Rita z Cascie

řeholnice, světice

Svatá Rita z Cascie, vlastním jménem Margherita Lotti (1377/1381 Roccaporena22. května 1457 Cascia) byla italská vizionářka, augustiniánská stigmatizovaná řeholnice. Zemřela v pověsti svatosti.[1]

Svatá
Rita z Cascie
matka, vdova, stigmatizovaná řeholnice
Sv. Rita
Sv. Rita
Církevřímskokatolická
Osobní údaje
Rodné jménoMargherita Lotti
Datum narození1377/1381
Místo narozeníRoccaporena, Itálie
Datum úmrtí22. května 1457
Místo úmrtíCascia, Itálie
Místo pohřbeníBazilika sv. Rity v Cascii
Svatořečení
Beatifikace1627
beatifikoval Urban VIII.
Kanonizace24. května 1900
kanonizoval Lev XIII.
Svátek22. května
Uctívána církvemiŘímskokatolická církev
Atributyčelo s krvácející ránou, fíky, včely, růže
Patronkaneplodných žen a rodičů, manželů a matek, beznadějných situací
Místo úctyklášter v Cascii
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházela z rodiny střední třídy, z malého města Roccaporena, na jihu Umbrie. Už od mládí se chtěla stát řeholnicí, avšak na přání rodičů se jako čtrnáctiletá vdala za Paola Manciniho, příslušníka bohaté patricijské rodiny. Její manžel byl na rozdíl od Rity prudké a svárlivé povahy, který lehce podlehl vlivu rodinných závazků. Spolu měli dva syny, dvojčata.[1]

Ritin manželský život byl celkově poznamenaný společenskými mravy, panujícími v době vrcholné renesance. Neodmyslitelnou součástí byly silné rodové vazby, které byly téměř posvátnou věcí pro každého příslušníka významnější rodiny.

Asi po osmnáctiletém manželství se stal Paolo obětí krvavé pomsty, následně přišla Rita o oba syny, a tak se zbavila všech vazeb na světský život. K jejímu duchovnímu směřování přispěly zejména spisy bl. Simona Fidatiho o lásce k trpícímu Kristu, který zemřel za hříchy světa. Požádala o přijetí do kláštera svaté Máří Magdalény v Cascii. Jejímu přání však vzhledem k okolnostem (přetrvávající rodové boje) nebylo vyhověno. Za svůj cíl si tedy vytyčila ukončení nesvárů mezi oběma znepřátelenými rody. Začala také vést příkladný život opřený o pomoc chudým a podařilo se jí dosáhnout usmíření s vrahy svého manžela.[2]

Náhle bylo jejímu přání vyhověno a byla přijata mezi řeholnice. Podle legendy se jí zjevili svatý Jan Křtitel, svatý Augustin a svatý Mikuláš Tolentinský, a otevřeli jí brány kláštera. V roce 1443 se u ní objevila stigmata a také na čele rána, připomínající rány z Ježišovy trnové koruny.

Po smrti byla v klášteře pochována. Do dnešních dní se dochoval veršovaný životopis o Ritiných zázracích, včetně její autentické podobizny.

Z doby jejích posledních měsíců života se zachovala legenda, podle které si Rita přála od některé řeholnice v klášteře, aby jí ze zahrady přinesla čerstvé fíky a růži, nicméně venku byla obrovská zima. Sestra však šla, a opravdu přinesla Ritě růži i fíky, které v zahradě nalezla.

ÚctaEditovat

Svatá Rita je uctívána Katolickou církví, kanonizována byla 24. května 1900, papežem Lvem XIII. a její svátek slaví církev 22. května. Je patronkou neplodných žen a rodičů, manželů a matek a také je uctívána jako patronka v beznadějných situacích.[1]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rita of Cascia na anglické Wikipedii a Rita z Cascie na slovenské Wikipedii.

  1. a b c sv. Rita z Cassia [online]. catholica.cz [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  2. Svatá Rita - patronka v beznadějných situacích [online]. pastorace.cz [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat