Banka československých legií

banka v Československu

Banka československých legií (též Legiobanka) byl bankovní dům působící na území Československa v letech 1919 až 1955.[1] Sídlila v unikátní rondokubistické budově architekta Josefa Gočára v Praze, Na Poříčí 1046/24.

Banka československých legií
Bankovní hala
Bankovní hala
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 1919
Datum zániku 1955
Adresa sídla Na poříčí, Praha, Česko (Palác Archa)
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnosti finanční služba
Identifikátory
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Banka československých legií
Budova banky československých legií v Praze Na Poříčí od Josefa Gočára, dnes ČSOB
Budova banky československých legií v Praze Na Poříčí od Josefa Gočára, dnes ČSOB
Výstavba 1919
Poloha
Adresa ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Další informace
Kód památky 40024/1-1173 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova LegiobankyEditovat

 
Nový a starý palác Archa

Budova banky československých legií, či prostě jen Legiobanka, je jedinečná svou architekturou, nazývanou také „styl Legiobanky“. Byla navržena architektem Josefem Gočárem a vystavěna v letech 1921–1923 ve slohu rondokubismu. Budova nazývaná běžně Legiobanka byla v letech 1991–1994 rekonstruována a v současné době je známa pod názvem Palác Archa a s jeho novější částí tvoří jeden blok. Je chráněna jako kulturní památka.

BankaEditovat

 
Banka

Banka československých legií vznikla na podzim roku 1919ruském Irkutsku rozhodnutím velení československých legií založit finanční a hospodářské centrum legií. Za předchůdce banky lze považovat starší Vojenskou spořitelnu, která vznikla rovněž v Rusku.

Za první republiky byla banka známa pak především jako Legiobanka. Tehdy patřila mezi střední vrstvu československých bank. V období protektorátu bylo v roce 1940 nařízeno okupačními úřady změnit název na Českomoravská banka v Praze. Název nepřipomínající legionáře totiž Němcům vyhovoval lépe. Po roce 1943 měla pak být banka spojena s ústavem Kreditanstalt der Deutschen. Na konci války roku 1945 z tohoto plánu sešlo a banka byla přejmenována na ústav Legiobanka, akciová společnost, avšak již v říjnu téhož roku byla banka znárodněna a po komunistickém převratu o tři roky později v rámci slučování československých peněžních ústavů sloučena se Zemědělskou bankou a později se Živnostenskou bankou v Praze. Za přímého nástupce banky lze tak dnes považovat UniCredit Bank ČR (dříve Živnostenská banka).

Pensijní spolekEditovat

V Praze existoval také Pensijní spolek zaměstnanců Legiobanky, podle vyhlášky ze dne 20. listopadu 1946 byl na seznamu třiceti soukromých pojišťoven, které byly vyjmuté z dekretu o jejich znárodnění.

Pobočky a zaměstnanciEditovat

  • dozorčí rada – jejím členem byl před druhou světovou válkou také spisovatel Josef Kudela
  • Bratislava – v roce 1925 zde jako účetní úředník pracoval např. Ján Oliva
  • Brno – budova Legiobanky byla v Běhounské ulici, na konci druhé světové války se stala sídlem KV KSČ Brno
  • Liberec – v letech 1945–1947 zde jako úředník a později zástupce ředitele pracoval spisovatel Karel Fabián
  • Praha – budova Legiobanky byla vystavěna v letech 1921–23, je kulturní památkou, po rekonstrukci v letech 1991–94 nese areál název Palác Archa

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ČNB. Banka československých legií (Legiobanka) v Praze [online]. ČNB.cz, 2003 [cit. 2010-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-30. 

Externí odkazyEditovat