Otevřít hlavní menu

Seznam kulturních památek v Krči

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Krč v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

KrčEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Vila Kamila (Q33522153)


 
   
41094/1-1880
Pam. katalog
MIS
Krč U kola 173/4
50°1′54,24″ s. š., 14°27′3,44″ v. d.
Vila Kamila, U Kola. Secesní vila se střídným geometrickým dekorem, dle Památkového katalogu z roku 1912, dle městské části z doby kolem roku 1905,[1] se zahradou. Žil zde spisovatel Antal Stašek se svojí ženou Kamilou, několik let zde bydlel jejich syn Ivan Olbracht se svou manželkou Helenou Malířovou, na fasádě je připomíná pamětní deska. Charakteristický typ secesního rodinného domu z počátku 20. století, postavená na území rozparcelovaném na počátku 20. století dle urbanistického návrhu, který vycházel z koncepce ideálního zahradního města anglického sociologa Howarda. Tvar pozemků i stávající vily s obdobným architektonickým výrazem jsou dokladem, že zde v roce 1911 byla zahájena výstavba. Jednopodlažní objekt na čtvercovém půdorysu, s prosklenou verandou a štíty členěnou sedlovou střechou.

Památkově chráněno od roku 1976.  

Kostel svatého Františka z Assisi (Q12030726)


 
   
104103
Pam. katalog
MIS
Krč U Habrovky, pp. 1569
50°2′26,69″ s. š., 14°26′51,99″ v. d.
Dřevěný kostel sv. Františka z Assisi navrhl architekt Jaroslav Čermák ve spolupráci a Emanuelem Hruškou v letech 1940–1941. Stavba v sobě spojuje tradiční i neobvyklé prvky. Neorientovaný objekt na obdélném půdoryse s vysokou sedlovou střechou. Nad presbytářem vystupuje nad hřeben střechy drobná zvonička. Hlavní loď je dřevěná na podezdívce, ke štítovým stěnám přiléhají nižší zděné části jižní sakristie a severní předsíně.

Památkově chráněno od 12. října 2010.

Kaple svaté Anny (Q37429736)


 
   
10101/1-2183
Pam. katalog
MIS
Krč Dolnokrčská, Branická, severně od usedlosti Ryšánka (čp. 294), pp. 244
50°2′7,89″ s. š., 14°26′32,97″ v. d.
Drobná klasicistní kaple svaté Anny byla postavena podle návrhu Josefa Misterka roku 1881 na místě starší kapličky z roku 1859. Na čtvercovém půdorysu, po stranách vstupu umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského. Sochy zničeny vandaly. V současnosti ji užívá Církev československá husitská.[1] Osamoceně stojící jednolodní kaple na obdélném půdorysu s ukosenými rohy v severozápadní části. Sedlová v závěru polygonálně ukončená střecha je vygradována sanktusníkem s cibulkou a křížkem. Původně součást historického centra obce Dolní Krč, zničeného v roce 1979 v souvislosti s výstavbou Jižní spojky. V rámci novodobé rekonstrukce a novostavby sborové budovy byla postavena i ohradní zeď (kombinace zděných omítaných sloupků a kovových mříží).

Památkově chráněno od 7. prosince 1992.

Zámek Krč (Q12031800)


 
   
40270/1-1343
Pam. katalog
MIS
Krč V podzámčí 1/6
50°2′7,06″ s. š., 14°26′51,66″ v. d.
Starší hospodářský dvůr či tvrz, připomínané již v 16. století, byl v 18. soletí rozšířen. V polovině 19. století vznikl na místě hospodářského dvora, resp. přestavbou klasicistního domu s kaplí dvoupatrový novogotický zámek s kaplí a část hospodářských budov byla stržena. Roku 1860 byl park rozšířen a upraven v anglickém stylu, poslední úpravy hospodářského zázemí byly provedeny v roce 1880. V letech 1948–1989 došlo k postupné devastaci areálu, hlavní objekt byl přestavěn na kanceláře. Po roce 1989 byl objekt v rámci restituce rekonstruován na hotel. K objektu patří hospodářský dvůr (zahrnuje i původní čp. 2) a park, před zámkem je na východní straně rybník.
  • Zámek, objekt osazený kolmo do svahu. S ohledem na konfifuraci terénu je budova v severní části třípodlažní a v jižní části dvoupodlažní. Třípodlažní část je zastřešena valbovou střechou, dvoupodlažní má plochou střechu. Hlavní vstup umístěný prakticky v ose objektu a zdůrazněný hranolem věže. Na východní straně, orientované do upraveného zámeckého parku, předstupuje rizalit bývalé kaple sv. Havla zaklenuté valenou klenbou ukončenou konchou.
  • opěrná zeď se schodištěm. Terén na západní straně od zámku je rozdělen opěrnou zdí na dvě úrovně, severní s kašnou slouží jako parkoviště, na jižní je přístupová cesta lemovaná alejí stromů navazující na hlavní vstup.
  • kašna,
  • rybník, před zámkem na východní straně
  • park. Pozemek pp. 19, situovaný severně od objektu zámku a na západní straně rybníka, na kterém byla pravděpodobně původní tvrz a hospodářský dvůr, je v současnosti upraven jako zámecký park. Hospodářský dvůr a hospodářské budovy dnes již neexistují.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost Ryšánka (Q28151747)


 
   
40272/1-1344
Pam. katalog
MIS
Krč U Ryšánky 19/18, 294/20a
50°2′16,07″ s. š., 14°25′43,64″ v. d.
Předměstská venkovská viniční usedlost Ryšánka. Původní hospodářská usedlost s vinicemi situovaná ve svahu nad údolím Kunratického potoka a osadou Dolní Krč. Kolem roku 1860 (po roce 1857) přestavba obytné budovy v romantizujícím nogotickém stylu, založení anglického parku s terasovitým uspořádáním uzavřeného ohradní zdí. V 70. letech 20. století areál v dezolátním stavu zakoupil Pragoprojekt a zásadně jej přestavěl pro vlastní využití včetně novostavby zakomponované do svahu v zahradě. Původní zděný domek v zahradě byl demolován. Dodnes si areál uchoval původní objemové i půdorysné rozvržení.
  • původní usedlost s parkem
  • kaplička situovaná při silnici cca o 50 m výše ve svahu, směr Zelený pruh.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Sanatorium Ústav pro péči o matku a dítě (Q37429719)


 
   
40274/1-1345
Pam. katalog
MIS
Krč Sulická 120/61, 119/59, čp. 94, 87, 88, 103, 92, 3
50°1′53,31″ s. š., 14°26′43,23″ v. d.
Dle Monumnetu sanatorium Ústav pro péči o matku a dítě. Dětské centrum Fakultní Thomayerovy nemocnice (kojenecký ústav, dříve též Šimsovo sanatorium). Areál se skládá z několika vilových objektů, vrátnice a hlavní budovy čp. 120. Objekty byly postupně stavěny na přelomu 19. a 20. století. Hlavní budova je secesní, ostatní jsou historizující, převážně novorenesanční vily.[1] Areál je složen ze dvou historických částí. Na přelomu 19. a 20. stol. byly v ulici V podlesí postaveny vily a pavilony lázní. Soubor staveb včetně dalších pozemků v roce 1910 odkoupil dr. Šimsa a doplnil novostavbou sanatoria. V roce 1920 jej získal spolek Čsl. ochrany matek a dětí a po stavebních úpravách slouží jako nemocnice a útulek pro ochranu matek a dětí v Praze (Kojenecký ústav).
  • Sulická 120/61, hlavní budova, Vita Nova
  • Sulická 119/59, vrátnice
  • park
  • fontána a altány I, II na parcele č. 2550/1
  • Sulická čp. 94, Orient
  • Sulická čp. 87, Inka
  • Sulická čp. 88 (bez názvu)
  • Sulická čp. 103, Naďa (v registru adres chybně přiřazeno čo. 6)
  • Sulická čp. 92, Radost
  • Sulická čp. 3, Rozkoš (v registru adres chybně přiřazeno čo. 120)

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Thomayerova nemocnice (Q62648615)


 
   
40276/1-1346
Pam. katalog
MIS
Krč Vídeňská 800/5, Thomayerova 800/5
50°1′48,52″ s. š., 14°27′25,75″ v. d.
Thomayerova nemocnice. Původně sociální ústav hl. m. Prahy – Masarykovy domy. Komplex jednotně řešených budov postavený v letech 1926–1934 (1926–1940) podle projektu Bohumíra Kozáka.[1] Mírou komplexnosti i způsobem řešení jedinečná památka funkcionalistického urbanismu a puristické architektury. Areál původního Sociálního ústavu hl. m. Prahy (Masarykovy domovy) s klasickou osovou dispozici byl umístěn na trojúhelníkovém pozemku vymezeném ulicí Benešovskou, dnes Vídeňskou, resp. Thomayerovou, a pásem lesů s Kunratickým potokem. Vstup do areálu je triumfální sloupovou bránou. Obdélný čestný dvůr lemovaný loubím je v čelech vymezený ústřední budovou s dominující hodinovou věží a objektem se sloupovým průčelím, po obou stranách jsou kolmo k hlavní ose umístěny deskové pavilóny. V této části byly pavilony pro přestárlé nemocné dvojice, starobinec, chudobinec a nemocnice. Pomocné provozy včetně kaple sv. Václava byly umístěny na boční (severní) a zadní (východní) straně. Pásem parkové zeleně byly odděleny dětské pavilony. Od roku 1953 areál přeměněn na nemocnici, v roce 1954 přejmenován na Thomayerovu nemocnici.
  • Památkově chráněny jsou objekty čp. 800 - 815.
  • vrátnice nemá vlastní číslo popisné
  • Thomayerova 800/5, Vídeňská 800/5, pavilon D (ústřední budova s hodinovou věží)
  • čp. 801, pavilon A1
  • čp. 802, pavilon A2
  • čp. 803, pavilon A3
  • čp. 804, pavilon A4
  • čp. 805, pavilon B1
  • čp. 806, pavilon B2
  • čp. 807, pavilon B3
  • čp. 808, pavilon B4
  • čp. 809, pavilon B5
  • čp. 810, pavilon F1
  • čp. 811, pavilon C
  • čp. 812, pavilon M, kaple svatého Václava
  • čp. 813, pavilon H
  • čp. 814, pavilon G1, G2, G4, G5
  • čp. 815, pavilon G3

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

ReferenceEditovat

  1. a b c d Kulturní památky městské části Praha 4 na na Archive Today, poslední úprava 17. 9. 2002

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat