Královská mincovna v Jáchymově

budova muzea v Jáchymově

Královská mincovna v Jáchymově je patrová renesanční budova s nárožním arkýřem a s arkýřovou kaplí, která stojí na rohu Mincovní ulice a náměstí Republiky ve městě Jáchymov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. V roce 1964 byla budova mincovny zapsána do státního seznamu kulturních památek.[1]

Královská mincovna v Jáchymově
Muzeum Královská mincovna Jáchymov (druhá budova zleva)
Muzeum Královská mincovna Jáchymov (druhá budova zleva)
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
Kód památky20110/4-838 (PkMISSezObrWD)
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jáchymovský tolar (1525)

Historie

editovat

V roce 1520 po udělení mincovního práva Šlikům králem Ludvíkem Jagellonským byla v Jáchymově zřízena mincovna. Byl pro ni zakoupen dům Kunze Eirolta v horní části města, stojící vedle domu Jeronýma Šlika (dnešní radnice). Původně po vybudování mincovny tvořil Šlikův dům s mincovnou jeden komplex.

Stříbrná mince ražená v mincovně nese na přední straně (aversu) obraz frontálně stojícího svatého Jáchyma s holí v pravé ruce a se šlikovským erbovním štítem po levé straně, po obvodu je latinský nápis kapitálou se zkratkami slov, po doplnění česky: Mince pánů Šliků, Štěpána a bratří, hrabat z Bassana; na zadní straně (reversu) je dvojocasý český lev a po obvodu opět kapitálou a se zkratkami latinské jméno a tituly Ludvíka Jagellonského: LVDOVIC(us) PRIM(us) D(ei) GRACIA REX BOHEM(iae), česky: Ludvík První, z Boží milosti král český. Podle místa původu se tato mince označovala jako Joachimsthaler, tedy jáchymovský tolar.

V roce 1528 nový český král Ferdinand I. Šlikům právo ražby mincí odebral a jejich mincovna v Jáchymově se stala královským majetkem. V letech 15321536 byla přestavěna, ale v roce 1538 již dokončenou královskou mincovnu postihl požár a musela pak být znovu opravena. Kamenná ostění velkých sdružených oken palácového charakteru na jejm průčelí byla po požáru nahrazena ostěním z levnější terakoty.[2]

V čele mincovny stál mincmistr, jmenovaný jako královský úředník, často původní profesí mincíř, řezáč mincovních želez nebo správce mincovny. Byl zodpovědný za správnou ryzost drahého kovu i odpovídající hmotnost mincovního střížku, které potvrzoval na minci svou raženou značkou. V některých obdobích se funkce dvou mincmistrů překrývala, jindy se stalo, že mezidobí od odchodu jednoho mincmistra do nástupu druhého bylo překlenuto funkcí správce mincovny.[zdroj?]

Jáchymovští mincmistři

editovat
  • Utz (Ulrich, Oldřich) Gebhart 1522–1526, 1528–1531)
  • Štěpán Gemisch (1519–1522)
  • Jan Weizelmann (1522–1526)
  • Wolf Sturz (1526–1527)
  • Caspar z Mergenthalu (1529–1530)
  • Klaus Krause (1531–1535)
  • Hans Wiezelmann (1535–1542)
  • Martin Kempf (1541–1543)
  • Wolfgang Roll (1543–1544)
  • Ruprecht Puellacher (1545–1563)
  • Georg Geitzkofler (1563–1576)
  • Georg Kádner z Greifenecku (1576–1582)
  • Lazar Ercker ze Schreckenfelsu (?)[3]
  • Lucie Kádnerová (1582–1584)
  • Pavel Hoffmann (1584–1599)
  • Kryštof Taubenreuter (1600–1604)
  • Hanuš Gipfel (1604–1606)
  • Hans Pauer z Přemslova
  • Centurio Lengefelder (do 1621)
  • Řehoř Steinmüller (1621–1637)
  • Hans Freistein (1649–1650)
  • Jan Jakub Küttner z Berchheimu (1650–1668)
  • Pavel Václav Seeling (1668–1670)
  • Jan Jakub Macasius (1670–1672)

Popis budovy

editovat

Rozlehlá budova bývalé mincovny má čtyři křídla kolem pravoúhlého dvora, situovaná nad radnicí na náměstí. Hlavní průčelí obrácené směrem k náměstí je jednopatrové, členěné horizontálně profilovanou římsou; v patře je 7 okenních os.[1]

Nároží dominuje věžovitý arkýř s protínavými pruty a datací dokončení stavby 1536. Ten prozrazuje vliv saských stavebních hutí a stavební huti Rejtovy. Vstupní portál vede do síně s průjezdem na vnitřní arkádová nádvoří, kde byly původní provozy mincovny. Po útlumu těžby stříbraKrušnohoří skončil v roce 1671 i provoz v jáchymovské mincovně. Z původního technického zařízení mincovních provozů se zde dochovala konstrukce tavicí pece a mohutný dymník, který je technickým unikátem evropského významu.[1] Součástí mincovny je i rozsáhlé historické podzemí, které zasahuje na sousední pozemek. V historickém sklepení je umístěno lapidárium cenných kamenických prvků, zejména pozdně gotických a renesančních, ze zbořených jáchymovských domů. Vedle mincovny stával dům mincmistra zbořený na konci 70. let 20. století.

Po ukončení mincování kovu v Jáchymově v roce 1671 budova plnila různé funkce. Od roku 1716 zde sídlilo Hornické učiliště, později Báňská a hutní správa nebo ředitelství Jáchymovských dolů. Od roku 1964 zde sídlí Muzeum Jáchymov založené v roce 1923. Komplexní rekonstrukce proběhla po delším období, kdy byla budova uzavřena pro havarijní stav budovy, v letech 1996–1997.

Reference

editovat
  1. a b c mincovna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 
  2. České mincovny | Jáchymov. www.ceskemincovny.cz [online]. [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. 
  3. https://www.ceskemincovny.cz/jachymov.html

Literatura

editovat
  • NEMEŠKAL, Lubomír a VOREL, Petr: Dějiny jáchymovské mincovny a katalog ražeb I. 1519/20–1619. Univerzita Pardubice 2010

Externí odkazy

editovat