Reaganova doktrína

Reaganova doktrína (anglicky Reagan Doctrine) je původně publicistické označení pro zahraniční politiku 40. prezidenta USA Ronalda Reagana (19811989) v závěrečné fázi Studené války. Cíl této politiky byl jednoduše vyjádřen Reaganovým heslem, které hlásal ještě roky předtím, než se stal vrcholným politikem: „My vyhrajeme, oni prohrají“. Byl přesvědčen, že komunismus – v očích Američanů reprezentovaný především Sovětským svazem (už ne tolik Čínou) – je třeba zničit, ne se snažit pouze o pokračování politiky détente (uvolňování napětí) a vytvoření co možná nejlepších podmínek pro koexistenci.

Ronald Reagan v roce 1981

Na rozdíl od předchozích amerických doktrín, ta Reaganova nebyla nikdy výslovně zformulována a takto jeho administrativou nazvána. Byla však novináři a komentátory odpozorována jak z různých projevů, tak z nových razantních postupů – kombinující politický, hospodářský a nepřímý i přímý vojenský tlak – které v soupeření s komunistickým arcinepřítelem („Říše zla“) prezident zvolil:

  • vystupňování závodů ve zbrojení, především díky velkolepě ohlášenému programu „hvězdných válek“ neboli Strategické obranné iniciativy (SDI) – ta sice nepřekročila rámec výzkumů, ale sloužila jako strašák a nutila SSSR k nadměrným zbrojním výdajům[1]
  • dodávky zbraní, poskytování výcviku (prostřednictvím tzv. Školy Amerik), finanční dotace a mezinárodněpolitické krytí protikomunistických povstaleckých armád a pravicových diktátorů v Latinské Americe, Africe a Asii (kde však také, paradoxně, Reaganovy USA stály mj. i za ultralevicovými Rudými Khmery v Kambodži, jejichž vládu, spolu s ČLR, uznal na půdě OSN za jedinou právoplatnou již předchozí prezident Jimmy Carter);[2][3] kromě toho i otevřená invaze na Grenadu (1983)
  • prosazení ideologie lidských práv do americké zahraniční politiky – v souvislosti s tím i finanční a propagandistická podpora (např. prostřednictvím zintenzivnění rozhlasového vysílání stanic Svobodná Evropa & Hlas Ameriky) disidentských hnutí ve Východním bloku, zejména nezávislého odborového hnutí Solidarita v PLR
  • domluvení snížení cen ropy v kartelu OPEC (kvůli čemuž v letech 1985/86 klesla průměrná cena barelu ropy z 27 na 13,50 $, tj. o 50 %)[4] a tudíž i pokles zisků Sovětského svazu z její těžby

Přes pochybnosti a odpor, jež postupy Reaganovy administrativy vzbuzovaly v řadách veřejnosti, akademické inteligence i u části amerických a západoevropských politiků, důsledné uplatňování této doktríny nakonec silně přispělo ke geopolitické porážce úhlavního amerického rivala. (Nakolik k pádu SSSR přispěl Reagan a nakolik jiné faktory, např. Gorbačovovyperestrojkové“ reformy či inherentní hospodářské zaostávání plánovaného hospodářství za západním kapitalismem, je stále předmětem sporů historiků i politologů.) Stinnou stránkou doktríny však byla záštita jakéhokoliv odporu proti komunismu, včetně diktátorských režimů a extrémistických bojůvek páchajících masové zločiny, tj. v podstatě popírání hodnot, k nimž se na druhé straně Spojené státy hlásily. Navíc, výcvikem a vyzbrojováním mudžáhidů – pro něž Reagan razil lichotivé označení freedom fighters („bojovníci za svobodu“) – během války v Afghánistánu, USA významně napomohly k vytvoření a rozšíření fenoménu islámského terorismu, s jehož údery se jen o dekádu později musely samy (a zdaleka nejen ony) vyrovnávat.

CitátyEditovat

Má představa americké politiky v otázce Sovětského svazu je jednoduchá a někdo by mohl říci až moc jednoduchá. Je to tak: my vyhrajeme, oni prohrají.
— Ronald Reagan v rozhovoru se svým poradcem R. Allenem (1977)[5]
Musíme stát při našich demokratických spojencích. A nesmíme ztrácet víru v odražení agrese podporované Sověty a zachování práv, která nám byla dána už při narození, spolu s těmi, kdo riskují vlastní životy na každém kontinentě od Afghánistánu až po Nikaraguu... Podpora bojovníků za svobodu je sebeobranou.
— Ronald Reagan v poselství o stavu Unie (1985)[6]

PoznámkyEditovat

  1. PACNER, Karel. Přesně před 30 lety zahájil „šílený antikomunista“ Hvězdné války. iDnes.cz [online]. 2013-03-23 [cit. 2019-12-06]. Dostupné online. 
  2. ROKOS, Luboš. Rudí Khmerové, Noam Chomsky a my. Deník Referendum [online]. 2014-07-19 [cit. 2019-12-06]. Dostupné online. 
  3. ZELENDA, Jiří. Kambodža. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-427-2. Kapitola Ve víru studené války, s. 107. 
  4. Average annual OPEC crude oil price from 1960 to 2016
  5. ALLEN, Richard Vincent. The Man Who Won the Cold War. Hoover Digest [online]. 2000-01-30 [cit. 2019-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08. (anglicky) 
  6. OPATRNÝ, Josef. Amerika v proměnách staletí. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-42-7. Heslo doktrína Reaganova, s. 137–138. 

Související článkyEditovat