Seznam kulturních památek v Jáchymově

Seznam kulturních památek v obci Jáchymov v okrese Karlovy Vary

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Jáchymov v okrese Karlovy Vary vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Seznamy památek
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

JáchymovEditovat

Související informace naleznete také v článku Měšťanské a patricijské domy v Jáchymově.
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Jáchyma (Q12030856)


 
   
18875/4-832
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky, st. 1
50°22′21″ s. š., 12°54′46,04″ v. d.
Kostel sv. Jáchyma. První luteránský kostel v českých zemích. Původně jednolodní stavba postavená v letech 1534–1540 stavitelem Hanušem Koppem. Po požáru města roku 1873 obnoven podle návrhu architekta Josefa Mockera do podoby síňového trojlodí.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Sloup Nejsvětější Trojice (Q12055471)


 
   
23122/4-859
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky, pp. 4882/4
50°22′19,27″ s. š., 12°54′47,77″ v. d.
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Vrcholně barokní žulový sloup s vrcholovým sousoším z pískovce byl vytvořen ostrovským sochařem Zeidlerem v roce 1703 z podnětu spolku místních havířů. Na krycí desce hlavice sloupu je osazena plastická skupina stojícího Boha Otce, který přidržuje kříž s polopostavou Krista, u jehož nohou je letící holubice. Kolem sloupu jsou z jeho soklu přemístěné 4 pískovcové sochy, na mladších žulových podstavcích: Panny Marie se sepjatýma rukama v bohatě řaseném rouše, sv. Josefa s děckem v náručí, za nimi je socha sv. Anny držící dítě a svatého Jáchyma.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q21598535)


 
   
23322/4-860
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky, pp. 4882/4
50°22′18,69″ s. š., 12°54′48,46″ v. d.
Socha sv. Jana Nepomuckého. Vrcholně barokní pískovcová socha z roku 1730 od ostrovského sochaře Zeidlera. V mírně podživotní velikosti v klasickém ztvárnění, na mohutném trojbokém podstavci s mohutnou, profilovanou krycí a patkovou deskou.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Radnice (Q12027296)


 
   
34416/4-837
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 1
50°22′17,09″ s. š., 12°54′48,87″ v. d.
Radnice. Původní dům Jeronýma Šlika, zakoupený v roce 1531 městskou radou, byl po požáru města značně rozšířen v letech 1538–1544. Do současné podoby ve formách pozdního historismu se secesními prvky byl objekt upraven v letech 1901–1902. Volně stojící dvoupatrová budova, se skládá se ze tří traktů: ze severního křídla do náměstí, ze spojovacího středního křídla a z jižního křídla do přilehlé uličky. Mezi severní a střední křídlo vestavěna věž.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 2 (Q31856504)


 
   
10376/4-4873
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 2
50°22′15,9″ s. š., 12°54′49,78″ v. d.
Měšťanský dům s renesančním jádrem, upravovaný klasicistně v době baroka a znovu po požáru 1873, podle plánů Franze Siegela.

Památkově chráněno od 11. října 1993.

Náměstí Republiky čp. 4 (Q31856469)


 
   
25982/4-839
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 4
50°22′15,43″ s. š., 12°54′50,92″ v. d.
Panský dům s renesančním jádrem z doby kolem roku 1520, patřící Vilémovi a Petru Vokovi z Rožmberka. Patrový řadový dům obdélného půdorysu s vnitřním nádvořím má průčelí s nepravidelně rozestavěnými okny, ukončený sedlovou střechou se sedmi vikýři.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 8 (Q31856428)


 
   
24536/4-840
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 8
50°22′14,31″ s. š., 12°54′52,53″ v. d.
Měšťanský dům z doby kolem roku 1520, podle místní tradice patřil přímo zakladateli města Štěpánu Šlikovi. Kamenný portál domu nese ještě pozdně gotické prvky a patří k nejstarším v Jáchymově.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 10 (Q31856393)


 
   
24713/4-841
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 10
50°22′13,53″ s. š., 12°54′53,24″ v. d.
Patricijský dům patrně z doby kolem roku 1540, upravený posléze v baroku (portál z doby kolem roku 1710) a po požáru roku 1873. Dispozice se zachovala v renesanční podobě.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 11 (Q31856064)


 
   
29033/4-842
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 11
50°22′13,27″ s. š., 12°54′53,86″ v. d.
Patricijský dům s renesančním jádrem z doby kolem roku 1540. Do své současné podoby s prvky windsorské neogotiky upraven po požáru roku 1873. Dispozice domu zachovává původní trojtraktový renesanční rozvrh.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 12 (Q31856356)


