Otevřít hlavní menu

Lazar Ercker ze Schreckenfelsu

Lazar Ercker ze Schreckenfelsu (též Lazarus Erker, či Ecker) (1528/1530? Annaberg6. ledna 1594 Praha?) byl nejvyšší hormistr království Českého, pražský mincmistr a přední odborník na hornictví a hutnictví.

Lazar Ercker ze Schreckenfelsu
Narození 1528
Annaberg-Buchholz
Úmrtí 7. ledna 1594 (ve věku 65–66 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Ilustrace z Erckerovy knihy o prubířství

ŽivotEditovat

Narodil se v Annaberku na saské straně Krušných hor, v rodině báňského podnikatele a v obklopení důlními provozy. V letech 1547-48 vystudoval matematiku a přírodní vědy na univerzitě ve Vitemberku. Studijní zaměření a rodinná tradice usměrnily jeho další životní uplatnění. Zpočátku působil v rodném Sasku (1555 prubířem při kurfiřtském dvoře v Drážďanech). Zde měl za úkol analyzovat rudy z důlních revírů Annaberg, Freiberg a Schneeberg. V roce 1567 však přesídlil do Čech, především z důvodu řevnivosti mezi báňskými specialisty. Prvním útočištěm se mu stalo město Jáchymov, kde se oženil se Zuzanou, žil tam také jeho švagr Paul Uthmann.

Vyčerpání bohatších rudných ložisek a přechod na těžbu polymetalických rud s nižšími obsahy stříbra jej již v Sasku přivedly k rozhodnutí věnovat se problému zvýšení vytěžitelnosti rud i v teoretické rovině. Právě pro tyto své znalosti byl povolán i do služeb českého krále a v březnu 1568 byl ustanoven kontrolním prubířem v Kutné Hoře. V roce 1570 byl přijat do České komory, tehdy ústředního českého hospodářského úřadu, k řešení naléhavých úkolů báňské a mincovní správy. V roce 1577 stanul na pomyslné špici tuzemské báňské hierarchie, když se stal nejvyšším hormistrem Českého království. Pokoušel se prosadit důležité reformy v oblasti báňského podnikání, technologie těžby a zpracování rud i sociálního zabezpečení horníků, ne vždy s úspěchem. V roce 1583 získal též úřad pražského mincmistra a v roce 1590 se dokonce uvažovalo o jeho jmenování nejvyšším mincmistrem, tedy jedné z nejdůležitějších funkcí ve správě státu. V roce 1586 jej Rudolf II. povýšil do šlechtického stavu a udělil mu erb - štít lomenicí dělený na tři pole - v pravém poli dvojitá lilie, v levém pětilistá růže a ve spodním poli mincovní štoček nad nímž jsou dvě kuličky postavené jako držadlo. Počátkem 90. let 16. století byl Lazar Ercker na vrcholu sil. Na přelomu let 1593-4 onemocněl a 6. ledna 1594 zemřel. Pro České království pracoval necelých 26 let. Úřad pražského mincmistra dále od 7. ledna 1594 až do 20. září 1600 vedla vdova Zuzana Erckerová ze Schreckenfelsu.

DíloEditovat

Poznatky o zpracování kovů si Lazar Ercker pečlivě zaznamenával. Postupně napsal několik knih o prubířství (analýze rud), z nichž nejznámější je německy psaná Kniha o prubířství z roku 1573. O rok později byla vydána v Praze tiskem. Toto Erckerovo dílo se dočkalo 15 reedicí ve čtyřech jazycích a až do 18. století sloužilo jako receptář i jako učebnice na evropských hornických učilištích a báňských akademiích.

Význam Lazara Erckera pro české hornictví, kovohutnictví a mincovnictví byl nemalý. Jeho kniha o prubířství z roku 1574 spolu s pojednáním Georgia Agricoly o hornictví a hutnictví z roku 1556 přispěly k formování báňských věd, jimž právě v této době byly kladeny základy. Kromě vědního přínosu se Ercker snažil pomocí ekonomických, organizační i technických opatření brzdit útlumové tendence v báňské činnosti, která v té době procházela první fází dlouhodobé krize, způsobené především dosažením technického maxima své doby.

LiteraturaEditovat

  • Kubátová, Ludmila: Neznámý rukopis Lazara Erckera 1569, Státní ústřední archiv, Praha, 1996, počet stran 255.
  • Majer, Jiří: Lazarus Ercker (1528/30–1594) a české hornictví, Časopis pro dějiny věd a techniky, ročník 27/1994, číslo 3, s. 129.
  • Majer, Jiří: Lazar Ercker, montanista a chemik 16. století, Uhlí/rudy 1994, číslo 1, s. 36-37.
  • Suldovský, Horák: Kronika horního města Jáchymova a jeho hornictví, 2009, s. 256-258