Robert Hildprandt
Robert svobodný pán Hildprandt z Ottenhausenu (německy Robert Hildprandt Freiherr von und zu Ottenhausen; 13. června 1824 Blatná[2] – 30. března 1889 Praha-Nové Město[3]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Hildprandtů z Ottenhausenu a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Robert Hildprandt | |
|---|---|
| Poslanec rakouské Říšské rady | |
| Ve funkci: 1871 – 1872[pozn. 1] | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1867 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Ve funkci: 1870 – 1872 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Ve funkci: 1883 – 1889 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
| Ve funkci: 15. září 1885[1] – 30. března 1889 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana konz. velkostatku |
| Narození | 13. června 1824 Blatná  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. března 1889 (ve věku 64 let) Praha-Nové Město  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Bezdědovice |
| Titul |  baron |
| Choť | (1857) Augusta Haugwitzová (1835–1919) |
| Rodiče | Ferdinand Hildprandt (1797–1845) a Karolina Nostitz-Rieneck (1802–1882) |
| Děti | 1. Karolina, provd. von Blumenthal (1858–1938) 2. Marie Bertha, provd. von Koller (1860–1914) 3. Ferdinand Karel (1863–1936) |
| Příbuzní | sestra: Frederika Hildprandtová (1823–1847) bratr: Otto Hildprandt (1827–1841) děd: Bedřich Jan Nostic-Rieneck (1762–1819) strýc: Hugo Nostic-Rieneck (1814–1884) děd: František de Paula Hildprandt (1771–1843) praděd: František Antonín Nostic-Rieneck (1725–1794) |
| Profese | agronom a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Patřily mu statky Blatná a Škvořetice. Od mládí se zajímal o zemědělské hospodaření, podnikl četné studijní cesty do zahraničí.[4] Roku 1849 převzal po smrti obou rodičů správu panství. Působil jako velkostatkář v Blatné, kde se roku 1877 stal členem okresního výboru.[5] Působil dlouhodobě jako okresní starosta v Blatné.[4] Do funkce byl zvolen roku 1865. Po opětovném zvolení roku 1869 nebyl ovšem ve funkci potvrzen císařem. Do funkce se vrátil v letech 1880–1888.[6] Byl prezidentem hospodářského spolku Píseckého kraje a členem správní rady České banky dobytek vzájemně pojišťující. V roce 1879 se stal členem zemské zemědělské rady.[5] V jejím výboru zasedal až do své smrti. Zasazoval se o zvýšení kvality hospodářských škol v Čechách. Spoluzakládal hospodářskou školu v Písku. Byl dlouholetým členem Vlastenecké hospodářské společnosti pro království České.[4] Zastával funkci ředitele Hypoteční banky v Praze.[6]
Od mládí byl veřejně a politiky aktivní. Již v roce 1848 se svým postojem k českému státnímu právu dostal do pozornosti Karla Havlíčka Borovského.[4] Účastnil se Slovanského sjezdu v Praze. Bojoval na barikádách a po porážce povstání se uchýlil zpět do Blatné.[6]
V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[7] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[8] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.[9] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program. Náležel mezi její hlavní politiky.[4]
Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.[10] Od roku 1885[6][11] byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[4] Zemřel po delší chorobě v březnu 1889 na ochrnutí plic.[4]
Rodina editovat
V lednu roku 1857 se v Náměšti nad Oslavou oženil s hraběnkou Augustou Haugvicovou z Malé Obiše (1835–1919). Z manželství vzešly tři děti:[8]
- 1. Karolina (23. 7. 1858 Roztoky – 23. 12. 1938 Drážďany)[8]
- ⚭ 1878 hrabě Werner von Blumenthal (23. 9. 1847 Janiewice – 9. 4. 1928 Drážďany)[7]
- 2. Marie Bertha (9. 12. 1860 Blatná – 31. 10. 1914 Vídeň)[8]
- ⚭ 1883 svobodný pán August von Koller (4. 11. 1856 Wels – 23. 10. 1908 Vídeň)[12]
- 3. Ferdinand Karel (23. 3. 1863 Blatná – 12. 1. 1936 tamtéž)[8]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Fakticky se práci Říšské rady nepodílel.
Reference editovat
- ↑ Hildprandt, Robert Freiherr von und zu Ottenhausen [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Blatná
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
- ↑ a b c d e f g Robert baron Hildprandt. Národní politika. Březen 1889, roč. 7, čís. 89, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 101.
- ↑ a b c d Rodopisná revue 2009, Památky téměř zapomenuté [online]. rodopisna-revue [cit. 2015-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
- ↑ a b c d e http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Národní listy, 20. 9. 1885.
- ↑ https://www.patricus.info/Rodokmeny/Hildprandt.txt
- ↑ Gräfin Josephine (Juža) Hildeprandt von und zu Ottenhausen. geni_family_tree [online]. 1872-03-14 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online.
