Otevřít hlavní menu

Seznam bitev českých dějin za druhé světové války

seznam na projektech Wikimedia
Českoslovenští tankisté v Belgii

Seznam bitev českých dějin za druhé světové války obsahuje výčet vojenských střetnutí, jež se odehrály mezi 1. září 1939 a 12. květnem 1945 buď na území nynější České republiky, nebo probíhaly za výrazné účasti českých, potažmo československých, vojenských kontingentů v jiných světových lokalitách.

Obsah

SeznamEditovat

Střetnutí Datum Souřadnice Poznámka
Bitva o Francii 10. květen22. červen 1940 Německý útok na Francii, jenž skončil zdrcující porážkou spojenců. Francie byla rozdělena na dvě části; Vichistickou a okupovanou. Obrany Francie se účastnily i československé jednotky.[1]
Střetnutí u Coulommiers 13. červen 1940 48°48′41″ s. š., 3°5′11″ v. d. 1. československý pluk se účastnil bojů proti německé armádě na předmostí řeky Grand Morin, zhruba 40 km od Paříže.[2]
Střetnutí u La Ferté sous Jouarre 13. červen 1940 48°57′3″ s. š., 3°7′50″ v. d. 2. československý pluk se v součinnosti s francouzskými jednotkami účastnil bojů proti německé armádě. Úkolem vojáků bylo bránit přechody přes řeku Marnu mezi řekou ľOurcq a městem La Forté sous Jouarre.[3]
Bitva o Británii 10. červenec31. říjen 1940 Československé perutě v RAF se účastnily největší letecké bitvy v dějinách.[4]
Obléhání Tobrúku 21. říjen 19417. duben 1942 32°4′ s. š., 23°57′ v. d. Obrany libyjského přístavu Tobruk se účastnil i čs. prapor pod vedením podplukovníka Klapálka. Měl významný podíl na udržení města v rukou spojenců.[5]
Operace Crusader 18. listopad - 30. prosinec 1941 32°4′ s. š., 23°57′ v. d. Vojenská operace, která vyprostila z obklíčení obležený Tobrúk.[6]
Operace Exporter 8. červen6. listopad 1941 Britské velení, které nemohlo riskovat, že se Němci uchytí v Sýrii a Libanonu, zahájilo bojové akce proti vichistům v Levantě. Operace se účastnil i 11. československý pěší prapor.[7]
Boje v kostele sv. Cyrila a Metoděje 18. červen 1942 50°4′33″ s. š., 14°24′1″ v. d. Skupina sedmi českých parašutistů se po zdařilém atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha bránila po dobu sedmi hodin přesile Němců v budově pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Praze. V průběhu boje všech sedm Čechů zahynulo.[8]
Bitva o Atlantik 3. září 1939 – 8. květen 1945 Součástí britské Coastal command byla od 22. května 1942 do května 1945 i 311. čs. bombardovací peruť, která mimo jiné zničila pět německých ponorek a potopila lamač blokády, plující z Japonska s nákladem kaučuku.[9]
Bitva u Sokolova 8.9. březen 1943 49°43′ s. š., 36°11′45″ v. d. První bojové vystoupení 1. čs. samostatného praporu v SSSR.[10]
Bitva o Kyjev 3. listopad6. listopad 1943 50°27′5″ s. š., 30°30′46″ v. d. Do bojů při osvobození Kyjeva v rámci ofenzívy sovětských vojsk zvané bitva o Dněpr, významně zasáhla 1. československá samostatná brigáda v SSSR.[11]
Osvobození Ovruče 17. listopad 1943 51°19′18″ s. š., 28°48′2″ v. d. Město Ovruč bylo osvobozeno československými a sovětskými partyzány. V boji padl slavný československý partyzán Ján Nálepka.[12]
Žytomyrsko-berdyčevská operace 24. prosinec 1943 – 14. leden 1944 49°47′ s. š., 30°7′ v. d. Součástí operace byl útok československé brigády na Bílou Cerkev (1. a 2. leden 1944).[13]
Korsuň-ševčenkovská operace 17. leden17. únor 1944 49°5′35″ s. š., 30°2′42″ v. d. Úspěšné boje 1. čs. samostatné brigády při pokusech německých vojsk prorazit v úseku Ostrožan obklíčení v tzv. Čerkaském kotli.[14]
Letecká bitva nad Krušnohořím
Letecká bitva nad Kovářskou
11. září 1944 50°26′22″ s. š., 13°3′7″ v. d. Spojenecká letadla 100. bombardovací skupiny, 3. bombardovací divize se střetly se 70 německými stíhacími letadly typu Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf FW 190. V největší letecké bitvě nad Českou republikou bylo sestřeleno na padesát strojů, přičemž Němci utrpěli zhruba padesátiprocentní ztráty.[15]
Karpatsko-dukelská operace 8. září28. říjen 1944 49°33′28″ s. š., 21°40′58″ v. d. Po těžkých v okolí dukelského průsmyku vstoupili českoslovenští a ruští vojáci na území okupovaného Československa.[16]
Bělehradská operace 14. září24. listopad 1944 Osvobození Jugoslávie se společně s domácími partyzány účastnila i československá partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova.[17]
Operace Tetřev 16-22. listopad 1944 Operace německých jednotek namířená proti partyzánské brigádě Jana Žižky z Trocnova. Akce nebyla úspěšná a taky byla po šesti dnech ukončena.
Obléhání Dunkerque 7. říjen9. květen 1945 51°2′29″ s. š., 2°22′31″ v. d. Francouzské přístavní město blokovala čs. obrněná brigáda spolu se spojeneckými jednotkami až do konce 2. světové války.[18]
Boj u hájenky Zlatý jelen 6. únor 1945 49°5′29″ s. š., 16°58′50″ v. d. Střet partyzánské skupiny Olga s příslušníky Jagdkommanda a protektorátními četníky. Boj skončil ústupem partyzánů.[19]
Západokarpatská operace 12. leden14. únor 1945 Strategický útok sovětských, československých a rumunských vojsk v jižním Polsku a na východním Slovensku.[20]
Bitva u Jasla 15. leden 1945 49°45′1″ s. š., 21°28′37″ v. d. Největší a nejúspěšnější bojové vystoupení československého dělostřelectva.[20]
Boje o Liptovský Mikuláš 3.4. duben 1945 49°4′51″ s. š., 19°37′26″ v. d. Série bojů o Liptovský Mikuláš, který byl poprvé osvobozen 3. března. O osm dní později byli sovětští a čs. vojáci z města německými a maďarskými vojáky vytlačeni. Teprve následující útok, jehož počátek byl naplánován 30. března, Němci město, z důvodu hrozícího obklíčení, vyklidili (4. dubna).[21]
Boj Na Dlouhé 26.27. březen 1945 49°46′15″ s. š., 15°32′7″ v. d. Německý útok na štáb partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Boj skončil smrtí všech sedmi příslušníků štábu, kteří se Na Dlouhé nacházeli.[22]
Ostravsko-opavská operace 10. březen5. květen 1945 Operace sovětských a československých jednotek, která skončila dobytím Ostravy a průnikem na severní Moravu.[23]
Bratislavsko-brněnská operace 25.5. květen 1945 Operace sovětských a rumunských vojsk, při které došlo k tvrdým bojům na jihovýchodní Moravě. 26. dubna bylo osvobozeno Brno a boje pokračovaly na mnoha místech Moravy až do 5. května.[24]
Přerovské povstání 1. květen 1945 49°27′22″ s. š., 17°27′2″ v. d. Porážka přerovských občanů, kteří spolu s místními partyzány povstali proti německým okupačním jednotkám.[25]
Kladenské povstání 4. – 5. květen 1945 50°8′59″ s. š., 14°6′7″ v. d. Obyvatelé Kladna zahájili boj s německými okupačními jednotkami, které byly nuceny z města ustoupit.[26]
Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou 7. květen 1945 Američtí vojáci osvobodili západní část Čech včetně vzbouřené Plzně.[27]
Pražské povstání 5. – 8. květen 1945 50°5′33″ s. š., 14°24′1″ v. d. Obyvatelé Prahy povstali proti německým okupačním jednotkám a za pomoci jednotek ROA a Rudé armády osvobodili Prahu.[28]
Bitva o Břest 7. květen 1945 49°21′7″ s. š., 17°26′25″ v. d. Poslední velký střet 1. československého armádního sboru s německými okupačními jednotkami.[29]
Boj o Český rozhlas 5. květen 1945 50°4′43″ s. š., 14°26′4″ v. d. Povstalci ubránili budovu Českého rozhlasu v Praze do příchodu Rudé armády.[30]