 
   
36760/4-843
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 12
50°22′13,01″ s. š., 12°54′54,24″ v. d.
Patricijský renesanční dům s s renesančním jádrem je jedním z mála autenticky dochovaných příkladů jáchymovské městské zástavby z počátku 16. století.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Mincovní čp. 33 včetně historického podzemí (Q31856523)


 
   
11346/4-5078
Pam. katalog
MIS
Jáchymov Mincovní 33, st. 213, pp. 273
50°22′14,41″ s. š., 12°54′49,58″ v. d.
Měšťanský dům včetně historického podzemí, průzkumná štola. Dům v jádru renesančního původu, upravován v období baroka, v klasicistním stylu a patrně po požáru roku 1873. Přímo z domu je přístupná nálezná štola, která se řadí k nejstarším jáchymovským štolám z let 1517–1520.

Památkově chráněno od 25. července 1996.

Královská mincovna (Q12031738)


 
   
20110/4-838
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 37, Mincovní
50°22′16,77″ s. š., 12°54′47,36″ v. d.
Mincovna. V roce 1520 byla zřízena šlikovská mincovna, která se stala po roce 1528 královskou mincovnou. V letech 1533–1536 byla přestavována a následně, až do 19. století, zasažena třemi požáry. Současná podoba stavby je tedy výsledkem několika stavebních epoch.

Poznámka: národní kulturní památka
Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Boží muka (Q37335154)


 
   
28706/4-861
Pam. katalog
MIS
Jáchymov v blízkosti býv. Královské mincovny, pp. 4879/1
50°22′17,29″ s. š., 12°54′46,9″ v. d.
Pískovcová boží muka v gotických formách se žulovým dříkem z roku 1731. Vrcholová kaplice nese reliéfní figurální výjevy. Autorsky je dílo neurčené, několikrát bylo přemístěné. Čtyřboký sokl, dole skosený, nahoře s profilovanou krycí deskou vpředu vysekán hierogram Kristův a letopočet 1731, nad podstavcem toskánský sloup nesoucí hranolový tabernákl s okosenými hranami. Na jeho stranách v plochém reliéfu Marie s Ježíškem, Kristus v chrámě, Útěk do Egypta a Kalvárie. Stříška tabernáklu stanová s prohnutými plochami, na vrcholu kamenný kříž.

Poznámka: původně před Radium palácem, od roku 1998 v blízkosti bývalé Královské mincovny
Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky če. 21 (Q37335191)


 
   
33543/4-845
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky če. 21, Bezručův vrch
50°22′17,43″ s. š., 12°54′45,46″ v. d.
Měšťanský dům s renesančním jádrem, upravený barokně. Do své současné podoby upraven po požáru roku 1873.

Poznámka: původní čp. 71
Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Děkanství (Q31856314)


 
   
18685/4-846
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 72
50°22′17,93″ s. š., 12°54′45,23″ v. d.
Měšťanský dům - bývalé děkanství. Dům pochází patrně z doby těsně před rokem 1538. Původně desátkový dům, plnil funkci úřadu a obydlí výběrčího desátku z dolů. Po požáru roku 1782 byla provedena barokní přestavba, kterou nechal provést královský výběrčí desátku Johann Miesl von Zeileisen.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 73 (Q31856270)


 
   
30994/4-3586
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 73
50°22′18,46″ s. š., 12°54′45,15″ v. d.
V jádru renesanční dům, upravený barokně a v 19. století. V roce 1861 zde zřídila Kongregace milosrdných sester Karla Boromejského klášter a do dvora vestavěla křídlo s neogotickou kaplí. Současnou podobu získal v roce 1905 podle plánů stavitele Franze Rehna.

Poznámka: V RÚIAN není adresa zaměřena.
Památkově chráněno od 9. ledna 1970.

Mathesiova čp. 117 (Q31856557)


 
   
20715/4-848
Pam. katalog
MIS
Jáchymov Mathesiova 117
50°22′22,8″ s. š., 12°54′47″ v. d.
Řadový městský dům s okapovou orientací na půdorysném tvaru L se skládá z předního domu a torza bočního křídla. Dům vznikl ve 40. letech 16. století a prošel pozdně barokní stavební úpravou. Nachází se zde štuková a malířská malířská výzdoba z různých období.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Mathesiova čp. 126 (Q31856163)


 
   
22143/4-849
Pam. katalog
MIS
Jáchymov Mathesiova 126
50°22′19,52″ s. š., 12°54′49,6″ v. d.
Měšťanský dům. Dům z poloviny 16. století patřil purkmistrovi Johannu Müllerovi, jehož erb nese tympanon vstupního portálu. Do současné podoby upraven po požáru města v roce 1873. Objekt sloužil také jako městská šatlava, z níž se zachovaly troje oplechované vězeňské dveře.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 127 - fara (Q31855951)


 
   
104230
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 127
50°22′18,87″ s. š., 12°54′50,32″ v. d.
Pozdně renesanční dům z 30.–50. let 16. století, výrazně přestavěný po požáru města ke konci 19. století a s úpravou fasády ve druhé polovině 20. století.

Památkově chráněno od 6. prosince 2010.

Náměstí Republiky če. 97 (Q37335283)


 
   
101259
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky če. 97
50°22′18,47″ s. š., 12°54′50,53″ v. d.
Měšťanský dům s renesančním jádrem, upravený po požáru města 1873 a znovu secesně na počátku 20. století.

Poznámka: Dříve čp. 128.
Památkově chráněno od 10. listopadu 2004.

Náměstí Republiky čp. 133 (Q37335225)


 
   
105725
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 133
50°22′16,8″ s. š., 12°54′52,53″ v. d.
V jádru renesanční řadový městský dům pravděpodobně z první poloviny 16. století s úpravami po požáru roku 1873, kdy vedle nové střešní konstrukce získal i novou neorenesanční fasádu.

Památkově chráněno od 3. října 2015.

Náměstí Republiky čp. 134 (Q37335256)


 
   
105788
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 134
50°22′16,44″ s. š., 12°54′52,87″ v. d.
Původně renesanční městský dům z doby největšího rozmachu královského horního města v 16. století. Stavebními úpravami prošel ve 2. polovině 19. století a v 1. polovině 20. století. Dům je příkladem tradičního uspořádání typického jáchymovského domu.

Poznámka: MonumNet uváděl čo. 43, v RÚIAN orientační čísla nejsou.
Památkově chráněno od 19. prosince 2015.

Náměstí Republiky čp. 143 (Q31855986)


 
   
45389/4-852
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 143
50°22′13,92″ s. š., 12°54′56,47″ v. d.
Dům včetně dvorního traktu a zadního domu. Původně dvoupatrový dům s renesančním jádrem z doby kolem roku 1520. Podle místní tradice patřil nejvyššímu jáchymovskému mincmistrovi a hornímu hejtmanovi Heinrichu von Könneritz.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 145 (Q31856028)


 
   
23730/4-853
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 145
50°22′13,36″ s. š., 12°54′57,63″ v. d.
Patricijský dům s pozdně barokní až rokokovou úpravou fasády z doby kolem roku 1760. Vstup opatřen pozdně barokním portálem s erbem Zeileisenů. Do pravé krajní osy byl nově vložen renesanční portál ze zbořeného domu čp. 139, datovaný do roku 1541.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 146 (Q31856245)


 
   
27680/4-854
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 146
50°22′12,91″ s. š., 12°54′58,41″ v. d.
Patricijský dům z období prvé poloviny 16. století, upravil v roce 1555 nákladník dolů Hans Pock. Vstupní portál se sedátky a konzolami, s reliéfní výzdobou a erbem Hanse Pocka, kde býval letopočet 1555.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 270 (Q31856100)


 
   
22652/4-855
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 270
50°22′9,95″ s. š., 12°55′1,55″ v. d.
Patricijský dům s renesančním jádrem z doby kolem roku 1543. Vstupní portál ve formách saské renesance, datovaný do roku 1543. Dům upraven po velkém požáru města roku 1873.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 282 (Q31855927)


 
   
40984/4-856
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 282
50°22′7,2″ s. š., 12°55′4,49″ v. d.
Měšťanský dům s bočním křídlem. Klasicistní dům upravený do své současné podoby po požáru 1873. V roce 1906 zde byly otevřeny nejstarší radonové lázně v Jáchymově, dr. Leopolda Gottlieba, který zde měl svou ordinaci. Z tohoto období se ale v objektu nic nedochovalo. Patrový nárožní dům se sedlovou střechou a dvěma vikýři, má dlouhé boční křídlo. Bez umělecké hodnoty. V bočním křídle zachovány dvě původní kabiny, v nichž se léčilo od roku 1906.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Náměstí Republiky čp. 292 (Q31856139)


 
   
18155/4-857
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky 292
50°22′3,64″ s. š., 12°55′7,88″ v. d.
Patricijský dům písaře Wolfa Thiela s renesančním portálem edikulového typu datovaným do roku 1543, který je dokladem rané saské renesance z okruhu Jörga z Bamberku. Dispozice se zachovala v renesanční podobě.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Kaple svaté Anny (Q12028001)


 
   
37428/4-835
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky, Havlíčkova, st. 355
50°22′2,53″ s. š., 12°55′5,16″ v. d.
Klasicistní kaple sv. Anny vystavěná v roce 1778 na místě původní dřevěné stavby. Objekt obdélného půdorysu o rozměrech 12 × 9 metrů se zkosenými nárožími a rovným závěrem. Po požáru v roce 1873 byla kaple obnovena.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Vyústění Nálezné štoly (Q37335173)


 
   
42101/4-864
Pam. katalog
MIS
Jáchymov náměstí Republiky, za domem čp. 496, Hornická, st. 274
50°22′5,2″ s. š., 12°55′2,27″ v. d.
Rudný důl - 1. štola, zv. Nálezná, z toho jen: vyústění. Portál Nálezné štoly v tarasní zdi z lomového kamene, v opěrné zdi ve dvoře za domem čp. 496. Právě zde je doložen první nález stříbrných rud v Jáchymově v 16. století. Ústí štoly bylo přístupné až do konce 18. století, někdy v 19. století bylo zazděno a nakonec zmizelo pod nánosem materiálu. Roku 1921 bylo při odkopávaní terénu znovu nalezeno. Štola je nepřístupná. Vstup je vyplněn pravděpodobně betonovou vyzdívkou.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Evangelický kostel s farou (Q21598458)


 
   
104875
Pam. katalog
MIS
Jáchymov Mincovní 681
50°22′3,85″ s. š., 12°55′0,19″ v. d.
Pseudorenesanční evangelický kostel s připojenou farou postavený roku 1904 podle projektu architekta Paula Langera z Lipska. Jednolodní kostel s trojbokým závěrem, nad kterým se nachází osmiboká zvonička.

Památkově chráněno od 27. září 2012.

Kaple svatého Jana Nepomuckého (Q12028030)


 
   
40016/4-834
Pam. katalog
MIS
Jáchymov Jánský vrch, severní svah údolí, nad městem, st. 392
50°22′11,74″ s. š., 12°55′8,65″ v. d.
Vrcholně barokní centrální kapli sv. Jana Nepomuckého nechali vystavět manželé Johann Jacob a Marie Sophie Vogelhauptovi v roce 1734. Po roce 1945 však značně zchátrala. V roce 2013 byla provedena celková obnova jejího pláště. Obdélné krátké jednolodí s čtvercovou severní předsíní a jižním polygonálním chórem; střechy sedlové a valbové, nad lodí polygonální lucerna, nad předsíní sanktusník, vše pobyté plechem.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Špitální kostel Všech svatých se hřbitovem (Q12030553)


 
   
23177/4-833
Pam. katalog
MIS
Jáchymov Bělohorská, st. 610, pp. 826
50°21′48,95″ s. š., 12°55′21,32″ v. d.
Špitální kostel Všech svatých, kalvárie, brána, ohradní zeď, hřbitov. Kostel byl zbudován v roce 1520 v raně renesančním slohu a jde o nejstarší hrázděnou sakrální stavbu v západním Krušnohoří. Jednolodní, neorientovaný, částečně hrázděný kostel s trojbokým presbytářem je zastřešen strmou šindelovou sedlovou střechou, nad presbytářem zvalbenou, s dřevěnou osmibokou zvoničkou se zvonovitou bání s makovicí.

Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Palác Radium (Q12048594)


 
   
10255/4-4928
Pam. katalog
MIS
Jáchymov T. G. Masaryka 413
50°21′30,42″ s. š., 12°56′3,19″ v. d.
Lázeňský dům Palác Radium. Postaven v letech 1910–1912 podle plánů vídeňského architekta Gustava Flesch-Brunningena a stavitele Buriana ve formách Belle Epoque. Rozsáhlé terasy s balustrádami, arkádami a drobnými plastikami v duchu nového baroka byly realizovány v roce 1929.
  • Palác Radium
  • terasy a balustrády se sochařskou výzdobou, schodiště, fontána, zdobné vázy
  • spojovací krček
  • schodiště

Památkově chráněno od 7. září 1994.

Tři mostky přes Jáchymovský potok (Q22977914)


 
   
101584
Pam. katalog
MIS
Jáchymov přes Jáchymovský potok
50°21′27,19″ s. š., 12°56′6,11″ v. d.
Silniční mosty: kamenné mostky přes potok Vaseřice na trase bývalé Říšské cesty z Karlových Varů. Stará Říšská cesta vedoucí z Karlových Var do Jáchymova přecházela jižně od Jáchymova, v blízkosti panského mlýna, přes potok kamenným mostem. Ještě před mlýnem, ale již mimo hlavní komunikaci, byl potok přemostěn dalšími dvěma kamennými mostky a poměrně hluboké koryto potoka bylo v okolí mostků oboustranně zpevněno kamennými opěrnými zdmi. Mostky o jednom klenebním oblouku jsou šikmé, spodní stavba – protilehlé opěrné zdi jsou navzájem posunuté, těleso mostků je vyzděné z plochého lomového kamene (včetně provázání a spárování zdiva), parapetní zídky jsou ubourané a dosahují jen do výše komunikace. Po povodních v srpnu roku 2002 se zřítila část kamenných opěrných zdí Jáchymovského potoka včetně části kleneb kamenných mostků, opěrné zdi byly nově vyzděny v roce 2003 a byla připravována oprava mostků.

Památkově chráněno od 21. září 2005.

Ústí štoly Leithund (Q22978047)


 
   
104952
Pam. katalog
MIS
Jáchymov u silnice I/25 z Jáchymova na Boží Dar (tř. Čs. armády), pp. 4891 (u ulice Na Svornosti)
50°22′31,46″ s. š., 12°54′41,21″ v. d.
Torzo portálu zazděné štoly Leithunt (Leithund) ze skádané břidlice. V současné době je z větší části pod úrovní terénu.

Památkově chráněno od 13. prosince 2012.

Freudenstein (Q11085036)


 
   
30170/4-858
Pam. katalog
MIS
Jáchymov Hradiště 53, nad severozápadním okrajem města, při silnici
50°22′10,38″ s. š., 12°54′41,2″ v. d.
Hrad – hrádek Freudenstein (Šlikův hrádek), zřícenina a archeologické stopy. St. 715, 717, pp. 3305/1, 3305/3, části pp. 3303/2, 3305/4, 3327/1, 5262/2 (zahrnuta věž Šlikovka, věž Prachárna). Postaven kolem roku 1520 stavitelem Johannem Münnichem. Původně obytný hradní areál se skladovými prostorami a pozorovatelnou. V roce 1525 vydrancován vzbouřenými horníky, roku 1634 zcela vyhořel. Do dnes se zachovala tzv. Šlikova věž, sloužící jako hláska, s částí opevnění a druhá věž zvaná Prachárna.

Poznámka: též ZSJ 0564560 Nové Město, Jáchymov
Památkově chráněno od 18. ledna 1964.

Horský hotel Klínovec (Q31856202)


 
   
29322/4-4765
Pam. katalog
MIS
Jáchymov vrchol hory Klínovec, Jáchymov čp. 1016
50°23′45,95″ s. š., 12°58′3,91″ v. d.
Horský hotel (hlavní budova, hotelový trakt, jubilejní hala, spojovací chodba) a rozhledna na Klínovci. Rozhledna byla vybudována v letech 1883–1884 kadaňským stavitelem Josefem Petrem. V přízemním traktu byla od počátku hostinská místnost. V pozdějších letech byl objekt postupně rozšiřován a do konce 20. let 20. století vznikl horský hotel.

Památkově chráněno od 6. března 1992.

Nové MěstoEditovat

Související informace naleznete také v článku Hornická kulturní krajina Jáchymov.
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Odvaly a pinky na rudné žíle Schweitzer (Q19602561)


 
   
104926
Pam. katalog
MIS
Nové Město rozsáhlá oblast v okolí Nového Města
50°22′24,02″ s. š., 12°54′2,34″ v. d.
Pásmo odvalů na žíle Schweizer představuje typickou ukázku povrchových pozůstatků po důlní činnosti z počátku jáchymovského dolování, tedy z 1. poloviny 16. století, kdy byla těžba omezena jen na kratší štoly a nehluboké jámy. Pp. 3502/24, 2864/10, 3502/20, 3839/1, 3836/3, 3857/1, 3857/4, 4926/4, 5182, 3836/1, 3512/2, 3512/1, 2864/8, 2864/33, 3496/1, 3488/16, 3488/15, 3501, 3488/1, 3502/4, 2864/27, 2864/29, 2864/32, 3502/10, 2864/22, 3488/12, 2864/23, 2884, 3488/9, 2976, 3413, 3488/5–8, 3488/14, 3496/5, 3496/6, 3500, 2864/14, 3502/15, 2864/19, 3502/14, 3502/12, 3502/11, 2864/21, 2864/20, 3496/2–4,

Památkově chráněno od 2. listopadu 2012.

Rudný revír Eliášské údolí (Q61779037)


   
106314
Pam. katalog
MIS
Nové Město Eliášské údolí
50°22′40,8″ s. š., 12°53′31,2″ v. d.
Rudný důl – revír Eliášské údolí. V Eliášském údolí jsou zastoupeny montánní památky období těžby v revíru v 16. století, tak i památky dokládající pozdější těžbu barevných kovů v 19. století a především pozůstatky po těžbě uranových rud od konce 40. let do 60. let 20. století. V tomto území, označovaném starými horníky jako Spodní Niklasberg, byla brzy po vzniku Jáchymova objevena řada významných jitřních (zhruba východozápadních) i půlnočních (přibližně severojižních) žil se stříbrným, kobaltovým a bismutovým zrudněním, například jitřní žíly Kravská, Eliáš, Dorota, Jan či Jiří nebo půlnoční žíly Fluder, Dušní, Červená, Jeroným aj. Z úrovně Eliášského potoka bylo vyraženo několik důležitých štol (zejména Georg, Elias, Fluder), později i úklonná jáma Eliáš, která až do 19. století patřila k hlavním šachtám jáchymovského revíru. Četné šachty, z nichž nejdůležitější byla šachta Rudolf (později Werner, po roce 1945 Rovnost), pracovaly i na návrší směrem k Novému Městu. Severně nad údolím, nad pozdější šachtou Eduard, pracoval starý železorudný důl Antonín. Pro zásobování zdejších důlních a úpravárenských zařízení pohonnou vodou byl vybudován báňský rybník Heinzenteich (podle tzv. Heinzových, tj. četkových čerpadel, dnes zvaný Horký rybník). Západní svah údolí věrně kopíruje sběrný přívodní vodní příkop (tzv. Fang Graben), kdežto na východním svahu odváděly jiné příkopy vodu z Heinzova rybníka jednak k dolu Eliáš a v mladší etapě jáchymovské těžby také k tzv. Vodovodní štole, která od roku 1851 přiváděla vodu na těžní kolo a důlní čerpadla jámy Werner (Rovnost) a dále byla sváděna podzemím na horizontu štoly Albrecht až do Jáchymova, kde se část její energie využila na pohon stoup u šachty Josef a část pro vodosloupový těžní stroj dolu Svornost. Po 2. světové válce se Eliášské údolí stalo jedním z center těžby a zpracování uranových rud. Nad Heinzovým rybníkem začala pracovat šachta Eduard, poblíž někdejší jámy Eliáš (její ústí se nacházelo v těsné blízkosti dnešní skautské mohyly) byla vyražena šachta Jiřina a výše ve svahu poblíž jámy Rovnost šachta č. 14. Dále po proudu Eliášského potoka byla poblíž štoly Evina jabloň (Eva Apfelbaum) z 16. století zaražena nová šachta Eva, na protější straně údolí pak šachta Adam. Obnoveny nebo nově vyraženy byly i četné štoly. Trestanecké pracovní tábory vznikly s výjimkou šachty 14 u všech hlavních šachet. Svahy údolí pokryly obrovské odvaly uranových dolů a údolí samo v prostoru pod jámou Jiřina bylo zaplaveno úpravenskými kaly z velké gravitační úpravny Eliáš.


Pp. 4631/11, 4633/1, 4631/1, 4591/9, 4622/76, 4591/44, 4591/45, 4622/12, 4622/19, 4622/20, 4622/25, 4650, 4671, st. 2282–2285, pp. 4622/38, 4622/63, 4622/65, 4622/66, 4622/74, 4622/75, 4622/77, 4622/78, 4631/24, 4633/3, 4642/1, 4647/2, 4651/2, 4651/4, 5252/10, 5277.
Památkově chráněno od 21. prosince 2018.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat