Rudolf von Brudermann
Rudolf Nikolaus rytíř von Brudermann (od roku 1919 Rudolf Brudermann, 9. ledna 1851 Gyöngyös Uhersko – 21. ledna 1941 Kaltenleutgeben Rakousko) byl rakousko-uherský generál kavalérie během první světové války. Velel 3. rakousko-uherské armádě během bitvy o Halič.
| Rudolf von Brudermann | |
|---|---|
 Rudolf von Brudermann v roce 1914 | |
| Narození | 9. ledna 1851 Gyöngyös  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. ledna 1941 (ve věku 89 let) Vídeň  Německá říše |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Choť | Marie Albine Jürgens |
| Rodiče | Rudolf Johann von Brudermann a Gizella Babarczy |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generál jezdectva |
| Složka | Rakousko-uherská armáda |
| Války | I. světová válka |
| Vyznamenání | velkokříž Královského řádu Viktoriina Řád červené orlice |
 multimediální obsah na Commons | |
Životopis
editovatJeho rodiči byli generálmajor Rudolf Johann von Brudermann a jeho manželka Gisela von Barbaczy. Měl dva bratry, Antona (1847–1881) a Adolfa (1854–1945), a sestru Giselu Elisabeth (1852–1917). Jeho bratři se také věnovali vojenské kariéře. V roce 1878 se oženil s Marií Albine Jürgens. Manželé neměli žádné děti. Po první světové válce žil po zbytek života ve Vídní. Spolu s manželkou je pohřben na vídeňském ústředním hřbitově.
Vojenská kariéra
editovatVojenský výcvik získal nejprve v kadetní škole v Hainburgu an der Donau.V letech 1865 až 1869 navštěvoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňské Novém Městě. V roce 1869 byl jmenován poručíkem a byl přidělen k c. a k. hulánskému pluku č. 11. V roce 1874 byl povýšen na nadporučíka. Po absolvování válečné vysoké školy ve Vídni nastoupil do generálního štábu. V roce 1877 byl povýšen na kapitána. Na vlastní žádost byl v roce 1878 přeložen k rezervnímu hulánskému pluku č. 2 v hodnosti rytmistra I. třídy. V následujícím roce se vrátil do činné vojenské služby. V letech 1880 až 1884 působil jako instruktor v jezdecké kadetní škole v Hranicích na Moravě. V roce 1885 byl povýšen na majora, v roce 1888 na podplukovníka a v roce 1891 byl jmenován plukovníkem. V březnu 1895 obdržel Řád železné koruny třetí třídy. V březnu 1897 převzal Rudolf von Brudermann velení 15. jízdní brigády v Tarnopolu a 18. května 1897 byl povýšen na generálmajora. V letech 1900 až 1904 velel 7. jízdní divizi v Krakově. V roce 1901 mu byla udělena hodnost polního podmaršálka a v letech 1905–1906 byl velitelem 11. armádního sboru ve Lvově. V červenci 1906 byl pověřen funkci c. a k. generálního inspektora kavalérie a následně byl v roce 1907 povýšen do hodnosti generála kavalérie.
Rudolf von Brudermann byl nadšený velitel kavalérie, který neměl žádné válečné a bojové zkušenosti. Jeho vojenské zkušenosti se omezovaly na manévry a na teorii. Jako generální inspektor kavalérie byl odhodlán zachovat si taktiku a étos dřívější doby, přestože se způsob vedení války na přelomu 19. a 20. století změnil. Bránil jakékoliv modernizaci jezdectva, odmítal všechny nové zbraně, jako jsou kulomety. Kavalérii nedovolil nosit kamufláž, přestože zbytek armády ji používal na uniformy. Považoval použití maskování za neslučitelné s hrdinstvím. Náčelník generálního štábu Franz Conrad von Hötzendorf si přál jeho výměnu. Přesto byl v roce 1912 povýšen na inspektora celé armády.
První světová válka
editovatDne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Náčelník generálního štábu von Hötzendorf pověřil v srpnu 1914 Rudolfa von Brudermanna velením třetí armády ve východní Haliči podél hranice s Ruskem. V bitvě o Halič byla jeho 3. armáda pověřena obrannou Lvova, zatímco první a čtvrtá armáda přešla do útoku proti Rusům severněji. Jako velitel 3. armády se dostal do potíží se svými nadřízenými na vrchním velitelství armády. Jeho jednotky utrpěly několik porážek od ruské armády během bitvy u Komarówa ve dnech 26. až 30. srpna 1914, což mělo za následek obrovské ztráty mezi rakousko-uherskými jednotkami. Následně Rusové obsadili Lvov. Následovalo jeho odvolání z velení 3. armády. V roce 1915 odešel na vlastní žádost do výslužby.
Ocenění a vyznamenání
editovatRakousko-Uhersko
editovat- Řád železné koruny – třetí třída (1895), první třída (1908)
- Rytířský velkokříž Řádu Leopolda (duben 1904)
Zahraniční
editovat- Řád Albrechtův – velkokříž (Saské království,1905)
- Královský řád Viktoriin – Rytířský velkokříž (Velká Británie,1908)
- Řád koruny (Württemberské království,1908)
- Řád meče (Švédsko, 1909)
- Řád červené orlice (Pruské království, 1909)
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf von Brudermann na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf von Brudermann na Wikimedia Commons
