Žytomyrsko-berdyčevská operace

Žytomyrsko-berdyčevská operace, uváděna též jako Žitomirsko-berdičevská operace (dle ruských názvů ukrajinských měst) (24. prosince 194314. ledna 1944) byla vojenská operace 1. ukrajinského frontu za druhé světové války na přelomu let 1943 a 1944. V této bitvě a následné Korsuň-ševčenkovské operaci osvobodila Rudá armáda od německých okupantů velkou část pravobřežní Ukrajiny. V průběhu operace odrazila 1. a 4. tanková armáda německá vojska, pokoušející se v předcházejících týdnech protiofenzívou zahnat sovětské útvary zpět za Dněpr, a dobyla města Radomyšl, Novohrad-Volynskyj, Žytomyr, Berdyčiv a Bílou Cerkev.

Žytomyrsko-berdyčevská operace
konflikt: Dněpersko-karpatská operace, Východní fronta
Tanky T-34 před útokem
Tanky T-34 před útokem

Trvání24. prosince 194314. ledna 1944
MístoPravobřežní Ukrajina, Sovětský svaz
Souřadnice
VýsledekSovětské vítězství
Strany
Německá říše Třetí říše Sovětský svaz SSSR
Velitelé
Německá říše Erich von Manstein Sovětský svaz Nikolaj Vatutin
Síla
574 000 mužů
1200 tanků a samohybných děl
500 letadel
830 000 mužů
1125 tanků a samohybných děl
529 letadel
Ztráty
neznámé cca 23 000 mrtvých
76 000 zraněných
přes 700 tanků

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Účast československých vojáků editovat

 
Německá obraněná skupina konzultuje pozice
 
Dobytí pravobřežní Ukrajiny zima 1943-jaro 1944

Po bitvě o Kyjev, kde se vyznamenala 1. československá samostatná brigáda pod vedením Ludvíka Svobody, došlo k dalšímu útoku na pravém břehu řeky Dněpr, do kterého se zapojili i čs. vojáci jako záloha 38. sovětské armády. Spolu se sovětskými vojáky se zapojili do bojů u Vasilkova a Čerchaňova, kde způsobili nepříteli značné ztráty. Na konci listopadu však provedli Němci protiútok a jednotka přešla do obrany. 14. listopadu byla dočasně stažena z fronty a ubytována v kasárnách v Kyjevě. Po odpočinku byla nasazena do Žytomyrsko-berdyčevské operace, kde se měla podílet na bojích na jižním křídle. Dne 30. prosince v ranních hodinách zahájily čs. jednotky útok na vesnici Rudu, kterou se předtím pokoušely dvakrát neúspěšně dobýt prapory 78. střeleckého pluku Rudé armády. Českoslovenští samopalnící v bílých maskovacích oděvech pronikli do týlu jednotek Waffen SS, jejichž jednotky tuto vesnici bránily. Z nenadálého útoku vznikla v řadách Němců panika, čímž byla otevřena cesta postupujícím rojnicím 1. praporu. Do nezáviděníhodné situace se však dostala tanková skupina, která se ocitla v léčce a byla obklíčena. Ze sevření se však vymanila za pomoci samopalníků, což odnesla ztrátou 2 tanků a 25 mužů. V 16 hodin byla ves Ruda osvobozena a čs. vojáci po krátké přestávce pokračovali k pochodu na Bílou Cerkev. Překážkou se stala řeka Ross, kde museli čs. ženisté postavit provizorní most. Útok na Bílou Cerekev byl zahájen v 31. prosince 1943 ve 14 hodin, avšak kvůli absenci vlastního dělostřelectva musel být zastaven. Tvrdé boje o přístup k městu však pokračovaly následující den a trvaly do 3. ledna 1944. O den později byla Bílá Cerekev osvobozena.

Při bojích v Žytomyrsko-berdyčevské operaci ztratila československá brigáda 411 lidí (66 padlých, 270 raněných a 75 nezvěstných), 4 tanky, 3 obrněné automobily, 4 protitankové kanóny, 1 houfnici, 1 velkorážní kulomet a několik lehkých zbraní. Mnohem větší ztráty však způsobila nepříteli, který měl 1050 padlých, zničeno či ukořistěno bylo 5 samohybných děl, 17 tanků, 3 letadla, 4 baterie lehkého dělostřelectva, 150mm dělo, 1 minometná baterie, 52 lehkých a 63 těžkých kulometů, 67 aut a 95 koní.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1989

Související články editovat

Externí odkazy editovat