Banka československých legií

banka v Československu

Banka československých legií (též Legiobanka) byl bankovní dům působící na území Československa v letech 1919 až 1955.[1] Sídlila v unikátní rondokubistické budově architekta Josefa Gočára v Praze, Na Poříčí 1046/24.

Banka československých legií
Bankovní hala
Bankovní hala
Základní údaje
Datum založení 1919
Datum zániku 1955
Adresa sídla Na poříčí, Praha, Česko (Palác Archa)
Souřadnice sídla
Identifikátory
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Banka československých legií
Budova banky československých legií v Praze Na Poříčí od Josefa Gočára, dnes ČSOB
Budova banky československých legií v Praze Na Poříčí od Josefa Gočára, dnes ČSOB
Výstavba 1919
Poloha
Adresa ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Další informace
Kód památky 40024/1-1173 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova LegiobankyEditovat

 
Nový a starý palác Archa

Budova banky československých legií, či prostě jen Legiobanka, je jedinečná svou architekturou, nazývanou také „styl Legiobanky“. Byla navržena architektem Josefem Gočárem a vystavěna v letech 1921–1923 ve slohu rondokubismu. Budova nazývaná běžně Legiobanka byla v letech 1991–1994 rekonstruována a v současné době je známa pod názvem Palác Archa a s jeho novější částí tvoří jeden blok. Je chráněna jako kulturní památka.

BankaEditovat

 
Banka

Banka československých legií vznikla na podzim roku 1919ruském Irkutsku rozhodnutím velení československých legií založit finanční a hospodářské centrum legií. Za předchůdce banky lze považovat starší Vojenskou spořitelnu, která vznikla rovněž v Rusku.

Za první republiky byla banka známa pak především jako Legiobanka. Tehdy patřila mezi střední vrstvu československých bank. V období protektorátu bylo v roce 1940 nařízeno okupačními úřady změnit název na Českomoravská banka v Praze. Název nepřipomínající legionáře totiž Němcům vyhovoval lépe. Po roce 1943 měla pak být banka spojena s ústavem Kreditanstalt der Deutschen. Na konci války roku 1945 z tohoto plánu sešlo a banka byla přejmenována na ústav Legiobanka, akciová společnost, avšak již v říjnu téhož roku byla banka znárodněna a po komunistickém převratu o tři roky později v rámci slučování československých peněžních ústavů sloučena se Zemědělskou bankou a později se Živnostenskou bankou v Praze. Za přímého nástupce banky lze tak dnes považovat UniCredit Bank ČR (dříve Živnostenská banka).

Pensijní spolekEditovat

V Praze existoval také Pensijní spolek zaměstnanců Legiobanky, podle vyhlášky ze dne 20. listopadu 1946 byl na seznamu třiceti soukromých pojišťoven, které byly vyjmuté z dekretu o jejich znárodnění.

Pobočky a zaměstnanciEditovat

  • dozorčí rada – jejím členem byl před druhou světovou válkou také spisovatel Josef Kudela
  • Bratislava – v roce 1925 zde jako účetní úředník pracoval např. Ján Oliva
  • Brno – budova Legiobanky byla v Běhounské ulici, na konci druhé světové války se stala sídlem KV KSČ Brno
  • Liberec – v letech 1945–1947 zde jako úředník a později zástupce ředitele pracoval spisovatel Karel Fabián
  • Praha – budova Legiobanky byla vystavěna v letech 1921–23, je kulturní památkou, po rekonstrukci v letech 1991–94 nese areál název Palác Archa

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ČNB. Banka československých legií (Legiobanka) v Praze [online]. ČNB.cz, 2003 [cit. 2010-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-30. 

Externí odkazyEditovat