Silinga (také Silenga) byla v 6. století langobardská královna, dcera neznámého krále Herulů;[1] podle některých historiků pravděpodobně krále Rodolfa.[2] V dospělosti se stala třetí manželkou langobardského krále Wachona. Z jejich svazku se narodil jediný Wachonův syn a toužebně očekávaný dědic trůnu, budoucí král Langobardů Walthari.[3] Benediktinský mnich a langobardský historik Paulus Diaconus ve svém díle Historia Langobardorum uvádí třetí ženu krále Wachona jako "Herulorum Regis filiam... Salingam"(dceru krále Herulů).[1][4][5]

Silinga
ChoťWacho
DětiWalthari
RodičeRodolf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Závěry nejnovějších výzkumů spojují Silingu s ženou, pohřbenou s luxusní výbavou v monumentální hrobce pod mohylou Žuráň u Brna.[6] Antropologický průzkum kosterních ostatků zjistil, že žena zemřela ve věku asi čtyřiceti let na následky smrtelného zranění v oblasti pánve.[7]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salinga na portugalské Wikipedii.

  1. a b Kings of the Lombards in Pannonia 510-572 - Chapter 3.. fmg.ac [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BECK, Heinrich; GEUENICH, Dieter and Steuer; HEIKO, ED. Reallexikon der Germanischen Altertumskunde (in German) 33.. Berlin: Walter de Gruyter ISBN 978-3-11-018388-7. S. 6. (německy) 
  3. Origo Gentium Langobardum Archivováno 18. 2. 2015 na Wayback Machine (anglicky)
  4. Paulinus Diaconus - Historia Langobardorum I.21, MGH SS rer Lang I, str. 59. (anglicky)
  5. Wacho or Wachon, King of the Lombards b. Abt 485 Lombardy, Italy d. 554: Lowell and Block Genealogy and Social History. www.connectedbloodlines.com [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. TEJRAL, Jaroslav. Žuráň. Reallexikon der Grmanischen Altertumskunde. 2007, roč. 53, s. 953–966. 
  7. DROZDOVÁ, Eva, Unger, J., Smrčka, V., Němečková, A., Krupa, P.:. Anthropological examination of skeletal remains of a princess buried at the "Žuráň" (south Moravia, Czech Republic). Glaube, Kult und Herrschaft. Phänomene des Rligiösen im 1. Jahrtausend n. Chr. in Mittel- und Nordeuropa. Bonn. 2009, s. 163–172.