Ratměřice (zámek)

kulturní památka České republiky v obci Ratměřice

Zámek Ratměřice se nachází v obci Ratměřice v okrese Benešov, asi 10 km východně od Votic. Klasicistní zámek, jehož historie sahá až do začátku 18. století, v současnosti slouží jako ubytovací a kongresové centrum, jehož majitelem je Tomáš Novák. Zámek je kulturní památkou České republiky[1]

Zámek Ratměřice
Zámek Ratměřice.jpg
Účel stavby

Luxusní hotel s restaurací

Základní informace
SlohKlasicismus
Současný majitelIng. Tomáš Novák
Poloha
AdresaObec Ratměřice, Ratměřice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky24229/2-2868 (PkMISSezObrWD)
Webwww.zamek-ratmerice.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Předchotkovská éraEditovat

Historie zámku sahá až do začátku 18. století, kdy původní barokní zámek nechali postavit pánové Kořenští z Terešova. Tato stará česká vladycká rodina vlastnila v letech 1702 až 1719 panství zahrnující také vesnice Jankov a Ratměřice. Kořenští z Terešova pocházeli z Terešova na Plzeňsku. Mezi českou šlechtou se z tohoto rodu prosadil až Václav František, který byl roku 1676 povýšen do panského stavu. Jeho syn Jan Antonín Lukáš byl pak roku 1705 povýšen až do stavu hraběcího. Právě Jan Antonín Lukáš Kořenský koupil roku 1702 Ratměřice spolu s Jankovem. Jankov byl tehdy a je dodnes větší a významnější než Ratměřice, ale původní panské sídlo v Jankově potřebám panstva nevyhovovalo. Proto své sídlo přenesli do Ratměřic, kde tak vznikl barokní zámek.

Další známí majitelé zámku byli až baroni ze Sterndhalu, kteří zámek vlastnili v letech 1751 až 1830.

Chotkovská éraEditovat

Do současné podoby zámku v Ratměřicích se výrazně promítlo vlastnictví rodu Chotků. V roce 1830 zámek i téměř celé jankovsko-ratměřické panství koupila hraběnka Henrietta Chotková z Chotků a Vojína za 106.875 zlatých. Roku 1838 došlo ke koupi zbývajícího podílu a od té doby se zámek i panství dostalo do trvalejšího vlastnictví rodu Chotků.

Dne 9. srpna 1853 nechala oba středočeské statky přepsat na syny Ottu a Rudolfa. Ratměřickému zámku se věnoval především Otta Ferdinand Chotek z Chotkova a Vojnína (1816-1889), který byl autorem jeho klasicistní přestavby a zakladatelem přilehlého anglického krajinářského parku. Park se stal známým především dvěma exempláři sekvojovce obrovského, které je zde možné vidět dodnes a jsou největší v České republice.

Otto se nikdy neoženil a zůstal bezdětný. Zemřel ve Vídni ve svém paláci a ve Vídni byl také pohřben. Po jeho smrti prodal zadlužený Jankov s Ratměřicemi a Vlčkovicemi jeho bratr Rudolf v prosinci 1898 Josefovi a Viktorii Černým.

Kabešovská éraEditovat

V roce 1925 se novou majitelkou stala Milada Kabešová. Jejím manželem byl JUDr. Vladimír Kabeš – průmyslník a spoluzakladatel výrobce letadel Aero. Vedle letecké výroby začal roku 1929 vyrábět také automobily, které vynikaly dobrými vlastnostmi a nízkou cenu. Největší úspěch přinesl firmě typ 10 HP „cililink“. Vladimír Kabeš vedl podnik až do roku 1945. Zemřel o dva roky později ve věku jedenašedesáti let.

Vladimír Kabeš po sobě zanechal jediného syna, po otci také Vladimíra a právníka, který se tak stal posledním z majitelů ratměřického zámku z rodu Kabešů. Po druhé světové válce byl zámek JUDr. Vladimíru Kabešovi mladšímu znárodněn a od té doby jej vlastnil stát.

Od roku 1946 jej užívali:

  • Socialistická akademie Praha, Ústřední výbor Komunistické strany Československa a hotel Paříž.
  • V roce 1953 byl v zámku zřízen Kojenecký ústav Ústavu národního zdraví Praha 4.
  • Od roku 1972 byl sídlem Ústavu sociální péče pro mládež, řízeného Magistrátem hl. m. Prahy.
  • V letech 1972–74 byla uskutečněna oprava střechy zámku, fasády a byly v něm provedeny i vnitřní úpravy.
  • V roce 1977 byla zbourána bývalá konírna v severozápadním cípu parku.
  • V roce 1990 se začalo se stavbou nového pavilonu Ústavu sociální péče na místě bývalé konírny v zámeckém parku.

V 90. letech 20. století byl ratměřický zámek a park v restituci vrácen JUDr. Vladimíru Kabešovi, Ústav sociální péče budovu zámku uvolnil. I když staronový vlastník žil dlouhodobě v USA, stačil nákladně opravit stovky metrů zdí kolem parku a altán v jižní části ohradních zdí. Vladimír Kabeš zemřel 11. dubna 2009 ve Washingtonu ve věku 91 let. Od jeho smrti zámek i park postrádaly soustavnou péči a chátraly.

SoučasnostEditovat

 
Sekvojovce obrovské

Obnovy zámku i parku do současné podoby se ujal poslední majitel, podnikatel v polygrafickém průmyslu Ing. Tomáš Novák, který zámek koupil v roce 2010. Vybudoval zde hotel s restaurací a kongresovými prostory.

Zámecký parkEditovat

V revitalizovaném zámeckém parku se nachází přes 60 druhů listnatých a 30 jehličnatých stromů a keřů. Nejvzácnější jsou dva unikátní sekvojovce obrovské, které byly vyhlášeny památnými stromy. Sekvojovce jsou nejvyšší zástupci svého druhu v České republice. Oba stromy se tyčí do výšky přes 42 metrů a jsou přes 160 let staré. Nechal je zde vysadit již hrabě Otto Chotek.

V parku dále rostou např. japonské jedle Mikko a jedle Veitchova, jedle kavkazská či jinan dvoulaločný, který je jedním z nejstarších rostlinných druhů vůbec. Roste zde i vzácný smrk východní, pocházející z Malé Asie, nebo liliovník tulipánokvětý.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-06]. Identifikátor záznamu 24229/2-2868 : Zámek Ratměřice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat