Sergej Nilus
Sergej Nilus (rusky Серге́й Алекса́ндрович Ни́лус, Sergej Aleksandrovič Nilus; 25. srpnajul./ 6. září 1862greg. – 14. ledna 1929 Krutěc, Vladimirská oblast) byl ruský spisovatel náboženských textů a vystudovaný právník, který se považoval za mystika.
| Sergej Nilus | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 25. srpnajul./ 6. září 1862greg. Moskva |
| Úmrtí | 14. ledna 1929 (ve věku 66 let) Krutěc |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Vladimirská oblast |
| Povolání | spisovatel a právník |
| Alma mater | Lomonosovova univerzita |
| Politická příslušnost | Ruské shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 1905 publikoval první úplnou verzi falza Protokoly sionských mudrců a to ve formě závěrečné kapitoly knihy Velké v malém aneb Antikrist jako nastávající politická možnost, o příchodu antikrista. Zkrácená podoba protokolů byla vydaná již v srpnu a září 1903 v Kruševanových novinách Znamja (Знамя).
Jeho bratrem byl ruský malíř, umělecký kritik a spisovatel Pjotr Nilus (1869–1943).
Život editovat
Narodil se roku 1862 v Moskvě do málo nábožensky založené rodiny Alexandra Petroviče Niluse, jehož předci přišli do Ruska ze Švýcarska. Nilus byl vlastníkem půdy v orelské gubernii, kam v dětském věku Sergej Nilus jezdil na letní prázdniny. V letech 1873–1882 studoval moskevské gymnázium, po jehož ukončení nastoupil na Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity. Právo na vysoké škole absolvoval v roce 1886. Následně působil jako smírčí soudce v Zakavkazsku. Odtud se přestěhoval do západofrancouzského Biarritzu, kde žil s partnerkou Nataljou Chomarovskou až do vyčerpání majetku a rozchodu dvojice.
Po pádu z koně se rozhodl splnit slib z dětství a navštívit Trojicko-sergijevskou lávru. Příklon k ruskému pravoslaví dokonalo setkání s biskupem Janem Kronštadtským, jemuž přičítal své uzdravení z krční infekce.
Mezi lety 1901–1902 vydal knihu Velké v malém aneb Antikrist jako nastávající politická možnost. Reedice z roku 1905 obsahovala dvanáctou kapitolu v podobě Protokolů sionských mudrců (česky vydáno jako Protokoly ze shromáždění sionských mudrců, 1926). Tajné vyšetřování z nařízení ruského premiéra Pjotra Stolypina odhalilo, že se Protokoly poprvé objevily v pařížských antisemitských kruzích v období 1897–1898.
V roce 1906 se Nilus oženil s Jelenou Alexandrovnou Ozerovou, dvorní dámou carevny Alexandry Fjdorovny. Následují rok se přestěhoval do kláštera Optina Pustyň, kde prožil pět let. Publikoval zde několik knih duchovní tematiky, včetně Rozhovoru sv. Serafima s Motovilovem, stále čteného ortodoxního textu.
Zemřel roku 1929 na infarkt myokardu ve vesnici Krutěc, ležící ve Vladimirské oblasti.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergei Nilus na anglické Wikipedii.
Literatura editovat
- Michael Baigent, Richard Leigh, Henry Lincoln: The Holy Blood and the Holy Grail (London: Jonathan Cape, 1982). ISBN 951-9107-41-X
- Michael Hagemeister: „Vladimir Solov’ev and Sergej Nilus: Apocalypticism and Judeophobia“ in Reconciler and Polemicist (eds.) Wil van den Bercken, Manon de Courten, Evert van der Zweerde, and Vladimir Solov’ev (Leuven: Peeters, 2000), ss. 287–296. ISBN 90-429-0959-5
- Michael Hagemeister: „Sergei Nilus“ in Antisemitism. A Historical Encyclopedia of Prejudice and Persecution vol. 2, ss. 508–510, ed. Richard E. Levy (Santa Barbara, CA.: ABC-Clio, 2005). ISBN 1-85109-439-3
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Nilus na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sergej Nilus
- Alexandre du Chayla: Nilus a Protokoly na Grande Lodge British Columbia and Yukon (anglicky)
