Slovo signet (z lat signumpodpis, znamení, pečeť) má v češtině dva významy: jednak je to označení grafické tiskařské značky, kterou tiskaři a nakladatelé označovali své tisky (tzv. tiskařský signet), jednak je to část knihy.

Melantrichův signet v podobě používané od roku 1561. Tvoří jej zkřížená pochodeň s halapartnou, prsten a propletená páska s heslem

Tiskařský signet byl často komponován obdobně jako, šlechtický erb či městský znak. Vedle samotného grafického symbolu zpravidla obsahoval monogram tiskaře, mohl být umístěn v bohatě zdobené kartuši, mohl obsahovat také heslo či motto.

Příkladem tiskařských signetů v českém prostředí je řada signetů Jiřího Melantricha z Aventina. Podobně jako celá tiskařská produkce dotyčného tiskaře dosvědčují singety vysokou typografickou úroveň Melantrichova díla. V průběhu svého života Melantrich signet dvakrát zásadně obměnil, přičemž se tak vždy stalo u příležitosti vydání významných, prestižních publikací. Poslední verze signetu obsahovala také latinské heslo „nec igni cedit nec ferro“ (nepodlehne ohni ani meči). Po udělení šlechtického titulu navíc Melantrich jako signet u nereprezentativních publikací používal svůj erb.

Signet jakožto část knihy označuje první lichou stránku (tzn. první vůbec, předchází jí jen předsádka) knižního bloku, na níž bývá umístěna buď značka nakladatele (= tiskařský signet), nebo značka edice.[zdroj?]