São Paulo FC

brazilský fotbalový klub

São Paulo Futebol Clube (zkratkou SPFC) je brazilský fotbalový klub z města São Paulo. Pravidelně se účastní nejvyšší brazilské národní fotbalové soutěže, Campeonato Brasileiro Série A, z níž nikdy nesestoupilo.[pozn. 1] Jeho rivaly jsou Corinthians, Palmeiras a Santos.

São Paulo FC
Logo klubu
Logo klubu
NázevSão Paulo Futebol Clube
PřezdívkaO Tricolor (Trikolóra)[1]
O Clube da Fé
ZeměBrazílieBrazílie Brazílie
MěstoBrazílie São Paulo
Založen26. ledna 1930
(São Paulo da Floresta)
[2]
16. prosince 1935
(São Paulo FC)
[2]
Barvyčervená, černá a bílá – [2]
Domácí dres
Venkovní dres
SoutěžCampeonato Brasileiro Série A
2020
2021
4. (Campeonato Brasileiro Série A)
1. (Campeonato Paulista)
StadionEstádio do Morumbi
Souřadnice
Kapacita67 428[3]
Vedení
PrezidentJulio Casares
Trenérpost uprázdněn
Oficiální webová stránka
Údaje v infoboxu aktuální k 3. 8. 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klub byl založen v roce 1930, hraje na stadiónu Estádio Cícero Pompeu de Toledo – známém jako Estádio do Morumbi – o kapacitě 67 428 diváků.[3]

HistorieEditovat

Předchůdce São Paulo FC, klub s názvem São Paulo da Floresta, vznikl 27. ledna 1930 zásluhou muže jménem Edgar Souza Aranha.[5]

São Paulo FC vznikl roku 1935 sloučením klubů Clube de Regatas Tietê a São Paulo da Floresta. Roku 1960 otevřelo São Paulo po devíti letech prací nový stadion Morumbi.[6] Ačkoli je jeho kapacita oficiálně maximálně 80 000 míst, roku 1977 byla rekordní návštěva v počtu 138 032 lidí. Když se v roce 1971 nově ustanovila národní liga Série A (zvaná Brasileirão), skončilo São Paulo na druhém místě za Atléticem Mineiro. První titul tým vybojoval roku 1977, ve finále triumfoval symbolicky nad svým zmíněným přemožitelem z před pár let.[7]

 
Klubové legendy Leônidas da Silva (vlevo) a Arthur Friedenreich (vpravo) v roce 1938
 
Někdejší útočník Serginho Chulapa náleží mezi klubové legendy

V letech 1980 a 1981 oslavil tým dvě trofeje v Paulistãu, zatímco v Brasileirãu podlehl v roce 1981 Grêmiu až ve finále. Roku 1983 zastoupil odcházejícího Serginha Chulapu útočník Careca, který v závěru tříletého angažmá pomohl k zisku doublu (Campeonato Paulista + Copa de Brasil), aby posléze odešel za čtyři miliony italských lir do Neapole.[8] Tento přestup ovšem tým zahrnující útočně laděné fotbalisty Müllera a Falcãa a defenzivní záložníky Oscara a Daria Pereyru neoslabil a São Paulo FC v roce 1986 podruhé ovládlo Brasileirão po pro ně úspěšném penaltovém rozstřelu s Guarani. Tato generace přezdívaná Menudos do Morumbi, symbol úspěšné éry, zahrnovala i další jména, například středopolaře Silase.[9] Stárnoucí generace našla omlazení po příchodu Raího v roce 1987, týmu se však nedařilo udržet přísun trofejí a navzdory triumfu ve státní lize v roce 1989 prohrálo ve stejném roce finále národní ligy, nestačilo totiž na Vasco da Gama.[7][10]

São Paulo se dále proslavilo v 90. letech. V roce 1990 se zprvu nedařilo, vystřídali se tři trenéři a rivalové Corinthians uspěli ve finále národní ligy 1:0 právě na jejich úkor.[11] Ve státní lize dokonce tým obsadil 15. místo, historicky nejhorší výsledek.[2] Změna k lepšímu přišla pod trenérem Telê Santanou – São Paulo dvakrát získalo Pohár osvoboditelů (Copa Libertadores) – roku 1992 a v roce 1993. V obou letech navíc získalo Interkontinentální pohár, poté co roku 1992 porazilo Barcelonu a roku 1993 AC Milán.[6] V brazilské národní lize Brasileirão pak v roce 1993 narazili v semifinále na Palmeiras, ti však byli tentokráte úspěšnější. Třetí finálová účast v Poháru osvoboditelů v řadě třetím triumfem neskončila – v penaltovém rozstřelu byl proti Vélez Sarsfield.[12] Následovaly roky ve středu národní ligy a v roce 1996 se Telê Santana s trénováním definitivně rozloučil.

Trenér Muricy Ramalho se musel vypořádat s odchodem jednoho ze strůjců předcházejících úspěchů, brankář Zetti, zamířil do Santosu. Ramalho vložil důvěru do mladého 24letého brankáře Rogéria Ceniho, kterému později umožnil zahrávat některé přímé kopy.[13] Ramalho klub sice opustil, Ceni si však nezvyklou roli podržel a São Paulo se znovu přihlásilo o slovo ve státní lize, kterou v letech 1998 a 2000 ovládlo. V roce 2001 se uspořádal nepravidelný turnaj týmů z Ria de Janeira a São Paula pojmenovaný Torneio Rio – São Paulo. Ceni už v roli kapitána vedl tým s hráči jako byli Kaká, Júlio Baptista, Cicinho nebo Luís Fabiano, ti všichni se zasadili o postup do finále, ve kterém napříč dvojutkáním vyhrálo São Paulo 6:3 proti Botafogu. V příštích letech se týmu vyhýbaly nejvyšší příčky, ale v roce 2003 si třetím místem v Brasileirão zajistil účast v Poháru osvoboditelů po 10 letech.[13] V následujícím ročníku nejprestižnější klubové soutěže v Jižní Americe se São Paulo stalo semifinalistou a soupeřem měl být kolumbijský klub Once Caldas, překvapení turnaje. Brankář Ceni se dopustil chyb, které soupeř využil a vyhrál.[13]

Další výhru v Poháru osvoboditelů si klub zajistil roku 2005, následně opanoval také Mistrovství světa klubů výhrou nad Liverpoolem 1:0.

V roce 2011 v klubu přivítali Rivalda a navrátilce Luíse Fabiana, za něhož kluboví představitelé zaplatili částku 7,6 milionu eur.[14] Rok předtím v klubu hostoval další úspěšný navrátilec Cicinho.[15]

Pod taktovkou Argentince a bývalého fotbalisty Hernána Crespa si São Paulo FC připsalo první triumf ve státní lize Campeonato Paulista od roku 2005 a první trofej od roku 2008. Po zklamání z předchozí sezóny 2020, kdy tým prováhal sedmibodový náskok a skončil čtvrtý, přišlo zlepšení vedoucí k finálové účasti v play-off. Triumf zajistila výhra 2:0 nad Palmeiras.[16]

Rivalita s PalmeirasEditovat

 
Zápas Campeonato Brasileiro v roce 2007

Vzájemná rivalita São Paulo FC (SPFC) s Palmeiras má kořeny ve 40. letech, kdy bylo Palmeiras – klub založený italskými přistěhovalci – nuceno bránit se osočování z údajných vazeb na komunity ve fašistické Itálii, přičemž vedení Palmeiras za tím vidělo snahu konkurence ovlivňovat dění v zákulisí. Samotné derby se nazývá O Choque Rei a je považováno za třetí největší derby São Paula za derby obou klubů s Corinthians.[17] Obdobně jako příznivci Corinthians i příznivci Palmeiras vidí São Paulo FC více jako „nepřítele“ než „rivala“.[18]

První střet byl odehrán roku 1930 v rámci státní ligy São Paula – Campeonato Paulista – a dopadl remízou 2:2. São Paulo FC zprvu za svými sousedy zaostávalo, ve státní lize ale dosáhlo roku 1942 finále a za bouřlivé atmosféry konfrontovalo Palmeiras. Palmeiras byli nakonec úspěšnější, finále dokonce ani nebylo dohráno do konce, neboť hráči SPFC odešli kvůli kontroverzní penaltě na protest ze hřiště.[17] Rok nato SPFC uhrálo v závěru sezóny klíčovou remízu 0:0 s Palmeiras a svého soupeře a i Corinthians předběhlo a získalo titul na úkor těchto dvou hegemonů.[17]

São Paulo na svého rivala vyzrálo v rámci Poháru osvoboditelů, a to hned v několika případech. V ročníku 1974 na sebe tyto týmy narazily ve skupině této soutěže a São Paulo vyhrálo oba duely. V ročníku 1995 zastavilo São Paulo Palmeiras již v osmifinále a nakonec prohrálo až ve finále. Deset let na to překonali hráči SPFC vzdor Palmeiras znovu v osmifinále a tentokráte je nedokázali vyřadit ani pozdější soupeři. Ani v dalším roce se Palmeiras nevzmohlo na výhru v rámci kontinentálního měření sil a zhoršilo svoji bilanci se São Paulo FC na šest proher a dvě remízy v osmi zápasech celkově.[17]

Produktivním hráčem São Paula proti Palmeiras je Müller se 12 góly, jenž za SPFC nastupoval v 80. a raných 90. letech. Obranu SPFC naopak ohrožoval útočník Palmeiras Evair, který do jejich brány dopravil balón celkem devětkrát. Na přelomu století měli příznivci obou celků shodně za ikonu dvojici brankářů a zároveň klubistů. Zatímco za SPFC chytal Rogério Ceni, za Palmeiras pak Marcos.[17]

Rivalita s CorinthiansEditovat

 
São Paulo v roce 2015 utrpělo s Corinthians rekordní debakl 1:6

Derby nese název Clássico Majestoso a je druhým největším v São Paulu. První střet mezi Corinthians a São Paulo FC byl odehrán 25. května 1930 a první jmenovaný jej vyhrál 2:1, São Paulo FC se však další rok pomstilo a po výhře nad Corinthians získalo ve státní lize první trofej v klubové historii.[11] Obdobně jako příznivci Palmeiras i příznivci Corinthians vidí São Paulo FC více jako „nepřítele“ než „rivala“.[18]

São Paulo FC drží v rámci derby nejdelší sérii bez porážky – mezi roky 2003 až 2007 se svým rivalem neprohrál 14 zápasů.[11] Ve svých řadách mělo útočníka Serginha Chulapu, svého nejgólovějšího hráče v derby a čtvrtého celkově, naopak trojice nejlepších střelců je spjatá s Corinthians.

Největším vítězstvím São Paula FC je to z roku 1933, kdy se urodil výsledek 6:1.[11] Protistrana tento počin v roce 2015 vyrovnala.

V prosinci 1982 se odehrál nejsledovanější vzájemný zápas – duel ve státní lize Paulistão za přítomnosti 117 tisíc diváků.[11]

ÚspěchyEditovat

DomácíEditovat

  • Campeonato Brasileiro Série A (6): 1977, 1986, 1991, 2006, 2007, 2008[7]
  • Campeonato Paulista (22): 1931, 1943, 1945, 1946, 1948, 1949, 1953, 1957, 1970, 1971, 1975, 1980, 1981, 1985, 1987, 1989, 1991, 1992, 1998, 2000, 2005, 2021[19]

MezinárodníEditovat

Známí hráčiEditovat

 
Raí byl mladší bratr jiného fotbalisty Sócratese, rovněž brazilského reprezentanta

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Od roku 1987, kdy již kluby z nejvyšší ligové soutěže Campeonato Brasileiro sestoupit mohly, drží prvoligovou příslušnost vedle São Paula FC ještě Santos a Flamengo a počínaje rokem 2021 rovněž Cuiabá.[4]

ReferenceEditovat

  1. MARSHALL, Euan. Everything You Need to Know About São Paulo's Four Major Soccer Clubs. theculturetrip.com [online]. 2017-05-29 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Marcelo Leme de Arruda. São Paulo Futebol Clube [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF), ?, rev. 2021-07-16 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Transfermarkt profil, cit. 2020-11-21
  4. STOKKERMANS, Karel. Coventric! [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF), rev. 2021-07-27 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d Class of 2005 complete Tricolor Paulista treble. FIFA.com [online]. 2007-04-23 [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-29. (anglicky) 
  6. a b GIFFORD, Clive. São Paulo FC [online]. Encyclopædia Britannica, 2011-02-03, rev. 2021-06-11 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Júlio Bovi Diogo. Brazil - List of Champions [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF), ?, rev. 2021-06-02 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. THACKER, Gary. The glory of Careca at Napoli. These Football Times [online]. 2017-11-15 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. BORGES, Murilo. Raí, Kaká, Lugano e agora Miranda: relembre 10 ídolos que voltaram ao São Paulo e compare passagens. ESPN [online]. 2021-03-08 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (portugalsky) 
  10. WEIR, Christopher. How Raí stepped out of brother Sócrates’ shadow to become a Brazilian great. These Football Times [online]. 2020-02-04 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c d e Sao Paulo’s majestic match-up. FIFA.com [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-12. (anglicky) 
  12. José Luis Pierrend. Copa Libertadores Trivia [online]. ?, rev. 2004-09-11 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b c LAW, Joshua. Rogério Ceni: the goalkeeper who scored 132 goals. These Football Times [online]. 2019-07-26 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Sevilla's Luís Fabiano sets sail for São Paulo. UEFA [online]. 2011-03-12 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Cicinho returns to Sao Paulo. Sky Sports [online]. 2010-02-09 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Soccer-Crespo leads Sao Paulo to first state championship since 2005. Reuters [online]. 2021-05-24 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b c d e No love lost in Sao Paulo. FIFA.com [online]. 2010-09-17 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b MARSHALL, Euan. Brazilian Soccer Rivalries: Everything You Need to Know. theculturetrip.com [online]. 2017-06-20 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. São Paulo State - List of Champions [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF), ?, rev. 2021-05-23 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat