Seznam kulturních památek na Novém Městě – ZSJ Petrský obvod a ZSJ Masarykovo nádraží

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Nové Město v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Seznamy památek
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.[1]

Petrský obvod editovat

Základní sídelní jednotka Petrský obvod je část Nového Města v městské části Praha 1, severně od ulice Hybernské (s výjimkou Masarykova nádraží).

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Ministerstvo dopravy (Q38037021)


 
 
 
Kategorie „Building of Ministry of Transport of the Czech Republic “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40920/1-1766
Pam. katalog
MIS
Nové Město nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1
50°5′36,04″ s. š., 14°26′3,72″ v. d.
Ministerstvo dopravy. V místě dnešní budovy ministerstva stály barokní Helmovské mlýny. Po jejich demolici zde byla zbudována stavba pro tehdejší ministerstvo železnic podle návrhu Ant. Engela v letech 1922–1933. Sochařskou výzdobu obstarali J. Mařatka, J. V. Pekárek a snad L. Korfánek. Objekt stylově střídmého neoklasicistního výrazu, výrazná urbanistická dominanta. Monumentální samostatně stojící kamenný blok je součástí výstavby významných veřejných budov na bývalém Petrském nábřeží, regulovaném ve 20. letech 20. století. Budova má protáhlý obdélný půdorys se třemi vnitřními dvory. Ústředním a zároveň nejreprezentativnějším prostorem je vestibul odstupněný schodištěm. Atika rizalitů vrcholí čtyřmi Mařatkovými alegorickými pískovcovými sochami Textilnictví, Obilnictví, Hutnictví, Hornictví, dvěma Pekárkovými symbolickými sousošími a dvěma sousošími Ladislava Kofránka. Nároží jsou kryta čtyřmi mohutnými plastikami orlů, střední část střechy je v rozích završena čtyřmi okřídlenými koly.

Památkově chráněno od roku 1975.  

Ministerstvo zemědělství (Q79357649)


 
 
 
Kategorie „Building of Ministry of Agriculture of the Czech Republic “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
106795
Pam. katalog
MIS
Nové Město Těšnov 65/17, Praha 1
50°5′35,56″ s. š., 14°26′11,55″ v. d.
Budova Ministerstva zemědělství představuje realizaci v duchu moderního klasicismu, se záměrně historizujícími atributy, avšak s ryze moderními detaily. Realizace podle projektu Františka Roitha z let 1925 – 1928.

Památkově chráněno od 1. prosince 2021.

Vávrův mlýn (Q20064773)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40042/1-1189
Pam. katalog
MIS
Nové Město Nové mlýny 1239/2, Novomlýnská 1239/1, Praha 1
50°5′32,05″ s. š., 14°25′43,08″ v. d.
Vávrův vodní mlýn (Poštovní muzeum). Na renesančních základech vznikl po barokní a klasicistní přestavbě dnešní Vávrův mlýn, jediná zachovaná stavba z řady mlýnů při březích Vltavy. Při regulaci nábřeží byly náhony a ramena Vltavy zasypány, většina mlýnů byla zbořena a zvýšena úroveň terénu směrem k řece. Dům ušel zboření díky vzácným freskám např. Alpské krajiny, divadelních scén a rostlinných motivů od Josefa Navrátila z roku 1847. Nárožní dům na zkoseném obdélném půdorysu. V letech 1986–1988 byla realizována kompletní rekonstrukce domu pro potřeby Poštovního muzea včetně restaurování fresek.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Novoměstská vodárna (Q12041134)


 
 
 
Kategorie „Novomlýnská vodárenská věž “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44469/1-1056
Pam. katalog
MIS
Nové Město Nové mlýny 827/3a, Praha 1
50°5′33,97″ s. š., 14°25′42,21″ v. d.
Vodárna novoměstská. Původní věž zásobující vodou dolní Nové Město vznikla jako dřevěná stavba asi v 2. polovině 15. století. Mezi lety 1602–1604 ji nahradila kamenná výstavní věž s meziokenní výmalbou českých panovníků. Nynější podoba pochází z barokní přestavby roku 1658. Vodárenská věž je architektonicky strohá hranolová šestipodlažní stavba na čtvercovém půdorysu cca 9,5 × 9,5 m a poměrně nízkou stanovou střechou s námětky. Současnou barokní podobu získala po přestavbě roku 1668 (1658?), při které bylo použito některých původních fragmentů renesančního předchůdce z let 1602–1606 (portál s nadsvětlíkem). V důsledku regulace Vltavy se ocitla na pokraji zástavby, zásobování vodou sloužila do roku 1877. Nosné jádro zdí je vyzděno z lomového kamene, obklad tvoří pískovcové kvádry. Dispozice sestává ze dvou soustředných hranolů, mezi nimiž stoupá schodiště, uprostřed jsou komory vzniklé dodatečným přepatrováním šachty prkenným záklopem. Nejvyšší patro tvoří ochoz s 12 okny.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Nové mlýny 5 (Q31831505)


 
 
 
Kategorie „Nové mlýny 5 “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40044/1-1190
Pam. katalog
MIS
Nové Město Nové mlýny 1244/5, Praha 1
50°5′32,87″ s. š., 14°25′41,55″ v. d.
Městský dům. Atypická soliterní stavba byla údajně původně sladovnou, vzniklou již před založením Nového Města. Dům na středověkých základech získal svou nynější pozdně barokní podobu při přestavbě vyhořelého domu po roce 1768. Zásadní přestavba pro sídlo vodárenské kanceláře podle návrhu Karla Hübschmanna z roku 1896. Atypická konfigurace barokní hmoty domu, završené vysokou mansardovou valbou, vytváří malebnou kompozici s vodárenskou věží a kulisu vltavského nábřeží. Úroveň dvorku dokumentuje stav terénu před regulací nábřeží.

Areál tvoří:

  • hlavní budova v severní části parcely č. 330,
  • přízemní objekt v jihovýchodní části parcely č. 330; přízemní dvoutraktový domek přiléhá k severní straně novomlýnské věže.
  • zeď se vstupní brankou na východní straně,
  • plocha vnitřního dvora
  • plocha před vstupní brankou (parc. č. 330),
  • plocha dvorku na severní straně hlavní budovy (parc. č. 331).

Při jižní straně vnitřního dvora jsou drobné hospodářské přístavky a WC, které nejsou součástí zapsané nemovité kulturní památky.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel svatého Klimenta (Q455741)


 
 
 
Kategorie „Church of Saint Clemens in New Town, Prague “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
39832/1-1052
Pam. katalog
MIS
Nové Město Klimentská, Novomlýnská, Nové mlýny, pp. 318, Praha 1
50°5′32,99″ s. š., 14°26′1,5″ v. d.
Kostel sv. Klimenta. Nynější stavba z přelomu 14. a 15. století stojí v místě staršího kostela z 2. poloviny 11. století, nahrazeného ve 12. století novostavbou, rozšířenou v polovině 12. a 14. století. Roku 1784 byl kostel zrušen a přeměněn na sýpku, roku 1850 obnoven, v letech 1891–1895 regotizován. Původně předrománský kostel byl postaven v blízkosti staré komunikace spojující bubenský brod přes Vltavu s oblastí pozdějšího Starého Města, při osadě zvané Poříčí. Původně gotický, dnes výrazně regotizovaný kostel sestává z protáhlé lodi s představěnou západní předsíní, podélného pětiboce ukončeného presbytáře a hranolové věže vsazené do severního nároží mezi presbytářem a lodí. Přístup do horních pater věže a na půdy zprostředkuje vřetenové schodiště v polygonální věžičce na západní straně věže.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

U zlatého kříže (Q18114382)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41035/1-1842
Pam. katalog
MIS
Nové Město Lodecká 1181/4, Praha 1
50°5′30,58″ s. š., 14°25′58,82″ v. d.
Měšťanský dům U zlatého kříže. Nynější dům je levým dvorním křídlem rozsáhlejšího barokního objektu z 1. poloviny 18. století, zbořeného v roce 1932. Klasicistní vzhled zachovalé části pochází z anonymní přestavby v roce 1803. Jméno nese objekt po klasicistním krucifixu, zavěšeném na původní pavlači. Dnešní dům tvoří pouze původní levé dvorní křídlo orientované dlouhou čelní fasádou do Lodecké ul., na které ve dvoře navazuje jednopodlažní část původních hospodářských budov s pultovou střechou na půdorysu L. Uliční objekt je dvoupodlažní se sedlovou střechou. Uliční fasáda je osmiosá, ve 3 ose zleva je v přízemí zaklenutý průjezd do dvora.

Památkově chráněno od roku 1976.  

Kostel svatého Petra Na Poříčí (Q2322596)


 
 
 
Kategorie „Kostel svatého Petra Na Poříčí “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11273/1-1053
Pam. katalog
MIS
Nové Město Biskupská, Petrská 1232/14, pp. 2347/1, 248, 2341/1, 249, Praha 1
50°5′29,66″ s. š., 14°26′3,6″ v. d.
Kostel sv. Petra Na Poříčí, také samostatná zvonice a hřbitov.
  • kostel. Trojlodní stavba složitého vývoje. Románská bazilika goticky rozšířena koncem 14. století. Po složitých přestavbách a barokizaci v 17.–18. století na přelomu 18. a 19. století regotizován J. Mockerem. Mobiliář většinou barokní. Nejstarší dochovaný farní kostel na Novém Městě. Kostel je dnes trojlodní stavba s dvojicí románských hranolových věží a gotickým chórem na polygonálním půdorysu. Loď i chór jsou zastřešeny sedlovou střechou. Na severu je umístěna kaple s jehlancovou střechou, nízká loď a obdélná sakristie zastřešené dvěma příčnými sedlovými zvalbenými střechami. Na jihu je boční, původně nižší, pozdně gotická loď s trojicí valbových střech osazených kolmo k hlavní lodi. Exteriér zbaven omítek, závěr a boční zdi opřeny odstupňovanými opěráky.
  • zvonice, čp. 1232, dříve uváděno čo. 14, nyní v RÚIAN uvedena adresa bez názvu ulice a bez orientačního čísla, navíc nezaměřená. Samostatný objekt zvonice tvoří výraznou dominantu Petrské ulice i přilehlého prostoru. Mohutná hranolová solitérní zvonice vyzděná z pískovcových kvádrů, neomítaná, s barokní bání s hodinami završenou lucernou. Datace založení na nápisové desce 1598. Průjezdem ve věži byl vstup na hřbitov.
  • hřbitov. Ohradní zeď odstraněna v rámci regotizace. Dnes volný prostor u kostela oplocen a parkově upraven.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

U Němců (Q31831516)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40038/1-1185
Pam. katalog
MIS
Nové Město Petrská 1136/12, Biskupská 1136/15, Praha 1
50°5′28,44″ s. š., 14°26′0,88″ v. d.
Měšťanský dům U Němců. Středověký dům, patřící k s osadě kolem kostela sv. Petra, byl renesančně a barokně přestavěn, dnešní fasádu získal při přestavbách v 19. století, v 90. letech 20. století proběhla generální oprava celé čtyřkřídlé budovy. Nárožní klasicistní dům se středověkým jádrem. Dům situovaný původně v centru středověké osady založené kolem kostela sv. Petra a špitálu křižovníků s červenou hvězdou. Nárožní objekt se čtyřkřídlou dispozicí a centrálním dvorem je ukončen profilovanou korunní římsou s konzolkami a sedlovou střechou. Fasáda do Petrské ulice je 5osá (v krajních osách dvě sdružená okna), do Biskupské ulice 9osá, lehce zalomená.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

U Vovsů (Q31831526)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41030/1-1839
Pam. katalog
MIS
Nové Město Petrská 1170/25, Praha 1
50°5′30,33″ s. š., 14°26′5,81″ v. d.
Měšťanský dům U Vovsů. Stavba při důležité obchodní křižovatce Petrské čtvrti zachovala až do přestavby roku 1839 barokní podobu, změněnou podle plánů Emanuela Nademlejnského na podobu dvoupatrového klasicistního domu s částečným využitím gotického sklepa. Nárožní třípodlažní objekt zvaný dříve U Vovsů tvoří tvoří úzký výběžek ukončující blokovou zástavbu. Čelní fasáda orientovaná do Petrského náměstí je 3osá, boční fasáda do Petrské ulice 5osá a do Helmovy ulice 4osá.

Památkově chráněno od roku 1987.  

U Tajovských (Q31831539)


 
 
 
Kategorie „Dům U Tajovských “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41032/1-1840
Pam. katalog
MIS
Nové Město Petrská 1178/9, Praha 1
50°5′29,22″ s. š., 14°25′59,77″ v. d.
Měšťanský dům U Tajovských, U Zedníčků. Novostavba klasicistního nájemního domu byla vystavěna v letech 1846–1847 na parcele po zbořeném gotickém, barokně přestavěném domě. Prostou klasicistní fasádu zdobí klenutý portál, nad nímž vybíhá malý balkonek s pravoúhle rámovaným vchodem a segmentovaným frontonem. Uliční fasáda je ve 2. a 3. nadzemním podlaží sedmiosá.

Památkově chráněno od roku 1987.  

U pěti ran Krista Pána (Q31831544)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41033/1-1841
Pam. katalog
MIS
Nové Město Petrská 1179/7, Praha 1
50°5′29,1″ s. š., 14°25′59,13″ v. d.
Měšťanský dům U pěti ran Krista Pána, U husarů, Salisovský, Sylizovský. Klasicistní dvoupatrový dům, vzniklý podle plánů V. Nademlejnského z roku 1840, zaujal místo staršího středověkého, barokně přestavěného domu. Vzhled tříosé fasády pozměněn pozdějšími úpravami v průběhu 20. století. Řadový 3podlažní dům se sedlovou střechou postavený na úzké středověké parcele, který vlevo mírně předstupuje před uliční frontu. Objekt zastavuje prakticky celou plochu pozemku, zaklenutým průjezdem umístěným v krajní levé ose přízemí je přístupný minimální dvorek.

Památkově chráněno od roku 1987.  

Fara u svatého Petra (Q21534462)


 
 
 
Kategorie „Rectory at Saint Peter (New Town, Prague) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
39835/1-1186
Pam. katalog
MIS
Nové Město Biskupská 1137/13, Praha 1
50°5′27,28″ s. š., 14°26′1,48″ v. d.
Původní fara u kostela sv. Petra byla roku 1884 klasicistně přestavěna a o 10 let nato nahrazena novou farní budovou. Stavba ve stylu české neorenesance, vzniklá podle plánů A. Weihla, má výraznou fasádu, zakončenou lunetovou římsou s českými patrony. Třípodlažní řadový objekt se sedlovou střechou umístěný v těsné blízkosti kostela sv. Petra. Uliční fasáda z režného zdiva s výraznými stavebními detaily je 5osá.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

  Biskupská 11 (Q38037016)


 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54266/1-1187
Pam. katalog
MIS
Nové Město Biskupská 1138/11, Praha 1
50°5′27,01″ s. š., 14°26′2,17″ v. d.
Řadový městský dům, od ochrany upuštěno 1968, poté demolice, 1975 již na místě bývalých čp. 1347 a 1138 novostavba hotelu Bílá labuť čp. 1347.

Poznámka: Čp. 1138 neobsazeno.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 3. ledna 1968.

  Biskupská 9 (Q38037010)


 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54267/1-1192
Pam. katalog
MIS
Nové Město Biskupská 1347/9, Praha 1
50°5′27,03″ s. š., 14°26′2,17″ v. d.
Řadový městský dům, od ochrany upuštěno 1968, poté demolice, 1975 již na místě bývalých čp. 1347 a 1138 novostavba hotelu Bílá labuť čp. 1347.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 3. ledna 1968.

Biskupský dvůr 3 (Q31831560)


 
 
 
Kategorie „Biskupský dvůr 3 “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41416/1-2091
Pam. katalog
MIS
Nové Město Biskupský dvůr 1151/3, Praha 1
50°5′26,94″ s. š., 14°26′6,53″ v. d.
Měšťanský dům. Řadový dům vznikl přestavbou barokního jednopatrového domu s tříosým průčelím z poloviny 18. století. Nynější podobu provedl K. Dichoslav či J. Zika. Základní barokní půdorys zůstal tehdy zachován, přeneseno bylo pouze schodiště a navýšeno 2. patro. Řadový třípodlažní dům trojkřídlé dispozice, která je složena z hlavní trojtraktové budovy, levého podélného a zadního příčného jednotraktového křídla. Uliční fasáda je jednoduchá, 5osá, se vstupem v ose objektu, tj. zaklenutý průjezd dnes řešený jako chodba.

Památkově chráněno od roku 1987.  

U Petržilků (Q31831620)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40030/1-1179
Pam. katalog
MIS
Nové Město Truhlářská 1098/33, Praha 1
50°5′27,87″ s. š., 14°25′53,38″ v. d.
Měšťanský dům U Petržilků, Plačkovský dům. Původně gotický dům byl po četných požárech obnoven ke konci 17. století, poté klasicistně přestavěn do dnešní podoby. Prostá šestiosá fasáda je členěna parapetními římsami, dvorní průčelí a křídla nesou kryté pavlače. Z původní zástavby zachovány gotické sklepy. Řadový třípatrový, trojkřídlý dům s fasádou o šesti osách, které jsou pravidelně rozděleny mezi dvouosý středový risalit a dvě a dvě osy po stranách. Doklad dřívější parcelace (zakřivení uliční fronty).

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Truhlářská 8 (Q22770826)


 
 
 
Kategorie „Truhlářská 8 (Prague) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40607/1-2316
Pam. katalog
MIS
Nové Město Truhlářská 1113/8, Praha 1
50°5′24,2″ s. š., 14°25′45,48″ v. d.
Městský dům. Původně dva gotické domy, přestavěny nejprve v barokním (1723), později klasicistním stylu. Dvoukřídlá budova s průjezdem do dvora, z gotické fáze zachována část sklepů pod levou částí hlavního průčelí.

Poznámka: V Památkovém katalogu odkázán zápis do rejstříku 22. 12. 1964, ale jako počátek ochrany je uvedeno 23. 9. 2002.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

U zlaté lodi (Q38036963)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40035/1-1183
Pam. katalog
MIS
Nové Město Zlatnická 1124/7, Praha 1
50°5′25,06″ s. š., 14°25′55,56″ v. d.
Měšťanský dům U zlaté lodi, U tří ořechů, s omezením: bez dvorních křídel. Původně gotický dům byl po požáru roku 1653 přestavěn do barokní podoby patrového domu s průčelní fasádou s mírným risalitem, vrcholícím štítem se štukovým domovním znamením. Zachovalé gotické sklepy a barokní pokoj v předním traktu se štukovou výzdobou a původními parketami. Patrový dům s nepravidelně členěnou barokní fasádou o šesti osách.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Na poříčí 4 (Q31831786)


 
 
 
Kategorie „Na poříčí 4 “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49655/1-2255
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1035/4, V celnici 1035/1, Praha 1
50°5′27,17″ s. š., 14°26′16,24″ v. d.
Měšťanský dům. Na parcele po zbořeném, tzv. Vysokém domě, nechal Fr. Buldra v letech 1893–1897 dle vlastních návrhů postavit třítraktovou budovu s mohutným klasicistním průčelím a hlubokým zadním traktem. Jeden z nejvýznamnějších klasicistních domů na Novém Městě s mimořádně šířkově rozvinutým průčelím, dochovaný v původní půdorysné a objemové stopě. Čtyřkřídlá budova mezi ulicemi Na Poříčí, V celnici a náměstím Republiky, na nepravidelné lichoběžníkové parcele. Třípatrové hlavní průčelí do ulice Na Poříčí je patnáctiosé, uprostřed s pětiosým, mělkým risalitem, ukončeným nízkým trojúhelným štítem, v sedlové střeše, balkon v 1. patře nesený čtveřicí volutových krakorců s rostlinným dekorem a ozdobným kovovým zábradlím. Průčelí do ulice V celnici je desetiosé.

Památkově chráněno od 24. listopadu 1998.

Palác YMCA (Q21598523)


 
 
 
Kategorie „Palác YMCA “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41523/1-2158
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1041/12, Praha 1
50°5′20,77″ s. š., 14°25′52,11″ v. d.
Spolkový dům (palác YMCA). Budova penzionu YMCA vznikla v letech 1925–1928 jako novostavba ve stylu klasicizujícího purizmu podle projektu Ed. Hrdličky. Ten v místě hostince U Zlatého bažanta vystavěl dvoutraktový dům s třemi dvorními křídly a šestipatrovým průčelím s pilastry vysokého řádu. Šestipatrové uliční průčelí probíhá v délce šestnácti os. Tři osy po obou krajích jsou sdruženy, mezi dvojicemi ostatních oken probíhají pilastry vysokého řádu. Budova má dva suterény(2. suterén zaklenut valenými klenbami, v 1. suterénu je umístěn bazén). Schodiště v zadním traktu při pravé straně domu při domovním průjezdu je podkovovitého tvaru, současný je i výtah a paternoster.

Památkově chráněno od 13. září 1991.

Hotel Imperial (Q31831576)


 
 
 
Kategorie „Art Deco Imperial Hotel Prague “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41321/1-2032
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1072/16, Zlatnická 1072/2, Praha 1
50°5′26,14″ s. š., 14°26′13,06″ v. d.
Hotel Imperial, dům rekreace ROH. Nárožní hotelová budova, vystavěná roku 1913 arch. J. Benediktem ve stylu geometrické moderny, byla unikátním projevem uměleckého použití interiérové i exteriérové obkladové keramiky podle návrhu J. Beneše a plastické výzdoby J. Drahoňovského. Dům poznamenala rekonstrukce roku 2007. Nárožní dům hotelu Imperial na rozsáhlé šířkové parcele. Hlavní čtyřpatrové průčelí do ul. Na Poříčí probíhá v délce jedenácti os, průčelí do Zlatnické ulice je sedmiosé, s jednoosým zkoseným nárožím.

Památkově chráněno od roku 1979.  

U Volavků, U Žežulků (Q31831588)


 
 
 
Kategorie „Prague-East District Courthouse “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44484/1-1171
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1044/20, Havlíčkova 1044/8, Praha 1
50°5′22,59″ s. š., 14°25′57,96″ v. d.
Měšťanský dům U Volavků, U Žežulků. Barokní nárožní dům prošel po roce 1781 náročnou přestavbou, která z něj učinila klasicistní nájemní dům, pozdně klasicistní úpravu fasády navrhl v 2. čtvrtině 19. století patrně Jos. Maličký. Zachovalé gotické sklepy, v 90. zničeny některé původní prvky a konstrukce. Na místě dnešního domu vznikly po založení Nového Města tři gotické domy. Ty byly přestavovány v 15., 16. a 17. století a nakonec sjednoceny v letech 1781–1784. Další úpravy byli klasicistní, fasáda vznikla kol roku 1852. Před rokem 1993 proběhla celková rekonstrukce, která zcela sjednotila vnitřní prostory domu. Dům je nárožní, sestává ze dvou dvoupatrových uličních křídel, krytých mansardovými střechami, a z původně jednopatrového dvorního křídla, pod pultovou střechou, dnes s půdním patrem.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

U zlatého slunce (Q31831715)


 
 
 
Kategorie „Dům U zlatého slunce (Nové Město) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40022/1-1172
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1045/22, Praha 1
50°5′22,94″ s. š., 14°25′59,62″ v. d.
Měšťanský dům U zlatého slunce. Dva starší gotické a barokní domy byly při nákladné klasicistní přestavbě v letech 1804 a 1846 spojeny a upraveny do podoby dnešního domu s reprezentativním palácovým čtrnáctiosým průčelím, završeným atikou, štítem a mansardovou střechou. Celý objekt obnoven roku 1914. Řadový dvoupatrový dům vzniklý s použitím zdiva dvou gotických domů. Je čtyřkřídlý s vnitřním čtvercovým nádvořím.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Banka československých legií (Q50605520)


 
 
 
Kategorie „Bank of the Czechoslovak Legions, Prague “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40024/1-1173
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1046/24, Praha 1
50°5′22,82″ s. š., 14°26′1,22″ v. d.
Budova Banky čs. legií byla zbudována v letech 1921–1923 podle projektu J. Gočára na místě zbořeného pivovaru U Bucků. Na výzdobě rondokubistického průčelí se podíleli O. Gutfreund, jehož vlys Návrat legií podpírají čtyři mohutné plastiky skupiny legionářů od J. Štursy, interiér navrhl Fr. Kysela. Dům je řadový na hluboké parcele, k jeho čelnímu třítraktu se připojuje pravé podélné a zadní příčné jednotraktové křídlo. Dvorní prostor mezi nimi vyplňuje přízemní stavba, obsahující trojlodní halu bankovní dvorany. Hlavní průčelí ustupuje z uliční čáry na novou regulační čáru, je pětipatrové s podkrovím, pětiosé, obložené kombinací bílého a hnědočerveného mramoru s plastikami ze šedého pískovce v rondokubistickém pojetí.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hotel Axa (Q38036970)


 
 
 
Kategorie „Hotel AXA “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105322
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1051/40, Praha 1
50°5′24,13″ s. š., 14°26′8,46″ v. d.
Funkcionalistický hotel s krytou plovárnou byl realizován dle vítězného návrhu Václava Pilce v letech 1930–1932. Budova v sobě spojuje několik druhů využití s odpovídajícím zázemím se zachovalým vybavením (mramorové obklady, dlažba, okna, skleněné prvky). Osmipatrová budova vyplňuje až do výše 1. patra většinu nepravidelného obdélného půdorysu parcely, od 1. patra půdorys připomíná písmeno U. Řadový dům trojkřídlé dispozice o devíti nadzemních a dvou podzemních podlažích je složen z čelního dvoutraktu a dvou bočních jednotraktových křídel, navzájem propojených schodišti. Prostor mezi bočními křídly je ve 2. suterénu vyplněn halou s bazénem, zastřešenou ve výši patra segmentovou střechou se světlíky (v 80. letech byl strop haly snížen). Trojúhelníkové světlíky umístěné napříč osou dvora prosvětlují sportovní centrum v patře. Střechy křídel jsou ploché. Uliční průčelí je devítipodlažní (včetně podkroví), osmiosé.

Památkově chráněno od 28. února 2014.

Kasárna Jiřího z Poděbrad (Q3507490)


 
 
 
Kategorie „Palladium (Prague) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50046/1-2263
Pam. katalog
MIS
Nové Město náměstí Republiky, Na poříčí 1078/1, Truhlářská, Praha 1
50°5′14,5″ s. š., 14°25′42,41″ v. d.
Kasárna Jiřího z Poděbrad, z toho jen: hlavní budova a budova jízdárny. Stylově jednotná kasárenská budova vznikla v místě zbořeného konventu a zahrady zrušeného kapucínského kláštera v letech 1857–1861. Vídeňský stav K. Pi(c)hala zde užil vzorů anglické novogotiky a vytvořil tak příklad typické kasárenské architektury. Uliční fasáda hlavní budovy vytváří ohraničení náměstí a ústí ulice Truhlářské. Jízdárna obsahuje cennou konstrukci krovu. Rozsáhlý objekt v čele domovního bloku mezi ulicemi Na Poříčí, Truhlářskou a náměstím Republiky tvoří hlavní budova kasáren, konvexně vyklenutá do nám. Republiky a ul. Truhlářské, a jízdárna v ul. Na Poříčí. Kasárna jsou třípatrovou budovou, jejíž průčelí v délce 19 os se člení na středovou část a postranní, mírně zalomená křídla. Stylově jednotná s kasárnami je jízdárna, přízemní budova, průčelí v délce dvanácti os.

Poznámka: Nejasné datum počátku ochrany. Zápis do rejstříku je uveden 9. 8. 1999, počátek ochrany 18. 7. 2002 i 13. 8. 1971. O fasádistické rekonstrukci na obchodní centrum Palladium se Památkový katalog téměř nezmiňuje.
Památkově chráněno od 18. července 2002.

Hotel U anglického dvora (Q31831491)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40026/1-1174
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1074/9, Praha 1
50°5′22,51″ s. š., 14°25′54,43″ v. d.
Hotel U anglického dvora, U zeleného vola. Starší barokní dům byl v radikální přestavbě arch. J. H. Frenzela přetvořen v letech 1844–1845 do nynější podoby třípatrového domu s průčelím zdobeným pilastry vysokého řádu a druhorokokovou štukovou dekorací okenních rámů. Interiéry částečně znehodnoceny novodobými úpravami. Třípatrový řadový dům o jedenácti osách. Objekt tvoří průčelní dvoutraktová budova s pravým a levým dvorním křídlem s několika patrovými přístavbami.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Obchodní dům Bílá Labuť (Q11706516)


 
 
 
Kategorie „Bílá labuť (Na poříčí) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44485/1-1838
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1068/23, Praha 1
50°5′24″ s. š., 14°26′2,03″ v. d.
Obchodní dům Bílá Labuť. Funkcionalistický obchodní dům vznikl podle plánů Jos. Kittricha a Jos. Hrubého v letech 1937–1939 v místě staršího barokního domu U Bílé labutě, na jehož barokní podobě se podílel J. B. Santini-Eichl. Nynější budova byla od vzniku několikrát technicky upravována. Řadový, obchodní, dům skeletové konstrukce půdorysu v podobě písmene L, v převážné většině etáží se souvisle propojenými pilířovými halami. Budova má dvouetážový suterén, kryta je odstupňovaným systémem rovných střech, nad 7. patrem dvoupatrový věžovitý útvar. Čelo přízemí kryje prostá markýza, plocha zavěšeného průčelí nad ní je souvisle prosklena až pod úroveň 6. patra. Střízlivě elegantní vzhled exteriéru doplňuje plastický firemní nápis nad přízemní markýzou, neonový obraz labutě před průčelní terasou a obdobný svítící znak, který se za tmy otáčí nad věžicí dominanty.

Památkově chráněno od roku 1976.  

  Na poříčí 25 – U Krupičků (Q38036959)


 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
53809/1-1847
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1067/25, Praha 1
50°5′24,71″ s. š., 14°26′3,68″ v. d.
Dříve pomocná budova Divadla E. F. Buriana, ještě dříve hostine U Krupičků. V jádru barokní stavba radikálně přestavěna v 30. letech 20. století.[2]

Poznámka: V Památkovém katalogu není záznam obsažen.
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.  
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1976.  

Na poříčí 37 (Q38036983)


 
 
 
Kategorie „Na poříčí 37 (Prague) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49964/1-2228
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na poříčí 1061/37, Praha 1
50°5′25,52″ s. š., 14°26′9,22″ v. d.
Činžovní dům. Původně středověký dům prošel barokní i klasicistní přestavbou. Nynější fasáda v neogotickém stylu pochází z přestavby roku 1861 podle plánů Josefa Kudláčka. Řadový třípatrový dům s arkýřem se ve střední ose je jedním z mála zachovaných neogotických nájemních domů. Řadový třípatrový dům s výrazně neogoticky pojednanou fasádou o 5 osách sdružených oken. V prostřední ose v 1. patře vystupuje arkýř na kamenných krakorcích.

Památkově chráněno od roku 1987.  

Klášter kapucínů s kostelem svatého Josefa (Q24282906)


 
 
 
Kategorie „Capuchin monastery in New Town, Prague “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
39838/1-1055
Pam. katalog
MIS
Nové Město náměstí Republiky 1077/2, Na poříčí 1077/1, Praha 1
50°5′19,83″ s. š., 14°25′44,79″ v. d.
Klášter kapucínů. Kapucínský kostel vznikal spolu s klášterem v letech 1638–1642/1653, podle návrhu stavitelů M. Meera a G. Decapaoli. Budova hospice čp. 1077 přestavěna klasicistně v letech 1795 a 1833. Obě budovy zachovaly původní ráz a harmonický a umělecký dojem někdejšího klášterního areálu. Parcely č. 455/2, 456, 457, 458, 459/1, 459/2, 455/1
  • Kostel sv. Josefa je hodnotná pozdně renesanční novostavba, příklad jednoduché a strohé kapucínské architektury a spolu s barokní zdí s výklenkovými kaplemi a sochami tvoří cenný umělecký celek. Dispozice téměř orientovaného kostela je pravidelná obdélná jednolodní, střecha sedlová, průčelí z větší části uchovalo svou původní podobu (raně barokní vstupní portál).
  • Nádvoří před kostelem, sochy před kostelem. Atrium s pískovcovými plastikami sv. Judy Tadeáše (1741) a dvou andělů (1708)(sochy andělů přeneseny roku 1855). Odděleno od náměstí zdí s výklenkovými kaplemi (kompozice vrcholně barokní architektury) s barokními sochami sv. Jana Nepomuckého (1730) a sv. Františka Serafinského (1708). Všechny sochy jsou z dílny Fr. Preisse.
  • Kapucínský hospic je hodnotnou klasicistní architekturou, která si v podstatných rysech zachovala svůj původní architektonický charakter, včetně cenných detailů, např. tří kamenných portálů v severním, jižním a východním průčelí. Obdélný patrový nárožní domek, trojtraktový, krytý valbovou střechou s vikýřovými okénky, západní fasáda pětiosá, jižní tříosá, východní tříosá a severní dvouosá; fasády hladké, členěné římsami, okna rámována šambránami, v jižní fasádě kamenný pravoúhlý portálek, severní portál pozdně barokní, ostatní klasicistní.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Klášter hybernů (Q11863274)


 
 
 
Kategorie „Klášter hybernů (Prague) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
39840/1-1057
Pam. katalog
MIS
Nové Město náměstí Republiky 3/4, 1037/3, Hybernská 3/1, V celnici 1037/2, Praha 1
50°5′14,5″ s. š., 14°25′42,41″ v. d.
Bývalý klášter hybernů (irských františkánů). Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie s přilehlým klášterem irských františkánů, vystavěný v letech 1653–1659 C. Luragem, patřil mezi nejvýznamnější barokní chrámy Prahy. Po zrušení kláštera byl kostel přestavěn na celnici s empírovým průčelím a později na divadlo.
  • bývalý kostel, čp. 3 (náměstí Republiky 3/4, Hybernská 3/1, parc. 484/3). Po zrušení kláštera v roce 1774 byl kostel upraven na celní úřad. Po odstranění barokního štítu a horní části věže bylo průčelí ukončeno mohutnou římsou komponovanou jako dórské kladí. Vzniklo empírové průčelí (1813–1815) a do interieru byla vložena patra. Další přestavba v letech 1938–1949 změnila kostel na výstavní síň, která k tomuto účelu sloužila až do roku 1991. Na konci 90. let započala přestavba na muzikálové divadlo, přičemž byl ubourána zadní část kostela (2000). Kompletní přestavba pro potřeby divadla dokončena roku 2006.
  • klášter, čp. 1037 (náměstí Republiky 1037/3, V celnici 1037/2). Bývalá konventní budova (parc. 484/5) a budova bez čp. (parc. 484/6, při Hybernské ulici. Konventní budova sestává z trojkřídlé části, uzavírající s klášterním kostelem kvadraturu, a severního křídla, navazujícího na závěr kostela. Všechny klasicistní venkovní fasády trojkřídlé části mají shodnou úpravu, počet patnácti okenních os i výšku. Samostatné jižní křídlo za kostelem, vystavěné v místech někdejší zahrady, se obrací sedmnáctiosým hlavním průčelím do Hybernské, je obdobně komponované jako hlavní budova.
  • část pozemku dnešního nádvoří (část parcely 484/3) – dlážděná plocha

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Sweerts-Sporckův palác (Q10968782)


 
 
 
Kategorie „Swéerts-Sporck Palace “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40019/1-1169
Pam. katalog
MIS
Nové Město Hybernská 1034/5, 1036/3, V celnici 1034/6, Praha 1
50°5′11,62″ s. š., 14°26′14,56″ v. d.
Palác Sweerts-Sporckův. Z pozdně barokního paláce, vystavěného kolem roku 1790, přestavěného Ign. J. N. Palliardim v roce 1790, se zachovalo sedmiosé průčelí se vstupním portálem, vystupujícím balkonem a sochařskou výzdobou z dílny I. M. Platzera. Za barokním průčelím je ustoupená novostavba Josefa Gočára z roku 1923. Je součástí uliční fronty s významnými palácovými stavbami.
  • palác Hybernská 1036/3
  • palác Hybernská 1034/5, V celnici 1034/6

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Lannův palác (Q12032715)


 
 
 
Kategorie „Lanna Palace “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40013/1-1166
Pam. katalog
MIS
Nové Město Hybernská 1030/11, Havlíčkova 1030/1, Praha 1
50°5′14,38″ s. š., 14°25′56,37″ v. d.
Palác Lannův. Pro továrníka V. Lannu vypracoval roku 1859 J. Ripotta plán novostavby nárožního domu, jehož fasády byly v neogotickém (obloukovém) stylu upraveny podle plánů I. Ulmanna. Pozdějšími úpravami se měnila dispozice domu i vzhled parteru (zřízení podloubí). Rohový dvoupatrový dům s fasádami řešenými v obloukovém stylu s neogotickými detaily. Pozdější necitlivé úpravy uškodily i exteriéru, zejména zřízení podloubí (1958) a přístup do stanice metra (1992).

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

U Břehů, U tří stupňů (Q31831638)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40015/1-1167
Pam. katalog
MIS
Nové Město Hybernská 1032/9, Praha 1
50°5′11,62″ s. š., 14°26′14,56″ v. d.
Měšťanský dům U Břehů, U tří stupňů. Nájemní dům s prostou klasicistní fasádou vznikl jako novostavba v místě starších domů roku 1845 podle návrhu J. Branna. Nástavba 4. patra navržená ve 20. letech. 20. století. A. Dryákem nebyla realizována. Zachován gotický sklep a uměleckořemeslné detaily interierů. Čtyřpodlažní trojkřídlý dům s vnitřním dvorem.

Poznámka: Dříve uvedeno chybné čo. 5.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Lidový dům (Q12033494)


 
 
 
Kategorie „Lidový dům (Prague) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40017/1-1168
Pam. katalog
MIS
Nové Město Hybernská 1033/7, Praha 1
50°5′14,37″ s. š., 14°25′52,92″ v. d.
Původně Palác Losyů z Losinthalu, palác Kinských, Lidový dům. S omezením: bez přístavby biografu. Spojením gotických, renesančně přestavěných domů vznikla v letech 1651–1657 dispozice barokního paláce podle C. Luraga, s úpravou průčelí od F. Hagera po roce 1787. V roce 1907 jej zakoupila Čs. soc. dem. strana, v 50. letech upraven pro potřeby Muzea V. I. Lenina. Třípodlažní čtyřkřídlový palácový komplex uzavírá dvůr, zadní křídlo sloužilo jako spojovací galerie. Rozložité symetricky rozvržené průčelí s 24 osami. Nejpozoruhodnější je fasáda zadního uzavírajícího křídla, objevují se zde slepé arkády s bohatou štukovou výzdobou, která odpovídá starší barokní fázi (po 1650).

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

U zlaté studně (Q31831650)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40010/1-1164
Pam. katalog
MIS
Nové Město Havlíčkova 1026/6, Praha 1
50°5′20,59″ s. š., 14°25′57,48″ v. d.
Měšťanský dům U zlaté studně. Dům gotického jádra byl na přelomu 18. a 19. století upraven ve stylu pozdního baroku. Klasicistní přestavba na bytový dům s pavlačemi probíhala v letech 1814–1830. Při úpravách v 19. století byl dům zvýšen o 3. patro a pavlače zazděny. Zachována část uměleckořemeslného vybavení. Dům je třípatrový, řadový, čtyřkřídlý s osmiosým průčelím.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

U zeleného stromu (Q31831663)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40011/1-1165
Pam. katalog
MIS
Nové Město Havlíčkova 1029/3, Praha 1
50°5′16,02″ s. š., 14°25′56,47″ v. d.
Hotel (dům) U zeleného stromu. Je čtyřpodlažní (dvoupatrový?) čtyřkřídlý s raně historizujícím průčelím s náznakem maurského stylu (zejména ornamentální nadokenní oblouky) byl přestavěn z goticko-barokního domu v letech 1838 a 1845, kdy byl objekt zvýšen o 2. patro pro potřeby kavárny „U nádraží“ (zachovaná litinová konstrukce). Na průčelí je umístěna pamětní deska Karla Havlíčka. Kavárenský prostor zanikl v roce 1875, kdy byl celý dům změněn na hotel a restauraci. Při celkové rekonstrukci restaurace roku 1958 bylo přízemí domu změněno na průchod.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Buchalovský dům (Q31831675)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41421/1-2094
Pam. katalog
MIS
Nové Město Havlíčkova 1025/4, Na Florenci 1025/1, Praha 1
50°5′19,73″ s. š., 14°25′57,59″ v. d.
Měšťanský dům. Buchalovský dům. Dům stojí v místech čtyř středověkých domů. Do roku 1583 byl na nároží postaven patrně dosti výstavný renesanční dům. Z raně barokní přestavby se dochoval portál na uliční fasádě. V baroku byla na středověké sklepy postavena nová zástavba, kterou tvořil průjezdový dům se dvěma nestejně dlouhými křídly ve dvoře. Raně barokní dům byl přestavěn nejprve podle návrhu Fr. Peška roku 1841, poté dle Al. Bretschneidra roku 1845. Dvoupatrový nárožní dům s hlavní uliční devítiosou fasádou členěnou římsami. Ve středu asymetricky umístěného rizalitu je vsazen bosovaný kamenný portál. Dnešní dům je dvoupatrový nárožní se dvěma dvorními křídly. Pravé dvorní křídlo v rozsahu před prodloužením v roce 1845 a průčelní křídlo obíhají pavlače na kamenných konsolách. U pravého křídla přistavěna skladištní budova. Dnešní dům tvoří trojtraktový barokní dům průjezdového typu a dvoutraktové torzo bývalého čp. 1009.

Památkově chráněno od roku 1987.  

Desfourský palác (Q31831689)


 
 
 
Kategorie „Desfours Palace, Prague “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41334/1-2039
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na Florenci 1023/21, Praha 1
50°5′19,61″ s. š., 14°26′10,79″ v. d.
Desfourský palác. Rozestavěný třípatrový dům v Teissingerově zahradě dokončil pro hraběte Desfours-Walderode stavitel Jos. Karner v letech 1845–1847. Na nákladné vnitřní výzdobě nárožního paláce se pak podíleli malíř K. Nacovský a štukatér F. Pischelt. Trojpatrový řadový nárožní dům s dvěma patry klenutých sklepů, krytý sedlovou střechou.

Památkově chráněno od roku 1980.  

Masarykovo nádraží editovat

Základní sídelní jednotka Masarykovo nádraží zahrnuje hlavní část Masarykova nádraží západně od magistrály. Další části nádraží leží mimo jiné v novoměstských základních sídelních jednotkách Autobusové nádraží Florenc A (Praha 1) a B (Praha 8).

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Masarykovo nádraží (Q1453777)


 
 
 
Kategorie „Praha Masarykovo nádraží “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41343/1-2047
Pam. katalog
MIS
Nové Město Hybernská 2086/15, Hybernská 1014/13, Havlíčkova 1014/2, Na Florenci, Husitská
50°5′16,43″ s. š., 14°25′58,21″ v. d.
Železniční stanice Masarykovo nádraží. Nejstarší parostrojní nádraží v Praze, resp. v Čechách, vzniklo jako konečná stanice Olomoucko-pražské dráhy a Pražsko-drážďanské dráhy. Klasicistní areál vznikl na vykoupených pozemcích při hradbách v letech 1843–1845. Autorem projektu odjezdových a příjezdových hal a budov je ing. Antonín Jüngling. Z původních prostor zachován například císařský salónek v levém křídle. Vnější provozní část dnešního depa vyrostla za hradbami na pozemcích Krehnova sadu.
  • budovy vnitřního nádraží (č. p. 1014, 2086 a pošta, pp. 2535, 2534/1, 2534/2)
  • budova vozového depa (parcela 2547),
  • budova dílen s administrativním křídlem (parcela 1548 či 2548);
  • posuvna III (přesuvna) v rozsahu 1. D až 7. D koleje (parcely 2537/1 a 2537/115),

bez administrativní budovy v depu kolejových vozidel pp. 2552
Poznámka: O objekty v depu památková ochrana pravděpodobně rozšířena k 21. srpnu 2000.
Památkově chráněno od roku 1982.  

Související články editovat

Reference editovat

  1. Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
  2. Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy: operativní příruční seznam. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 108. 

Externí odkazy editovat