Sergej Nilus

ruský spisovatel, mystik a právník

Sergej Nilus (rusky Серге́й Алекса́ндрович Ни́лус, Sergej Aleksandrovič Nilus; 25. srpnajul./ 6. září 1862greg. – 14. ledna 1929 Krutěc, Vladimirská oblast) byl ruský spisovatel náboženských textů a vystudovaný právník, který se považoval za mystika.

Sergej Nilus
Narození25. srpnajul./ 6. září 1862greg.
Moskva
Úmrtí14. ledna 1929 (ve věku 66 let)
Krutěc
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníVladimirská oblast
Povoláníspisovatel, právník, padělatel a vydavatel
Alma mater3. Moskevské gymnázium (1877–1882)
Lomonosovova univerzita (1882–1886)
Významná dílaProtokoly sionských mudrců
Politická příslušnostRuské shromáždění
Manžel(ka)Elena Alexandrovna Ozerova (od 1906)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1905 publikoval první úplnou verzi falza Protokoly sionských mudrců a to ve formě závěrečné kapitoly knihy Velké v malém aneb Antikrist jako nastávající politická možnost, o příchodu antikrista. Zkrácená podoba protokolů byla vydaná již v srpnu a září 1903 v Kruševanových novinách Znamja (Знамя).

Jeho bratrem byl ruský malíř, umělecký kritik a spisovatel Pjotr Nilus (1869–1943).

Narodil se roku 1862 v Moskvě do málo nábožensky založené rodiny Alexandra Petroviče Niluse, jehož předci přišli do Ruska ze Švýcarska. Nilus byl vlastníkem půdy v orelské gubernii, kam v dětském věku Sergej Nilus jezdil na letní prázdniny. V letech 1873–1882 studoval moskevské gymnázium, po jehož ukončení nastoupil na Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity. Právo na vysoké škole absolvoval v roce 1886. Následně působil jako smírčí soudce v Zakavkazsku. Odtud se přestěhoval do západofrancouzského Biarritzu, kde žil s partnerkou Nataljou Chomarovskou až do vyčerpání majetku a rozchodu dvojice.

Po pádu z koně se rozhodl splnit slib z dětství a navštívit Trojicko-sergijevskou lávru. Příklon k ruskému pravoslaví dokonalo setkání s biskupem Janem Kronštadtským, jemuž přičítal své uzdravení z krční infekce.

Mezi lety 1901–1902 vydal knihu Velké v malém aneb Antikrist jako nastávající politická možnost. Reedice z roku 1905 obsahovala dvanáctou kapitolu v podobě Protokolů sionských mudrců (česky vydáno jako Protokoly ze shromáždění sionských mudrců, 1926). Tajné vyšetřování z nařízení ruského premiéra Pjotra Stolypina odhalilo, že se Protokoly poprvé objevily v pařížských antisemitských kruzích v období 1897–1898.

V roce 1906 se Nilus oženil s Jelenou Alexandrovnou Ozerovou, dvorní dámou carevny Alexandry Fjdorovny. Následují rok se přestěhoval do kláštera Optina Pustyň, kde prožil pět let. Publikoval zde několik knih duchovní tematiky, včetně Rozhovoru sv. Serafima s Motovilovem, stále čteného ortodoxního textu.

Zemřel roku 1929 na infarkt myokardu ve vesnici Krutěc, ležící ve Vladimirské oblasti.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergei Nilus na anglické Wikipedii.

Literatura

editovat
  • Michael Baigent, Richard Leigh, Henry Lincoln: The Holy Blood and the Holy Grail (London: Jonathan Cape, 1982). ISBN 951-9107-41-X
  • Michael Hagemeister: „Vladimir Solov’ev and Sergej Nilus: Apocalypticism and Judeophobia“ in Reconciler and Polemicist (eds.) Wil van den Bercken, Manon de Courten, Evert van der Zweerde, and Vladimir Solov’ev (Leuven: Peeters, 2000), ss. 287–296. ISBN 90-429-0959-5
  • Michael Hagemeister: „Sergei Nilus“ in Antisemitism. A Historical Encyclopedia of Prejudice and Persecution vol. 2, ss. 508–510, ed. Richard E. Levy (Santa Barbara, CA.: ABC-Clio, 2005). ISBN 1-85109-439-3

Externí odkazy

editovat