Roman Cikhart

český historik

Roman Jan Cikhart (4. února 1886 Borotín[1] u Tábora10. září 1957 Praha) byl český pedagog a spisovatel, regionální historik, vlastivědný a kulturní pracovník.

Roman Cikhart
Narození4. února 1886
Borotín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. září 1957 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhistorik a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodil se ve mlýně svého otce („na Pile“ – Borotín č. 121) v blízkosti památné zříceniny Starý Zámek v Borotíně. Zde se zřejmě zrodil i jeho zájem o historii, zejména o husitství a dějiny rodného kraje a rovněž o historii a pověsti vesnic na Táborsku. O rodné obci vydal již v roce 1909 samostatný spisek Borotín, nástin historický. Po základní školní docházce absolvoval (od roku 1903) Učitelský ústav v Soběslavi a již zde při studiu spolupracoval s historikem a zakladatelem místního muzea Karlem Lustigem a napsal zde dějiny Soběslavi. V roce 1910 se oženil, roku 1921 vystoupil z římskokatolické církve.

Pedagog

editovat

Učitelskou praxi zahájil Cikhart na škole v Radeníně[2], v roce 1911 přešel do Radkova a 1914 do Jistebnice. Další důležitou životní etapou se stal Tábor, kde v roce 1923 nastoupil jako odborný učitel na dívčí měšťanské škole. Působil také jako předseda učitelské jednoty Komenský. Publikoval v pedagogických listech Český učitel a Česká škola. Zastával mnoho čestných funkcí; sepsal dějiny Zemského ústředního spolku jednot učitelských.

Historik a publicista

editovat

Roman Cikhart byl autorem mnoha článků o regionálních dějinách Táborska, o historických osobách, o pověstech a vlastivědných zajímavostech, uveřejňovaných v různých listech, např. Český jih, Národní politika, Tábor,[3] Národní osvobození, Časopis společnosti přátel starožitností českých. Podílel se na tvorbě Věstníku jihočeských muzeí (od roku 1913 sám redigoval) a vlastivědného časopisu Kraj kalicha (od r. 1923 redigoval). Významná kapitola publikační práce učitele a historika Cikharta je spojena s Jihočeským sborníkem historickým[4]. Zde publikoval v letech 1928 až 1956 přes osmdesát článků a statí. Mnohé cenné práce vydal Cikhart vlastním tiskem.

Ocenění

editovat

Práce historika Romana Cikharta je dodnes považována za základ při bádání a práci s fakty v regionální historii. Jeho významný přínos do seznamování se s historií Táborska byl oceněn již 5. února 1936, když akční výbor učitelských organizací a městský osvětový sbor uspořádal v Táboře na jeho počest oslavu (k padesátinám). Za město Tábor zde poděkoval starosta Václav Soumar. Blahopřání a připomínání díla R. Cikharta bylo i ve všech regionálních a odborných listech.

Z díla

editovat
  • Okres Táborský, 1907
  • Táborsko (autor 3 dílů) – čtyřdílná monografie, 1908
  • Borotín, nástin historický, nákl. vlastním, Tábor 1909
  • Minulost městečka Borotína, nákl. vlastním, Tábor 1913
  • Šlechtické a erbovní rody na Táborsku ve svých znacích
  • Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný, 1922
  • Minulost města Jistebnice, 1925
  • Padesát let Zemského ústředního spolku jednot učitelských v Čechách 1880–1930, Praha 1932.
  • Krajem božích bojovníků, 1935
  • Pět set let města Tábora
  • Tábor a Táborsko ve světle historie, 1940
  • Minulost Táborska, 1946
  • Borotín v minulosti – vydal v knize Historický místopis Borotína, kterou připravil k tisku z pozůstalosti svého bratra Rudolfa Ezechiáše[5], vyd. Spolek rodáků a přátel Borotína a okolí, Praha 1946
  • Popis Táborska, 1947
  • Tábor ve světle historie, 1948
  • Tábor v minulosti i přítomnosti, 1948
  • Pověsti a zkazky z Táborska
  • Mladá Vožice, 1948
  • vlastivědný sborníček Staré a nové letopisy táborské, v letech 1920–1937 vyšlo celkem 29 sešitů
  • řada příspěvků v Jihočeském sborníku historickém (např. Jeníčkova Lhota, Lideřovice, rodná tvrz hejtmana Petra Aksamita, Svobodnické rody na Táborsku v 18. století, Rodová jména na Jistebnicku za války třicetileté…), 1928–1952

Reference

editovat
  1. Matriční zápis narození Romana Cikharta (snímek 185 uprostřed)
  2. Historie Radenína
  3. Vydání prvního čísla časopisu Tábor 30. 4. 1864 a potom vycházel až do roku 1941)
  4. Vydávala od roku 1928 jako regionální odborný časopis Jihočeská společnost pro zachování husitských památek v Táboře, založená Josefem Švehlou roku 1922, Cikhart byl členem společnosti
  5. Matriční zápis narození Rudolfa Jana Ezechiáše Cikharta (snímek 217) (* 10. 4. 1888, † 1944) – pozor, obvykle používal příjmení ve variantě Cikhardt

Literatura

editovat
  • Významní rodáci (Týdeník Palcát, č. 29, 23. 7. 1997, s. 4)
  • Jaroslav Vorel: Roman Cikhart (Táborské listy, č. 84, 9. 4. 1996, s. 10)
  • PhDr. Stanislav Zita: Skromnost a velikost (Jihočeský kurýr, 29. 8. 2007, s. 9)
  • Pavel Schafferhans: Doslov (R. Cikhart: Paměti městečka Borotína, 2012, s. 213–227)

Externí odkazy

editovat