Freudenstein

zřícenina hradu
Možná hledáte: Freudenštejn, zříceninu hradu v okrese Bruntál.

Freudenstein (též Šlikův hrádek) je zřícenina hraduJáchymova v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi jeden kilometr západně od města na Zámeckém vršku v nadmořské výšce 810 metrů. Dochovaly se z něj stavby dvou nárožních věží s menší částí obvodové hradby. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Freudenstein
Severní věž
Severní věž
Účel stavby

kontrola a ochrana dolů

Základní informace
Slohgotický
ArchitektJan Münnich
Výstavba15161517
Zánik1639
StavebníkŠtěpán Šlik
Další majiteléŠlikové, král
Poloha
AdresaOstroh nad Jáchymovem, Jáchymov, ČeskoČesko Česko
UliceHradiště
Souřadnice
Freudenstein
Freudenstein
Další informace
Rejstříkové číslo památky30170/4-858 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Šlikův hrádek v 19. století

Hrad založil Štěpán Šlik, který od roku 1519 v Jáchymově zahájil ražbu vlastních mincí. Byl postaven podle plánů šlikovského stavitele Jana Münnicha souběžně s městem k ochraně stříbrných dolů v letech 15161517.[2] S velkou pravděpodobností se tak jedná o nejmladší hrad na území České republiky. Je to také nejvýše položený hrad v Severozápadních Čechách.

Roku 1525 se pod vlivem selské války v Sasku a Durynsku radikalizovali horníci, kteří nejprve vypálili radnici a poté úspěšně zaútočili i na hrad,[3] který rovněž vypálili. Hrad byl po nastolení pořádku obnoven a sloužil jako sídlo horních hejtmanů a příležitostně i Šliků. Po vytlačení Šliků hrad sloužil od roku 1545 jako sídlo královských horních hejtmanů. Jedním z nich byl v letech 1548–1558 královský horní hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Hrad přestal být udržován, a jeho stav proto roku 1548 hodnotila komise královské komory.

Během druhého stavovského povstání zde sídlila vojenská posádka generála stavovských vojsk hraběte Mansfelda. V roce 1634 se hradu i města zmocnili Švédové. Během války přešel několikrát z jedné bojující strany na druhou až byl roku 1639 byl při obléhání švédskou armádou pod velením generála Banéra poškozen dělostřelbou, a dokonce vyhořel. Po podepsání vestfálského míru odcházející Švédové hrad zbořili, aby nemohl sloužit jako možný opěrný bod při dalších případných vojenských akcích.

Stavební podobaEditovat

Stavba vycházela z jednoduché pevnostní architektury šestnáctého století. Na obdélníku 50 × 65 metrů vyrostly obytné a hospodářské budovy. V jihozápadním a severovýchodním rohu nádvoří stály válcové věže. Síla zdiva věží byla 1,7 metru a průměr osm metrů, síla hradeb pak byla 1–1,5 metru. Brána se nacházela v západní hradbě.

Už v šestnáctém století byly podle dobových vyobrazení hradní věže různě vysoké. Menší jihozápadní věž sloužila čistě obranným účelům a měla kuželovitou střechu. Do stavby silnice byly na této věži patrné zbytky polokruhové dělové bašty. V devatenáctém století sloužila jako skladiště střelného prachu. Druhá věž byla obytná a měla složitější zakončení s vyloženým ochozem na krakorcích a prohnutou kuželovitou střechu zakončenou lucernou. V devatenáctém století byla upravena na obydlí městského hlásného, který zvoněním a lucernou signalizoval začátek a konec pracovní doby horníků. Poslední úplná rekonstrukce věže proběhla v roce 1973 poté, co věž po úderu blesku 14. června 1964 vyhořela.[3]

Do poloviny dvacátého století stál na hradě statek. Z hradu stojí jen obě věže s nepatrnou částí obvodové hradby a vedle jihozápadní věže lze rozeznat část hradního příkopu. V padesátých letech dvacátého století byla postavena silnice přímo středem hradního areálu. Do té doby byl do areálu zakázán vstup, protože klenby sklepů se začínaly propadat. Dochované je sklepení hluboké 8 m pod hlavní věží a předpokládá se, že bylo ještě hlubší, při poslední rekonstrukci v roce 1973 bylo totiž dno uzavřeno betonovou podlahou. Budova, která v posledních letech vyrostla u jihozápadní věže, je novostavbou bez jakékoliv spojitosti s původním vzhledem hradu. V sousedství jihozápadní věže jsou odkryté základy bašty a hradební zdi.

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 141595 : Hrádek Freudenstein (Šlikův hrádek). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Freudenstein, s. 135–136. 
  3. a b VYČICHLO, Jaroslav. Jáchymov – hrad Freudenstein [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2014-01-31]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat