Richard I. Normandský

první vévoda normanský

Richard I, známý jako Nebojácný (Sans Peur; kolem 935 Fécamp - 20. listopadu 996 tamtéž) byl rouenský hrabě a první vévoda normandský.

Richard I. Normandský
hrabě rouenský, vévoda normandský
Portrét
Narození 28. srpna 933
Fécamp
Úmrtí 20. listopadu 996 (ve věku 63 let)
Fécamp
Potomci Richard II. Normandský, Robert II. z Rouen, Mauger, Count of Corbeil, Emma Normandská, Havíza Normandská, Matylda Normandská, Geoffroy de Brionne, Vilém z Elu, Miruel z Hauteville, Fressenda z Hauteville, unknown (?) a Beatrix de Normandie
Otec Vilém I. Normandský
Matka Sprota
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Richard byl synem Viléma I., hraběte z Rouenu a jarla Normanů, a Sproty, bretaňské válečné zajatkyně a konkubíny, která si po Vilémově smrti vzala bohatého mlynáře jménem Esperleng. Když byl Vilém I. v roce 942 zavražděn, byl Richard ještě dítě, takže nemohl zabránit králi Ludvíkovi IV., aby Normandii obsadil. Král ho pravděpodobně držel v zajetí u dvora v Laonu a jmenoval guvernérem Normandie Raoula Tourteho. Proti odporu Normanů, které podpořil dánský král Harald Modrozub, se Ludvík dočasně spojil se svým soupeřem Hugem Velikým, ale v roce 945 byl Normany v Rouenu zajat a předán Hugovi. Přibližně ve stejné době se Richard mohl vrátit do Normandie, kde převzal titul vévody.

Kolem roku 956 ho Hugo Veliký jmenoval ochráncem svého syna a pozdějšího krále Huga Capeta a zasnoubil s ním svou dceru Emmu Pařížskou. Ta se v roce 960 provdala za Richarda, ale pravděpodobně zemřela bezdětná někdy po roce 966. Podle kronikáře Roberta z Thorigny se Richard krátce po Emmině smrti odebral na lov, kde se během jednoho ubytování zamiloval do dánské ženy jménem Seinfreda. Ale ona už byla vdaná, a proto požádala Richarda, aby zkusil štěstí s její starší sestrou Gunnorou. Děti ze vztahu s Gunnorou pak byly legitimovány manželstvím až dodatečně.

Richard přivedl do země opata ze St. Bénigne Viléma z Volpiana a nechal postavit benediktinský klášter na ostrově Mont-Saint-Michel a znovu postavit kostel ve Fécampu, který byl zničen během vikingských invazí.

PotomstvoEditovat

Richardovi potomci s Gunnorou Dánskou jsou:

  • Richard II, vévoda z Normandie;
  • Robert († 1037), arcibiskup z Rouenu, hrabě z Évreux;
  • Mauger († po roce 1033), hrabě z Corbeilu;
  • Robert Danus († 985/989);
  • Emma (* kolem 987; † 6. březen 1052), ∞ I) 1002 Æthelred II., anglický král, ∞ II) 1016 Knut Veliký, anglický král, později také král Dánska a Norska;
  • Hawise, ∞ Gottfried I, vévoda z Bretaně;
  • Mathilde ∞ Odo II, hrabě z Blois, Champagne a Chartres.

Další potomci:

  • Geoffroy Brionneský (* kolem 970), hrabě z Brionne;
  • Vilém (* asi 985), hrabě z Eu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard I. (Normandie) na německé Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Rosamund McKitterick: The Frankish Kingdoms under the Carolingians. 751–987. Longman, London u. a. 1993, ISBN 0-582-49005-7.
  • Eleanor Searle: Predatory Kinship and the Creation of Norman Power. 840–1066. University of California Press, Berkeley CA u. a. 1988, ISBN 0-520-06276-0.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Vilém I.
  hrabě z Rouen
942996
  Nástupce:
Richard II.