1987 – Stálnótt
  • 1989 – Engill, pípuhattur og jarðarber
  • 1994 – Augu þín sáu mig
  • 1995 – Sagan af húfunni fínu
  • 2000 – Númi og höfuðin sjö
  • 2001 – Með titrandi tár
  • 2002 – Sagan af furðufugli
  • 2003 – Skugga-Baldur – román (česky: Syn stínu, Argo 2008)
  • 2005 – Argóarflísin – román (česky: Múza z lodi Argó: báje o Iásonovi a Kaineovi, Dybbuk 2016)
  • 2008 – Rökkurbýsnir
  • 2013 – Mánasteinn – drengurinn sem aldrei var til – román (česky: Měsíční kámen: Příběh chlapce, který nikdy nebyl, Dybbuk 2015)
  • 2016 – CoDex 1962

Poezie

editovat
  • 1978 – Sýnir
  • 1982 – Reiðhjól blinda mannsins
  • 1983 – Sjónhverfingabókin
  • 1986 – Leikfangakastalar
  • 1991 – Ég man ekki eitthvað um skýin

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Umělecké jméno „Sjón“ je zkráceninou spisovatelova křestního jména Sigurjón a v českém překladu znamená „Zrak“.[1]

Reference

editovat
  1. ↑ a b c GREČNEROVÁ, Barbora. Sjón. iLiteratura.cz [online]. 2016-05-11 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Bio [online]. [cit. 2016-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-17. (anglicky) 
  3. ↑ a b c BŘEZINOVÁ, Helena. Punk mě přivedl k dada a surrealismu. A2. Roč. 2006, čís. 18. Dostupné online [cit. 2016-09-07]. ISSN 1803-6635. 
  4. ↑ GREČNEROVÁ, Barbora. Sjón. iLiteratura.cz [online]. 2016-05-14 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sjón&oldid=23292345“