Otevřít hlavní menu

Hugo Veliký (89816. června 956) byl franský vévoda a pařížský hrabě.

Hugo Veliký
Narození 898
Paříž
Úmrtí 16. června 956 (asi 58 let)
Dourdan
Manželky Judita z Maine
Eadhild Anglická
Hedvika Saská
Potomci Beatrix Francouzská
Hugo Kapet
Ema Pařížská
Ota Burgundský
Jindřich I. Burgundský
Dynastie Robertovci
Otec Robert I. Francouzský
Matka Beatrix z Vermandois
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Paříži, Île-de-France, jako syn Roberta I. Francouzského a Beatrix z Vermandois, dcery Herberta I. z Vermandois. Jeho nejstarším synem byl Hugo Kapet, který se stal v roce 987 francouzským králem. Jeho rodina je známá jako Robertovci.

V roce 922 si západofranští baroni po povstání proti karlovskému králi Karlovi III. Francouzskému zvolili Hugova otce Roberta za západofranského krále. Po smrti Roberta I. v bitvě u Soissons v roce 923 Hugo odmítl korunu ve prospěch svého švagra Rudolfa Burgundského. Karel však, aby získal korunu, požádal o pomoc svého bratrance Herberta II. z Vermandois, který krále namísto pomoci uvěznil. Herbert pak využíval svého vězně k uskutečňování svých ambicí až do Karlovy smrti v roce 929. Herbert II. z Vermandois pak bojoval proti králi Rudolfovi a jeho vazalu Hugu Velikému. Nakonec se Herbert s Rudolfem v roce 935 dohodli.

Po smrti krále Rudolfa v roce 936 Hugo vlastnil téměř celý region mezi Loirou a Seinou, což odpovídalo starobylé Neustrii, s výjimkou Anjou a území odstoupeného v roce 911 Normanům. Velmi aktivně se podílel na příchodu Ludvíka IV. Francouzského z anglického království v roce 936. V roce 937 se Hugo oženil s Hedvikou Saskou, dcerou Jindřicha I. Ptáčníka, a brzy se dostal do pře s Ludvíkem.

V roce 938 král Ludvík IV. začal útočit na pevnosti a pozemky bývalých členů své rodiny, některé měl v držení Herbert II. z Vermandois. Roku 939 král Ludvík zaútočil na Huga Velikého a Viléma I. Normandského, poté bylo uzavřeno příměří, které trvalo do června. V témže roce Hugo spolu s Herbertem II. z Vermandois, Arnulfem I. Flanderským a vévodou Vilémem Normandským vzdali poctu císaři Otu Velikému a podpořili jej v boji proti Ludvíkovi. Když se v roce 945 Ludvík dostal do rukou Normanů, vydali jej Hugovi výměnou za jejich mladého vévodu Richarda. Hugo Ludvíka IV. propustil v roce 946 za předpokladu, že se vzdá pevnosti Laon. V roce 948 biskupský koncil Huga v jeho nepřítomnosti odsoudil a exkomunikoval. Hugo reagoval útokem na Soissons a Remeš a exkomunikace byla opakována koncilem v Trevíru. Hugo konečně ustoupil a uzavřel mír s Ludvíkem IV., církví a svým švagrem Otou I. Velikým.

Po smrti Ludvíka IV. byl Hugo jedním z prvních, kdo uznali Lothara za jeho nástupce a za intervence královny Gerbergy byl nápomocen při jeho korunovaci. Král Hugovi přidělil burgundské a akvitánské vévodství. Burgundský vévoda Giselbert jej však uznal za svého vazala a zasnoubil svou dceru s Hugovým synem Otou Jindřichem. Hugo zemřel 16. června 956 v Dourdanu.

RodinaEditovat

Hugo se v roce 922 oženil s Juditou, dcerou hraběte Rogera z Maine a jeho manželky Rothildy. Judita zemřela bezdětná v roce 925.

Druhou Hugovou manželkou se v roce 926 stala Eadhild, dcera anglosaského krále Eduarda I. Staršího. Eadhild zemřela bezdětná v roce 938.

Potřetí se Hugo oženil s Hedvikou Saskou, dcerou Jindřicha I. Ptáčníka a jeho ženy Matyldy. S Hedvikou měl Hugo několik dětí:

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hugh the Great na anglické Wikipedii.