Rudolf Chotek

rakouský a český šlechtic, politik a poslanec Říšské rady
O stejnojmenném šlechtici a politikovi z 18. století (1706–1771) pojednává článek Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína.
Další významy jsou uvedeny na stránce Rudolf Chotek (rozcestník).

Hrabě Rudolf Karel Chotek, též Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína[3] (23. června 1832 Praha[4]1. října 1894 Gaaden[5][6]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Chotků z Chotkova a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Rudolf Karel hrabě Chotek
z Chotkova a Vojnína
Rudolf Chotek
Rudolf Chotek
4. majitel chotkovského majorátu
Veltrusy[pozn. 1]
Ve funkci:
24. prosince 1864 – 1. října 1894
PředchůdceJindřich Chotek z Chotkova
NástupceEmerich Chotek z Chotkova
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1872[2]
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1890
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
??? – 1894
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konz. velkostatku

Narození23. června 1832
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. října 1894 (ve věku 62 let)
Gaaden
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníChotkovská hrobka v Nových Dvorech
Choť
  • I. (1858) Marie Terezie z Auerspergu (1837–1888)
  • II. (1894) Klaudine Gudenus (1871–1949)
RodičeJindřich Chotek z Chotkova (1802–1865) a Carlotta z Eltzu (1810–1862)
DětiJan Nepomuk Rudolf (1865–1884)
PříbuzníFerdinand Chotek, Arnošt Chotek z Chotkova, Emerich Chotek a Karolina Isabelle Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

 
Portrét Rudolfa Chotka ze sbírek zámku Veltrusy

Pocházel ze starého českého rodu Chotků, narodil se jako nejstarší syn hraběte Jindřicha Chotka (1802–1864) a jeho manželky Karolíny Aloisie, rozené hraběnky z Eltzu (1810–1862). Působil jako velkostatkář.[4] Patřily mu statky Veltrusy a Nové Dvory.[6] Stál v čele mnoha korporací a spolků jako c. k. Vzájemně škody z ohně a krupobití pojišťující ústav, Pražsko-duchcovská dráha, Rakouská severozápadní dráha nebo Hospodářský spolek pro království České. Působil také coby okresní starosta ve Velvarech.[6]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen do Českého zemského sněmu za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[7] Uspěl i v krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867. Odmítl ale převzít mandát.[8] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[9] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.[10] Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889.[11] Rezignaci na mandát oznámil v květnu 1890.[12] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[6][11]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.[13] Od roku 1879 byl dědičným členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[6][14]

V posledních letech života se stáhl z veřejných a politických aktivit. Zemřel v říjnu 1894, raněn byv mrtvicí, v Gaadenu[6] v Uhersku na panství svého tchána barona Gudenuse, jehož dceru si Chotek v roce 1894 vzal za manželku. Novomanželé odjeli v červnu 1894 do Uherska a plánovali se v srpnu vrátit na Nové Dvory do Čech. Pobyt se ale protáhl a v září hrabě Chotek onemocněl zápalem plic. Tělesné ostatky pak byly převezeny do Nových Dvorů, kde se potom konal pohřeb za velké účasti veřejnosti a předních českých šlechticů.[3]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Fideikomis zřídil hrabě Rudolf Chotek (1706–1771), který neměl mužského potomka, dne 1. března 1770 na základě císařského povolení z 11. května 1755 a 13. února 1770 pro prvorozené svého rodu. Svěřenství tvořily statky Jeviněves, Ouholice č. Ostrova, Všestudy, Dušníky, Vepřek, Vojkovice, Kozomín a Chlumín (Klomín), dále pak dvůr Lhota s pozemky u Dědibab (Jedibab), dům U Zlatého melounu a k němu přistavený Kaplanovský dům na Starém Městě v Praze. V době vzniku byl fideikomis oceněn na 296 600 zlatých.[1] Nové Dvory byly alodiálním statkem.

Reference editovat

  1. LEDR, Josef. Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína. Studie rodopisná. Kutná Hora: Josef Ledr (vlastním nákladem), 1886. S. 43. 
  2. Fakticky se práci Říšské rady nepodílel.
  3. a b Pohřeb Rudolfa hraběte Chotka. Národní politika. Říjen 1894, roč. 12, čís. 280, s. 3. Dostupné online. 
  4. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 118. 
  5. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Nové Dvory u Kutné Hory
  6. a b c d e f Úmrtí. Národní listy. Říjen 1894, roč. 34, čís. 273, s. 3. Dostupné online. 
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  11. a b NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  12. http://www.psp.cz/eknih/1889skc/2/stenprot/001schuz/s001003.htm
  13. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  14. Rudolf Chotek na webu rakouského parlamentu dostupné online

Externí odkazy editovat