Květní lůžko

část rostlinného orgánu
(přesměrováno z Receptákulum)

Květní lůžko (receptaculum, torus) je plošné rozšíření květní stopky u krytosemenných rostlin, na němž se vytváří květ, případně stažené květenství. Jedná se o jednu z typických metamorfóz stonku.

Úbor slunečnice roční se širokým květním lůžkem

Termín květní lůžko bývá v českojazyčné botanické literatuře zaměňován s termínem češule (hypanthium). Na rozdíl od květního lůžka se na stavbě češule podílejí i další květní části. Jednotlivé termíny nejsou zaměnitelné.

Popis editovat

Termín „květní lůžko“ se používá pro lůžko jednotlivého květu nebo v některých případech i celého staženého květenství, jako je například úbor hvězdnicovitých. Z květního lůžka vyrůstají plodolisty, tyčinky a květní obaly (tj. vnější zelené kališní lístky a vnitřní korunní lístky nebo nerozlišené okvětí), které chrání reprodukční orgány květu (samčí tyčinky a samičí pestíky). Květní lůžko bývá většinou ploché, řidčeji vyklenuté (kónické) nebo miskovitě prohloubené. V květním lůžku se z malých hrbolků vyvíjejí jednotlivé květní části – nejdříve květní obaly, pak tyčinky a nakonec plodolisty. Vývoj je různě rychlý, například u olše a lísky trvá téměř celý rok.

 
Řez úborem sedmikrásky obecné s kuželovitým, dutým květním lůžkem nesoucím jednotlivé květy

Jednotlivé květní části (květní obaly, tyčinky a plodolisty) jsou na květním lůžku uspořádany do spirály nebo v kruzích; spirální uspořádání květních částí je původnější, kruhovité odvozenější. Květní části ve šroubovici se vyskytují například v čeledi šácholanovité a pryskyřníkovité (hovoříme o květech acyklických). Pokud jsou některé květní části uspořádany ve spirále a jiné v kruzích, například v čeledi pryskyřníkovité rody blatouch, pryskyřník, upolín, hovoříme o květech hemicyklických. Pokud jsou všechny květní části uspořádané v kruzích, hovoříme o květech cyklických. Počet kruhů v cyklickém květu je různý, nejčastější je uspořádání do pěti nebo čtyř kruhů, přičemž plodolisty tvoří pouze jeden kruh.[1]

Květní lůžko a vývoj plodů editovat

Květní lůžko se u některých rostlin podílí na formování plodu, souplodí nebo i plodenství. Dužnaté a zbytnělé květní lůžko je součástí souplodí jahodníku. Dřevnatějící květní lůžko je součástí souplodí šácholanu, lotosu. Květní lůžka jednotlivých květů se podílejí také na vzniku dužnatého plodenství ananasu, zatímco u fíku fíkovníků je celé plodenství obaleno dužnatým lůžkem.[2][3]

Dub a buk mají dřevnatějící květní lůžko miskovitě prohloubeno a rozšířeno v číšku, kupulu (cupula), v níž sedí žalud nebo bukvice (= nažka). Pokud se na vzniku podobného útvaru podílejí i rozšířené spodní části tyčinek nebo květních obalů, vzniká (např. u růže nebo jabloně) pohárkovitý útvar češule (hypanthium), který obaluje generativní orgány. U pryšců zase vznikají na květním lůžku žláznaté valy se žlázkami nebo žláznaté disky – nektaria – produkující tekutinu lákající opylovače. květní lůžko heřmánku pravého je duté. U lotosu zbytnělo v kuželovitý útvar, ve kterém jsou uloženy semeníky. Mučenka má protažené květní lůžko nesoucí tyčinky a pestík odděleně od květních obalů (tzv. androgynofor).[4]

Terminologie editovat

V české botanické literatuře bývají zaměňovány termíny receptaculum (květní lůžko), počeštěno jako receptákulum, a hypanthium (češule) nebo jsou uváděny jako synonyma. S touto zavádějící interpretací se lze setkat i v díle Klíč ke květeně ČR. V odborné cizojazyčné literatuře mají většinou jednotlivé termíny jasně definovaný odlišný význam. Termínem receptaculum se označuje pouhé květní lůžko bez účasti ostatních květních částí, podepírající buď jednotlivý květ, nebo v některých případech celé květenství (např. u hvězdnicovitých). Receptákulum se v některých případech podílí na vzniku plodu, souplodí nebo plodenství (např. u fíkovníku jsou nažky uzavřené ve zdužnatělém receptákulu). Hypanthium je komplexní útvar vznikající srůstem bazálních částí květních obalů a nitek tyčinek jednotlivého květu a někdy se na jeho vzniku částečně podílí i květní lůžko.[2][3][5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. PECHAROVÁ, Emilie et al. Speciální botanika [online]. České Budějovice: Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2004, s. 6–7. 2010-04-01 [cit. 26. 11. 2019], archiv. 2010-04-01. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20100401070603/http://www.jbrom.wz.cz/vyuk/specbot.pdf
  2. a b JUDD, Walter S. et al. Plant systematics: a phylogenetic approach. 4th ed. Sunderland: Sinauer Associates, Inc., ©2018. xvi, 677 s. ISBN 978-1-60535-389-0.
  3. a b STUPPY, Wolfgang. Glossary of seed and fruit morphological terms. Kew: Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. S. 11, 19.  Archivováno 8. 3. 2014 na Wayback Machine.
  4. PECHAROVÁ, Emilie et al. Speciální botanika [online]. České Budějovice: Zemědělská fakultá Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2004 [cit. 2010-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-01. 
  5. SLAVÍKOVÁ, Zdeňka. Morfologie rostlin. Praha: Karolinum, 2002. (Učební texty Univerzity Karlovy v Praze). ISBN 80-246-0327-6. 

Literatura editovat

  • LUX, Alexander et al. Obrazový průvodce anatomií rostlin = Visual guide to plant anatomy. [Vegetativní orgány.] 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 325 s. + 1 DVD. Živá příroda. ISBN 978-80-200-2620-0. [Kompletní soubor mikrofotografií na DVD, část i v tištěné knize. Snímky jsou označeny tak, aby bylo možné skrýt popisky (vhodné k výuce). Text souběžně český a anglický. Terminologický slovník v textu i na DVD, zde interaktivní.]
  • PECHAROVÁ, Emilie a HEJNÝ, Slavomil. Botanika 1: obecná část: příručka pro studenty zemědělských a přírodovědných škol. České Budějovice: Dona, 1993. 173 s. ISBN 80-85463-28-8.
  • VOTRUBOVÁ, Olga. Anatomie rostlin. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2010. 192 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1867-8.

Související články editovat

Externí odkazy editovat