Bitva u Slivice 11. – 12. květen 1945 49°38′44″ s. š., 14°2′ v. d. Poslední větší bitva na českém území během druhé světové války. Německé jednotky se střetly s českými povstalci, rudou armádou a zčásti také s americkými jednotkami. Do zajetí padlo 6000 Němců.[31]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny Československa IV. díl. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1988. S. 89 – 101. [Dále jen: Vojenské dějiny Československa IV. díl]. 
  2. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 89.
  3. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 92 a 93.
  4. HURT, Zdeněk. Češi a Slováci v RAF za druhé světové války. Brno: Computer Press, 2005. 96 s. ISBN 80-251-0803-1. 
  5. EMMERT, František. Češi u Tobruku. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7021-926-3. 
  6. HRBEK, Jaroslav; SMETANA, Vít a kol. Draze zaplacená svoboda. 1. vyd. Praha: Alpress, 2009. ISBN 978-80-7185-975-8. S. 117. 
  7. LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2007. ISBN 978-80-7362-470-5. S. 258 a 259. [Dále jen: Lenková, Pavlík]. 
  8. EMMERT, František. Atentát na Heydricha. 1. vyd. Praha: B4U Publishing, 2008. 96 s. ISBN 978-80-87222-00-3. 
  9. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 212.
  10. FIDLER, Jiří. Sokolovo 1943 - Malý encyklopedický slovník. Praha: Naše vojsko, 2004. 118 s. ISBN 80-206-0716-1. 
  11. ČORNEJ, Petr; BĚLINA, Pavel. Slavné bitvy naší historie. 1. vyd. Praha: Marsyas, 1993. ISBN 80-901606-1-1. S. 254 – 257. [Dále jen: Čornej, Bělina]. 
  12. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 412.
  13. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 353 – 358.
  14. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 361 a 362.
  15. ZDIARSKÝ, Jan. Černé pondělí nad Krušnohořím. 5. vyd. Kovářská: Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944, 2005. 48 s. ISBN 80-903030-0-5. 
  16. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 556 – 578.
  17. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 413 – 415.
  18. Lenková, Pavlík, s. 272 – 275.
  19. Stará hájenka pomohla partyzánům [online]. Vyškovský deník, 2010-02-17 [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 
  20. a b Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 654 – 656.
  21. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 659 – 673.
  22. Vojenské dějiny Československa IV. díl, s. 601.
  23. Ostravsko-opavská operace 1945 v paměti českých veteránů. 1. vyd. Ostrava: Montanex a.s., 2010. 160 s. ISBN 978-80-7225-317-3. 
  24. JAMNICKÝ, Branislav. Osvobození Moravy. 1. vyd. Brno a Ostrava: Krajské nakladatelství Brno a Ostrava, 1964. 130 s. 
  25. Přerovské povstání 1. 5. 1945 [online]. Válka.cz, 2005-04-19 [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  26. Konec války v Kladně [online]. Kladno minulé, 2008-05-04 [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  27. FOUD, Karel; JÍŠA, Ivan; ROLLINGER, Ivan. 500 hodin k vítězství / 500 hours to victory. 1. vyd. Plzeň: Svět křídel, 2011. 28 s. ISBN 978-80-86808-91-8. 
  28. STRÖBINGER, Rudolf. Poker o Prahu - Posledních 100 dní protektorátu. Praha: Votobia, 1988. 376 s. 
  29. Bitva o Břest [online]. Fronta.cz, 2008-05-14 [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  30. DISMAN, Miloslav. Československý rozhlas v boji. 1. vyd. Praha: Československý rozhlas, 1946. 35 s. 
  31. Bitva u obce Slivice 11. - 12. května 1945 [online]. Signály.cz, 2011-04-24 [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny Československa IV. díl. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1988. 798 s. 

Související článkyEditovat