Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek v Nuslích

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Nusle v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Nusle jsou od roku 1993 městskou památkovou zónou.[1]

Praha 4Editovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Na ostrůvku 4 (Q38037955)


 
   
51755/1-2310
Pam. katalog
MIS
Nusle Na ostrůvku 360/4, Praha 4
50°3′58,58″ s. š., 14°26′23,01″ v. d.
Neorenesanční dům byl postaven roku 1902 podle návrhu Antonína Frice pro stavitele Sýkoru. Vilový dvoupatrový objekt se zvýšeným přízemím v neorenesančním stylu se secesními znaky, později byla provedena přístavba nárožní části s terasou, další dílčí úpravy následovaly roku 1928.

Památkově chráněno od 28. srpna 2002.

Nuselský pivovar (Q12041490)


 
   
100122
Pam. katalog
MIS
Nusle Křesomyslova 1676/17a, Bělehradská 1677/13a, Praha 4
50°3′54,28″ s. š., 14°26′16,82″ v. d.
Panský pivovar byl založen při nuselském mlýně na potoku Botiči v letech 1694–1734 hrabětem z Vrtby. V průběhu 2. poloviny 19. století byl modernizován a rozšířen přístavbou humen a hvozdů (1863, 1894) a varny (1893). Objekty pivovaru jsou situovány po obou stranách bývalé Hostivítovy ulice, která je patrně zasypaným korytem bývalého mlýnského náhonu (dnes tento název nese ulice v jiné části Nuslí). Na severní straně je skupina budov se sušárnou a bývalou administrativní budovou s rozsáhlými sklepy. Za kulturní památku jsou vyhlášeny objekty na jižní straně orientované k Botiči, tj. objekty varny, hvozdů, humen a solitéru komína. Akciový pivovar - část areálu, z toho jen: soubor budov s barokním jádrem pivovaru, humny, hvozdem, varnou, sklepní prostory, komín kotelny, brána při Bělehradské ul.
  • humna, hvozd a varna
  • komín kotelny
  • brána při Bělehradské ul. se dvěma zděnými pilíři s dekorativním zakončením a motivy sudů

Památkově chráněno od 18. března 2003.

Boleslavova 9 (Q38037964)


 
   
10091/1-2190
Pam. katalog
MIS
Nusle Boleslavova 45/9, Na Fidlovačce 45/1, Praha 4
50°3′51,23″ s. š., 14°26′19,38″ v. d.
Národní čtyřpodlažní obytný dům (s původní půdní vestavbou) ve stylu kubizující secese byl postaven v letech 1912–1914 podle návrhu Aloise Masáka. Součástí památky je i plot předzahrádky tvořený zděnými sloupky a kovovými plotovými výplněmi ve stejném kubizujícím stylu jako celý objekt.

Památkově chráněno od 16. srpna 1993.

Národní dům (Q33322986)


 
   
41100/1-1883
Pam. katalog
MIS
Nusle Nuselská 2/1, Čestmírova 2/2, Praha 4
50°3′50,75″ s. š., 14°26′31,68″ v. d.
Neorenesanční společenský dům byl postaven na místě původního hostince Na Kovárně podle plánů Antonína Frice z roku 1897. Třípatrová nárožní budova, dnes pobočka České spořitelny.[2] Číslo popisné 2 sdílí s nárožním domem též přiléhající řadový činžovní dům v Čestmírově ulici, postavený v neorenesančním slohu ve 20. letech 20.století, dnes po kompletní přestavbě.

Památkově chráněno od roku 1975.  

Nuselská 59 (Q38037970)


 
   
50382/1-2378
Pam. katalog
MIS
Nusle Nuselská 1422/59, Praha 4
50°3′38,84″ s. š., 14°26′56,63″ v. d.
Pozdně čtyřpatrový řadový nájemní secesní dům z roku 1914 podle návrhu Ludvíka Melzera a Josefa Černého. Portál tvoří dva rozšiřující se pilastry po stranách vstupu pokryté jehlancovým kubistickým dekorem, z nichž vyrůstají dvě předkloněné polopostavy hudebníků s loutnou a kytarou. Zajímavé členění fasády balony a akrýři.

Památkově chráněno od 7. července 2000.

Usedlost Jezerka (Q33322993)


 
   
41098/1-1882
Pam. katalog
MIS
Nusle Na Jezerce 1451/2, Praha 4
50°3′29,26″ s. š., 14°26′41,34″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Jezerka. Ve středověku v místě vinice Šustrové vznikla usedlost stejného jména, po přestavbě roku 1835 nazvaná Jezerka. Po roce 1912 sloužil objekt jako hostinec, později byl k objektu přistavěn taneční sál. V letech 1968–1994 objekt využívalo televizní studio. Od roku 2004 areál slouží Divadlu Na Jezerce. Skupina budov v parkové úpravě, klasicistní usedlost upravená v 19. století, později restaurace.[2] Pozemky patřící k původní usedlosti byly rozparcelovány pro výstavbu rodinných vil a pro založení veřejných sadů.
  • hlavní objekt: zděná jednopatrová stavba, v přízemí s hostinskými místnostmi a zahradní restaurací, v patře s ubytovacími prostory. Později byl k objektu přistavěn taneční sál.
  • bývalá hospodářská budova: lednice, sklep, nad ním umístěný hudební pavilón (dnešní altán vedle cesty).
  • brána

Památkově chráněno od roku 1975.  

Věznice Pankrác (Q673646)


 
   
44487/1-1796
Pam. katalog
MIS
Nusle Soudní 988/1, Praha 4
50°3′32,22″ s. š., 14°26′21,93″ v. d.
Věznice Pankrác. Vícekřídlý objekt byl vystavěn v neorenesančním stylu v letech 1885–1889. Roku 1925 byl přestavěn podle arch. B. Bendelmayera, poté byl upravován v roce 1950. Za války zde byly vězněni odpůrci nacismu a na tisíc osob bylo popraveno v tzv. sekyrárně, část budovy je nyní upravena jako památník.[2] Areál, projektovaný na čtvercovém půdorysu, obehnaný obvodovou zdí se skosenými rohy, byl původně přísně symetrický, na hlavní ose se vstupní budovou. Na ní, na hlavní ose, za prostorem nádvoří navazuje objekt tzv. Hlavní budovy a následují objekty samotné vnitřní věznice, již umístěné v prostoru za "katrem". Střed kompozice celého areálu dodnes tvoří tzv. hlavní kříž, křižovatka chodeb, z níž vpravo vede chodba k tzv. kříži vazby a nalevo ke kříži trestu. Z těchto menších křížení opět osově navazují koridory do tří traktů vlastních ubytoven s vězeňskými celami. Mezi příčnými trakty byla na každé straně umístěna dvojice čtvercových dvorů (pravý přední dvůr nesloužil k vycházkám vězňů, nýbrž jako tzv. hospodářský dvůr, s vězeňskou pekárnou, jejíž komín byl dříve zdálky viditelný). Hlavní osa dále pokračuje navazujícím objektem bývalého kostela (též kaple, Kapelle) - prostoru, který sloužil až do roku 1950 (poté upraven jako společenský sál, později tělocvična). V zadní části, stále na hlavní ose, ale již jako solitér, zakončoval celou linii objekt nemocnice, po obou stranách lemovaný nejprve špitální zahradou a navazující zeleninovou zahrádkou. Vzadu u obvodové zdi vznikla dvojice malých dvorů, kde v 50. letech probíhaly popravy (dnes upraveno jako memoriální místo s křížem).
  • hlavní budova čp. 988 (parc. 764/2, 764/5), s věžičkou, na ose opticky a funkčně navazuje na vstupní objekt (oddělena malým nádvořím). Později upravena a doplněna přístavky po stranách. Poslední rozsáhlejší přestavba proběhla roku 1939.
  • objekty ubytoven s celami (parc. 764/7, 764/11, 764/12, 764/15, 764/25, 764/26, 764/28)
  • bývalá kaple (parc. 764/9)
  • bývalá kuchyně a kotelna (parc. 764/10)
  • provozní objekty (zázemí, sklady, bývalá pekárna aj.) (parc. 764/13, 764/16, 764/17, 764/23, 764/27)
  • strážní objekty (parc. 764/18, 764/21)
  • nemocnice (parc. 764/19)
  • vstupní budova (parc. 764/33), dominantní vstupní budova, na dobových plánech označovaná jako Thor Gebäude, neorenesanční objekt s hodinami ve štítu, vystavěný na hlavní ose, jako jedna z prvních budov areálu, hlavní správní budova, která je současně i hlavním a jediným vstupem do dnešní věznice. Její vzhled byl značně pozměněn pozdějšími přestavbami (roku 1925 byl objekt rozšířen architektem Bedřichem Bendelmayerem).

Památkově chráněno od roku 1975.  

Vrchní soud v Praze (Q11940858)


 
   
11986/1-2182
Pam. katalog
MIS
Nusle náměstí Hrdinů 1300/11, Praha 4
50°3′27,41″ s. š., 14°26′13,72″ v. d.
Nejvyšší soud. Monumentální novoklasicistní budova Krajského trestního soudu podle návrhu architekta Bedřicha Bendelmayera byla přistavěna k věznici v letech 1929–1933[2] (dle Památkového katalogu v letech 1926–1930).

Památkově chráněno od 7. prosince 1992.

Kostel svatého Pankráce (Q22976077)


 
   
40260/1-1337
Pam. katalog
MIS
Nusle Sinkulova, Praha 4
50°3′28,3″ s. š., 14°25′52,37″ v. d.
Raně barokní jednolodní kostel sv. Pankráce s presbytářem byl postavený v polovině 17. století (na západním štítu je letopočet 1700) na základech staršího gotického kostela, zničeného při obléhání Prahy Švédy roku 1648, pod nímž byly zjištěny základy zdiva románské rotundy z konce 11. století. Kostel byl upravován roku 1910. V interiéru zachovány ilusivní malby oltářů, v presbytáři byly odkryty a restaurovány nástropní malby. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století byla původně umístěna na severní straně kostela, pak přenesená na nový sokl do zahrádky při presbytáři.[2]
  • kostel sv. Pankráce,
  • zvonice,
  • bývalý hřbitov,
  • oplocení: objekt kostela se zvonicí je od bývalého hřbbitova (dnes veřejného parku) oddělen samostatným oplocením, přístup do kostela je umožněn brankou z parku.
  • socha sv. Jana Nepomuckého, v oploceném prostoru mezi kostelem a zvonicí

Poznámka: Parcelní čísla v Památkovém katalogu neuvedena.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Na dolinách 47 (Q38037949)


 
   
50476/1-2269
Pam. katalog
MIS
Nusle Na dolinách 1278/47, Na Klikovce 1278/1, Praha 4
50°3′25,93″ s. š., 14°25′49,31″ v. d.
Funkcionalistický šestipodlažní nárožní nájemní dům s výrazně řešeným nárožím s balkony a neobvyklým keramickým obkladem byl postaven v roce 1936 podle návrhu Bertolda Schwarze. Ustoupené poslední podlaží s plochou střechou, konstrukce z monolitického železobetonu. Středem vnitřního dvorku zastřešeného sklobetonovou konstrukcí volně stoupá schodiště zpřístupňující pavlače se vstupy do jednotlivých bytů.

Památkově chráněno od 9. února 2002.

  Palác kultury (Q12030040)


 
   
53823/1-2052
Pam. katalog
MIS
Nusle 5. května 1640/65, Praha 4
50°3′43,75″ s. š., 14°25′42,93″ v. d.
Palác kultury (dnes Kongresové centrum Praha) byl postaven v letech 1976–1981 podle návrhu Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala, Antonína Vaňka a Josefa Karlíka z Vojenského projektového ústavu Praha. Od 90. let 20. století byly v objektu v souvislosti s pronajímáním některých prostor komerčním subjektům realizovány četné dílčí úpravy. Autorem mnoha z nich, například hudební kavárny Melodie v přízemí, je Josef Karlík. V souvislosti s konáním zasedání mezinárodních organizací proběhla v letech 1998–2000 rozsáhlá přestavba. Pompézní solitér ležící na exponovaném místě. Jeho velkolepou horizontální hmotu později doplnila vertikála hotelu Forum a v zadním plánu méně exponovaná administrativní budova řídícího střediska Městské správy Veřejné bezpečnosti.

Poznámka: Podle MonumNetu a Památkového katalogu je památkou od 3. 5. 1958. Zapsán byl na základě rozhodnutí odboru kultury NVP z 31. 5. 1982 čj. kult/5-1420/81. MonumNet uváděl též ulici Na bitevní pláni, která nyní k budově nezasahuje.
Památkově chráněno od 31. května 1982.
Památková ochrana zrušena 6. května 1991.

Vila Bělka (Q33322979)


 
   
50477/1-2268
Pam. katalog
MIS
Nusle Na Bučance 20/13, Praha 4
50°3′48,52″ s. š., 14°25′40,14″ v. d.
Usedlost Bučánka ze 2. poloviny 18. století zakoupil v roce 1853 advokát Václav Bělský a nechal ji pravděpodobně svým bratrem Janem Bělským roku 1862 přestavět na příměstskou hrázděnou rodinnou rezidenci. V roce 1902–1903 proběhla další radikální přestavba v romantizujícím duchu anglické neogotiky, plány podepsal zednický mistr Vojtěch Procházka, jako projektanta nelze vyloučit jednoho z žáků architekta Fridricha Ohmana. Objekt je složitou hmotovou srostlicí. Východní křídlo je dvoupodlažní s rizalitem na východní a arkýřem na severní straně, při severozápadním nároží je přistavěna hranolová věž. Atika je členěna drobným cimbuřím a slepými nárožními věžičkami. Severní křídlo je dvoupodlažní. Od věže odděluje terasa západní část se sedlovou střechou a stupňovitými štíty, při jihovýchodním nároží je ještě válcová věž s kuželovou střechou. Jižní křídlo je přízemní se stupňovým štítem na západní a valbou na východní straně. V letech 1925–1927 proběhla další přestavba, pod níž je podepsán stavební podnikatel Antonín Kilián, při níž byl rovněž vybudován jižně od vily obdélný dům se sedlovou střechou a vikýřem a hospodářské přístavky.

Památkově chráněno od 1. září 2000.

Praha 2Editovat

Žádná kulturní památka.

ReferenceEditovat

  1. Městská památková zóna Nusle, č. 2207, MonumNet
  2. a b c d e Kulturní památky městské části Praha 4 na na Archive Today, poslední úprava 17. 9. 2002

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat