Sexton
25liberní samohybné dělo Sexton (anglicky 25pdr SP, tracked, Sexton (Kostelník)), které bylo navrženo kanadskou armádou, se během druhé světové války stalo standardní výzbrojí britské armády.
Historie editovat
Samohybné dělo Sexton bylo postavené na podvozku (včetně motoru, převodovky atd.) tanku Ram. Korba byla velmi podobná jako u amerického samohybného děla M7. Přední pancíř korby byl 50 mm silný a boční pancíř 37 mm. Bylo vyzbrojeno 25liberní houfnicí (ráže 87,6 mm). Ve vozidle byly k dispozici dva kulomety Bren, které nebyly lafetované. Sexton byl dlouhý přes 6 metrů a vážil téměř 23 tun a měl šestičlennou posádku. Byl schopný vyvinout maximální rychlost 42 km/h. Vyráběl se v letech 1943–1945 a vyrobilo se 2122 kusů:
- 1943 – 424 ks
- 1944 – 1236 ks
- 1945 – 462 ks
Sextony byly používané Kanadou, Británií, Jižní Afrikou, Polskem a Portugalskem. Typy tohoto vozidla byly Sexton I, Sexton II a Sexton GPO. Britové používali Sextony jako podpůrné stroje (ostatně jako všechna samohybná děla). Měly za úkol pomoci tankům v přední linii tím, že jim poskytovaly dělostřeleckou podporu nepřímou palbou. Tyto stroje se za ideálních předpokladů neměly přímo potkávat s nepřátelskými tanky a jednotkami, nebyly na to ani konstruovány. Sextony byly otevřené (neměly střechu) a tudíž téměř každý přímý kontakt s nepřítelem končil pro Sextony fatálně.
Literatura editovat
Tanky a bojová vozidla 2. světové války, Leland Ness, Praha 4, 2008 ISBN 978-80-206-0954-0
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sexton na Wikimedia Commons
